Referendum na Krymu je popřením ukrajinské ústavy, tvrdí Zeman

Praha – Krymské referendum o připojení k Rusku je v očích prezidenta Miloše Zemana v rozporu s ústavou Ukrajiny. Řekl to novinářům jeho mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že podle Zemana je nicméně výsledek projevem nesouhlasu obyvatelstva se současnou situací. za protiústavní považuje proběhlé referendum i premiér Bohuslav Sobotka. Pode něj Česko vzhledem k podmínkám nemůže výsledky hlasování uznat. Lidé na Krymu si v neděli drtivou většinou odhlasovali připojení k Rusku, následně tamní samospráva vyhlásila nezávislý stát s názvem Krymská republika.

Ovčáček při prezentaci prezidentových postojů doplnil, že reakcí na referendum by mělo být pouze „posílení autonomie“ Krymu. „Připomínám, že stejný názor vyslovil bývalý ministr zahraničích věcí USA Henry Kissinger,“ řekl mluvčí na tiskové konferenci.

Podle Sobotky nemůže být pro českou vládu proběhlé referendum regulérní - už jen tím, že nebyla do země vpuštěna řada mezinárodních pozorovatelů a v ulicích mnoha měst působili ozbrojení vojáci. „Sobotní konání referenda je snahou o zpochybnění bezpečnostního uspořádání v daném regionu,“ řekl premiér.

Bohuslav Sobotka, premiér:

„V roce 1994 patřilo tehdejší Rusko mezi státy, které garantovaly hranice Ukrajiny výměnou za to, že se Ukrajina vzdala části jaderného arzenálu. Ty tendence, které dnes vidíme, jsou v příkrém rozporu s těmito garancemi.“

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) novinářům řekl, že některé evropské státy a politické proudy byly podle něj naivní k mocenským ambicím Ruska. „Neměli bychom sklouzávat k přehnanému pacifismu,“ uvedl s tím, že je důležité si zachovávat zdravý rozum.

Opoziční pravice se k referendu staví s jasným ne. Komunisté naopak

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek nepovažuje za možné uznat to, co na Krymu označují slovem referendum. ČR by měla na půdě EU podle něj prosazovat nejtvrdší možné sankce, které by ruské jednotky nutily k odchodu z Ukrajiny. „Pokud tento anšlus Krymu Rusku projde, pak nebude poslední,“ míní bývalý ministr financí. Ani podle Miroslavy Němcové (ODS) nelze uznat výsledky hlasování během ruské okupace. Ruský scénář by podle ní také mohl postupovat krok za krokem až do České republiky.

Nahrávám video

Předseda KSČM Vojtěch Filip naopak považuje referendum za nejvyšší projev vůle lidu. „Při takovém výsledku by bylo vhodné, abychom uznali rozhodnutí občanů Krymu,“ prohlásil. Situaci podle něj vyhrocují ti, kdo odmítají původní ústavní rámec na Krymu. Je zděšen tím, jakým způsobem se chopila nová moc úřadování. Místo aby zastávala smír a chuť urovnávat spory mezi občany, snaží se je rozdělovat a koncentrovat svou moc, která nevzešla ze svobodných voleb.

Referendum neuznali ani evropští ministři zahraničí

Referendum neuznávají ani šéfové evropské diplomacie včetně českého ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD). „Těmito kroky se zpochybňuje bezpečnostní řád regionu, ve kterém žijeme,“ řekl v Bruselu Zaorálek, který ráno spolu s dalšími kolegy posnídal s úřadujícím ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Deščycjou.

Právě dnes přitom ministři zahraničí EU rozhodli o zmrazení osobního i firemního majetku a o zákazu cest do EU pro osoby odpovědné za krizi na Krymu. Podle Zaorálka by v první vlně mělo jít zhruba o 20 osob jak z Krymu, tak z Ruska. „Je podle mne jasné, že to nemohou být v žádném případě jenom politici Krymu, ale že do toho musí být zahrnuti i politici z Moskvy,“ vysvětlil český ministr. Následné jednání Zaorálkova slova potvrdilo: půjde aktuálně o 21 osob.

