Kuba se potýká s nedostatkem paliva, zrušila oslavy 1. máje

Kubánská komunistická vláda zrušila velkolepé oslavy 1. máje, na něž každoročně do Havany režim svážel desetitisíce lidí, aby tak demonstroval „hromadnou podporu revoluci a socialismu“. Letos budou oslavy svátku práce menší a jen na lokální úrovni. Důvodem je nedostatek paliva, s nímž se karibský ostrov potýká už několik týdnů. Vláda kvůli tomu také omezila prodej benzinu a nafty, aby bylo dost paliva například pro sanitky či pohřební vozy, informoval deník El País.

Podle španělského deníku se masové prvomájové oslavy v Havaně neuskuteční z ekonomických důvodů poprvé od vítězství kubánské revoluce v roce 1959. Zrušeny dosud byly v letech 2020 a 2021 kvůli pandemii covidu-19. I loni kubánská vláda zorganizovala na 1. máje velkolepé oslavy, jichž se podle vlády zúčastnil asi milion lidí.

Nedostatek paliva na Kubě způsobil také zrušení prezenční výuky na několika univerzitách, přehlcenou veřejnou dopravu a lidi čekající marně na zastávkách kvůli zrušení řady spojů či hromadící se odpadky na ulicích kvůli jejich méně častým odvozům. Nejméně tři týdny se tvoří dlouhé fronty před čerpacími stanicemi, kde řidiči čekají, někdy marně, na benzin či naftu. Zrušeno bylo i několik koncertů národního symfonického orchestru.

Obavy začínají mít zemědělci a v některých obchodech se už projevil nedostatek čerstvých potravin kvůli problémům s dopravou. „V tuhle chvíli nemáme žádné palivo, a když k tomu přidáte nedostatek hnojiv, tak nevím, jak dopadne naše produkce, bez pohonných hmot nemůžeme ani zasít,“ postěžoval si na Twitteru zemědělec Leonel Capote.

Kubánská vláda minulý týden problémy s palivem přiznala a uvedla, že ještě nějakou dobu potrvají. Zdůvodnila je neplněním dodávek od zemí, které jsou podle ní „ve složité energetické situaci“. Dodavateli jsou zejména Venezuela a Rusko, které čelí mezinárodním sankcím.

Podobnou situaci s nedostatkem paliva zažila Kuba například v roce 2019, kdy z toho vláda obvinila americkou vládu tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa a její ropné sankce vůči Venezuele.

Kuba se už řadu let potýká s hlubokou ekonomickou krizí, kterou ještě zhoršila pandemie covidu-19 a s ní související omezení turistiky, na níž je tento karibský ostrov závislý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko v únoru vypálilo proti Ukrajině nejvíce střel od začátku roku 2023, uvádí AFP

Rusko letos v únoru vypálilo proti Ukrajině více raket a střel než v kterémkoli jiném měsíci přinejmenším od začátku roku 2023, a to zejména při nočních útocích na energetickou síť. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů, které každý den zveřejňuje ukrajinské letectvo.
12:16Aktualizovánopřed 1 mminutou

Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti.
před 13 mminutami

Belgie zadržela tanker z ruské stínové flotily

Belgické speciální síly zadržely v Severním moři tanker z takzvané ruské stínové flotily obcházející sankce. Po připlutí do přístavu Brusel loď zabaví, informovala agentura AFP s odvoláním na členy belgické vlády. Později informaci potvrdil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zveřejnil záběry ze zásahu. Francouzské jednotky s těmi belgickými spolupracovaly. Zásah ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
11:27Aktualizovánopřed 17 mminutami

Izraelská armáda zahájila další údery na Teherán

Izraelská armáda oznámila, že zahájila údery na cíle v srdci Teheránu, píše agentura AFP. V hlavním městě Íránu se už podle agentury AP ozývají výbuchy. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Íránským vůdcem bude dočasně ajatolláh Arafí

Funkci nejvyššího duchovního vůdce bude po Chameneího smrti dočasně plnit ajatolláh Alireza Arafí. Tento člen Rady strážců byl jmenován do vládnoucí rady, která dočasně převezme vedení státu. Kromě Arafího jsou ve vládnoucí radě také prezident Masúd Pezeškján a předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí. Nového velitele pak mají íránské revoluční gardy.
05:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán pokračuje v útocích na cíle v Izraeli a státech Perského zálivu

V Izraeli a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly v neděli ráno opět hlasité exploze poté, co Írán spustil další protiútok v odvetě za izraelsko-americké údery. Výbuchy se ozývají v Dubaji, Dauhá a Manámě, informuje AP a al-Džazíra. Také na ománský přístav Dakm zaútočily íránské drony a zranily jednoho člověka.
00:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně devět lidí zemřelo v Karáčí, kde dav vpadl na konzulát USA

Nejméně devět lidí bylo zabito v Pákistánu, když stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Dav rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Protestující se střetli s policií a zranění utrpělo osm dalších lidí, informovala agentura AP.
09:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Doprava přes Hormuzský průliv je minimální, píše Bloomberg. Hrozí zdražení ropy

Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po amerických a izraelských úderech na Írán z velké části zastavila, píše agentura Bloomberg s tím, že podle íránských médií je tato klíčová námořní tepna „prakticky uzavřena“. Přes Hormuzský průliv při běžném provozu prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
před 4 hhodinami
Načítání...