Vláda iráckého Kurdistánu je připravena jednat o zmírnění krize s iráckým centrálním kabinetem v Bagdádu na základě ústavy. V prohlášení nabídla zmrazení výsledků zářijového referenda o nezávislosti, vyzvala k okamžitému příměří a k zastavení všech vojenských operací v severním regionu. Jak na návrh zareaguje Bagdád, zatím není jasné.
Kurdové nabídli zmrazení výsledků referenda. S iráckou vládou chtějí místo bojů jednat
Kurdové chtějí s iráckou vládou jednat (zdroj: ČT24)
Kurdská vláda oznámila, že je povinna jednat odpovědně, aby zabránila dalšímu násilí a střetům. „Boje nepřinesou vítězství nikomu a zemi zcela zničí. Vládě a mezinárodnímu společenství navrhujeme okamžité příměří, zmrazení výsledků referenda, zahájení rozhovorů s federální vládou na základě ústavy,“ stojí v prohlášení vlády iráckého Kurdistánu.
Text žádá okamžité ukončení bojů. Při přebírání Kirkúku přišlo o život 30 lidí, mezi nimi byli jak kurdští milicionáři, tak iráčtí vojáci a jejich spojenci.
Jakub Szántó: Kurdové jednají pod jasným tlakem vojenských kroků Bagdádu (zdroj: ČT24)
Na kurdský návrh již reagovala irácká armáda a její spojenci ze šíitských milicí Hašd Šaabí. Armádní mluvčí nepřijal nabídku příměří a řekl, že boje nesouvisejí s politikou a budou pokračovat. Ahmad Asadí z milic Hašd Šaabí návrh také odmítl.
„Nemá žádnou cenu, protože zmrazit referendum by znamenalo uznat ho. Irácká vláda jasně požádala o zrušení referenda,“ řekl. Prohlásil také, že současné nasazení iráckých sil na severu nemá s referendem nic společného. „Jde o uplatnění zákona schváleného parlamentem a tento zákon předpokládá, že na sporných územích bude irácká armáda,“ prohlásil Asadí.
Bagdád převzal kontrolu nad Kirkúkem i ropnými poli
Centrální irácká vláda minulý týden vyslala do sporných oblastí na severu armádu, která převzala území, jež předtím kontrolovali Kurdové a které leží mimo kurdské autonomní provincie.
V rukou Bagdádu je tak nyní Kirkúk a velká ropná pole v jeho blízkosti. Irácký premiér Hajdar Abádí, který ve středu jedná v Turecku, nařídil armádě obsadit všechna sporná území a převzít kontrolu nad hraničními přechody do Turecka, které leží v kurdské autonomii.
Agentura AFP upozornila, že Kurdové operacemi irácké armády přišli o všechna významná ropná pole, což znamená, že v případě vyhlášení nezávislosti nemají prostředky, aby udrželi hospodářství Kurdistánu na potřebné úrovni.
Pro samostatnost se v referendu vyslovilo 90 procent lidí
Kurdistán 25. září uspořádal referendum o nezávislosti. Vznik samostatného státu podpořilo 90 procent hlasujících. S tímto hlasováním ostře nesouhlasí centrální vláda v Bagdádu a řada sousedních států, které mají kurdské menšiny a obávají se, že Kurdové teď budou usilovat o nezávislost i na jejich území.
OSN v úterý obnovila svůj návrh na zprostředkování rozhovorů mezi Bagdádem a Kurdy. Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Irák Jan Kubiš vydal prohlášení, v němž napsal, že „přes napětí vytvořené v nedávné době věří, že Irák tuto krizi překoná“. Pokud o to obě strany požádají, nabízí zprostředkování dialogu.
- Autonomní irácký Kurdistán je od roku 2014 složen ze čtyř provincií na severu země. Na ploše 41 700 kilometrů čtverečních zde žijí asi tři miliony lidí.
- O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války.