Simferopol - Krymský parlament dnes vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Vyhlášení nezávislosti navazuje na výsledky nedělního referenda, při němž se pro připojení k Rusku vyslovila drtivá většina obyvatel poloostrova. Západ referendum neuznává. OBSE ani EU tam své pozorovatele nevyslaly. Počet hlasujících je podle politologa Michaela Romancova až neuvěřitelně vysoký: „To číslo je sovětské, nebo snad až severokorejské“, domnívá se politolog.
Krym vyhlásil samostatnost. Bylo ale referendum v pořádku?
Ukrajinský parlament v Kyjevě na vyhlášení krymské nezávislosti reagoval přijetím prezidentského dekretu o částečné mobilizaci. Během příštích 45 dnů má být aktivováno 40 000 záložníků, přičemž polovina z nich doplní jednotky Národní gardy – více zde.
Po sečtení všech odevzdaných hlasů se pro spojení Krymu s Ruskem vyslovilo 96,8 procenta hlasujících.
Podle tiskové služby parlamentu pro rezoluci „O nezávislosti Krymu“ hlasovalo 85 ze 100 poslanců. V rezoluci se uvádí, že parlament se „obrací na Ruskou federaci s návrhem přijmout Krymskou republiku do Ruské federace jako nový subjekt se statusem republiky“. Krymský parlament zároveň schválil změnu svého jména, které má napříště znít „Státní rada Krymské republiky“ místo dosavadního Nejvyšší rada Krymské autonomní republiky. Poslanci zároveň schválili výzvu OSN a všem státům světa s žádostí o uznání.
Krymský premiér Sergej Aksjonov a předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov
Podle šéfa parlamentu Vladimira Konstantinova budou jednotky ukrajinské armády dislokované na poloostrově rozpuštěny. Agentura ITAR-TASS oznámila, že přes 500 ukrajinských vojáků už dnes opustilo své ubikace v Sevastopolu a soustředilo se na dočasných shromaždištích vyhrazených městem. Krymské úřady údajně budou zajišťovat jejich životní potřeby příští tři měsíce.
Ukrajinský státní majetek, který se v době vyhlášení nezávislosti nacházel na území Krymu, přijatá rezoluce prohlašuje za „státní majetek Krymské republiky“. Od 30. března má na poloostrově platit moskevský čas.
Romancov: Vypadá to, že hlasovali všichni, včetně děti
Krymský poloostrov, který od začátku měsíce de facto ovládají ruští vojáci, se v nedělním plebiscitu velkou většinou hlasů vyslovil pro svou budoucnost v rámci Ruské federace. Při hlasování, které Ukrajina ani velká část mezinárodního společenství neuznávají, podle sčítacích komisařů připojení k Rusku podpořilo přes 96 procent hlasujících.
Místní Ukrajinci, kteří tvoří 24 % obyvatel Krymu, a Tataři, kterých je na poloostrově 13 %, ale hlasování bojkotovali.
Podle konečných výsledků se na ostatním Krymu vyslovilo pro spojení s Ruskem 1,233 002 hlasujících, uvedl šéf krymské volební komise Michail Malyšev. K volebním urnám se podle něj dostavilo 83,1 procenta obyvatel Krymu, kteří mají volební právo. Pro druhou alternativu, tedy zachování autonomního statusu v rámci Ukrajiny s právem pozdějšího připojení k Rusku, se vyslovilo 31 997 lidí, což je 2,5 procenta hlasujících. Zbytek hlasů byl neplatný.
Pochybnosti o referendu vzrůstají
Výsledek referenda byl očekávaný, přesto souhlas od devadesáti sedmi procent hlasujících vzbudil mnoho otázek. Jedna ruská novinářka tvrdí, že odvolila i bez trvalého pobytu na Ukrajině. „Moje jméno napsala rukou na zvláštní seznam. Tam už bylo kromě mého jména pět dalších. Pak mi dala hlasovací lístek a šla jsem volit,“ uvedla.
Aktivisté také upozorňují, že podle výsledků muselo například v Sevastopolu volit o čtvrtinu víc lidí, než tam podle půl roku starých statistik bydlelo. Volební komise ale jakékoli porušování zákonů odmítá.