V reakci na výsledek referenda dnes krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Evropská unie ani její spojenci, jako jsou třeba Spojené státy, výsledky hlasování konaného za přítomnosti tisícovek neoznačených vojáků ruské armády neuznávají. Hlasování bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou i mezinárodním právem také podle vlády v Kyjevě.

ČT24.z o ukrajinsko-ruské roztržce

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V České televizi a Českém rozhlase se stávkovalo kvůli financování

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vláda se staví kladně k poslanecké novele omezující okruh plátců ČT a ČRo

Ačkoli vláda plánuje zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) úplně, vydala v pondělí kladné stanovisko k poslaneckému návrhu na rozšíření okruhu lidí a firem osvobozených od jejich placení. O postoji informovala na webu Úřadu vlády. Převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet chce kabinet od Nového roku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kauza manipulování zápasů zavedla Reportéry ČT na Balkán

Reportéři ČT přinesli novinky z rozsáhlé sázkařské kauzy v českém fotbale. Obviněných je přes třicet. V případu mají figurovat i cizinci – reportéři se vydali za jedním z nich do Slovinska. Dosud nebyl obviněný, ale v souvislosti s kauzou je ve spisech zmiňovaný jako jedna z hlavních postav. Reakce jeho okolí byla hodně divoká. Tématu se věnují Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
před 3 hhodinami

Farmáři kvůli horku instalují ventilátory a sprchy, rybáři okysličují vodu

Tropické teploty posledních dnů ohrožují hospodářská zvířata i ryby. Zemědělci se je snaží ochlazovat pomocí vody a ventilátorů, vlivem horka ale očekávají finanční ztráty. Chovatelé skotu hlásí až o čtvrtinu nižší produkci mléka, rybáři na Vyškovsku zaznamenali úhyn malých ryb. Na rizika spojená s horkem a suchem upozorňuje také portál AgroRisk.
před 4 hhodinami

VideoEvropu svírá vlna veder, v Česku se střídají s bouřkami

Evropu svírá letos už druhá vlna veder. Tentokrát ji způsobila masa horkého vzduchu, který proudí na sever ze Sahary. Dopady zahrnují oběti na lidských životech, zpožděnou či zastavenou vlakovou dopravu kvůli přehřívání a následné deformaci kolejnic i absolutní teplotní rekordy. O víkendu by dle předpovědí mohla maxima na řadě míst v Česku překonat 35 stupňů ve stínu, v Praze může teplota vystoupat i nad 38 stupňů. Tuzemsko se aktuálně potýká nejen s teplotními rekordy, ale i se silnými bouřkami. Lidé se tak musejí vyrovnat s náhlými změnami. Jednou z nejrizikovějších skupin jsou senioři.
před 4 hhodinami

Po Fukové bude zmocněnkyní pro romské záležitosti náměstkyně MPSV Stejskalová

Vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny bude s platností od úterý náměstkyně ministerstva práce a sociálních věcí Edita Stejskalová. Do funkce ji jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO). Vystřídá Lucii Fukovou, která rezignovala minulý týden kvůli přesunu romské agendy pod resort práce. Uvedla tehdy, že výsledné nastavení jí neumožňuje funkci efektivně vykonávat.
před 5 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Padla obžaloba za dotace Agrofertu na linku na toastový chléb

Státní zástupce Adam Bašný podal v pondělí obžalobu na společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci 100 milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Bašný to řekl serveru iRozhlas.cz. Případem se bude zabývat Krajský soud v Praze. Holding Agrofert v minulosti uvedl, že firma postupovala v souladu se zákonem. Stejnou reakci holding poskytl na dotaz ČTK. Premiér Andrej Babiš (ANO), který Agrofert dříve vlastnil, obžalobu označil za účelovou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...