Představitel americké administrativy:
„Existují zde velké spekulace i některé konkrétní důkazy o tom, že volební lístky, které dorazily na Krym, již byly v mnoha městech předvyplněny. V hlasování byly velké anomálie včetně toho, že na základě sčítání obyvatel Sevastopolu by 123 procent populace města muselo v referendu hlasovat pro.“
„To číslo je sovětské, nebo snad až severokorejské,“ komentoval výsledky referenda politolog Michael Romancov. „Zaráží mě prapodivná hra s těmi čísly,“ dodal s tím, že rusky hovořících obyvatel Krymu je 60 %. „Je otázka, jaký zázrak tam nastal, že těch 40 % hlasovalo tímto způsobem,“ řekl Romancov.
Politolog poukázal také na to, že přestože nelze zjistit, kolik lidí přesně na Krymu žije, je počet hlasujících až neuvěřitelně vysoký. „Tam je úžasně vysoká volební účast,“ řekl Romancov, podle něhož to vypadá, jako by na Krymu hlasovali všichni včetně malých dětí. „Já si myslím, že když člověk chce lhát, tak by měl lhát uvěřitelným způsobem,“ komentoval referendum Romancov.
Šarapatka (Úsvit): Všechno bylo formálně v pořádku a demokraticky
Západ referendum neuznává a OBSE ani EU tam pozorovatele nevyslaly. Nicméně někteří pozorovatelé tam byli; mezi nimi například poslanec hnutí Úsvit Milan Šarapatka, který na hlasování dohlížel na jihovýchodě poloostrova Krym: „Tady ve všech těch volebních místnostech byly formální podmínky splněny… Já nebudu spekulovat, zda to referendum bylo legální, nebo nelegální, ale přání těch lidí, kteří tady žijí, bylo zcela jednoznačné. To referendum proběhlo a ti lidé se v něm vyjádřili.“
GALERIE
videogallery_427758
Ruská Státní duma schválí legislativu umožňující připojení Krymu k Rusku ve velmi blízké budoucnosti, oznámil místopředseda dolní komory Sergej Něverov. „Výsledky referenda jasně ukazují, že obyvatelé Krymu vidí svou budoucnost jenom jako součást Ruska,“ řekl Něverov.
Přístav Sevastopol
V Sevastopolu, který má v rámci poloostrova zvláštní status, dnes radnice jednomyslně schválila připojení města k Rusku; stejný krok v rámci celého poloostrova učinil i krymský parlament. Sevastopolská proruská radnice zároveň zmocnila starostu Alexeje Čalého, aby zahájil s Ruskem jednání o budoucím statusu Sevastopolu. Město, kde sídlí ruská i ukrajinská černomořská flotila, formálně není součástí krymské autonomie a bylo dosud řízeno přímo z Kyjeva. Do Ruska chce vstoupit jako samostatný subjekt.
V Sevastopolu včera referendum podléhalo zvláštnímu režimu. Vedle dvou hlavních otázek o budoucnosti Krymu lidé odpovídali také na dotaz, zda i jejich město, které je samostatnou správní jednotkou, se má stát součástí Ruské federace. Na rozdíl od celostátního referenda mělo sevastopolské hlasování platit pouze v případě nadpoloviční volební účasti.
Moskva nabídla Krymu pomoc ve výši 15 miliard rublů
Krymský parlament dnes zmocnil místní vládu, aby v Moskvě požádala o naléhavou finanční pomoc. „Podpora je nezbytná v objemu potřebném pro hladké fungování krymského rozpočtového systému,“ uvádí se v rezoluci parlamentu. Aksjonov po několika hodinách oznámil, že Moskva nabídla Krymu pomoc ve výši 15 miliard rublů (přes 8,1 miliardy korun). Místopředseda krymské vlády Rustam Temirgaliev také uvedl, že poloostrov založil vlastní státní banku, která se stane součástí centrální ruské banky. Temirgaliev dodal, že pro přechodné období, než krymské úřady vypracují daňový systém, získá krymská centrální banka z Ruska jednu miliardu rublů (542 milionů korun).
Krymské referendum
ČT24.z o ukrajinsko-ruské roztržce
- UKRAJINA: Kyjev vyhlásil částečnou mobilizaci
- RUSKO: Moskva žádá neutrální a federalizovanou Ukrajinu
- SANKCE: USA a EU zmrazí majetek desítkám ruských a ukrajinských politiků
- EKONOMIKA: Ruské hospodářství zpomaluje
- ČESKO: Krymské referendum popřelo ústavu Ukrajiny, soudí Zeman
- PROFIL: Sergej Aksjonov - muž v čele Krymu