Bukurešť - Obyvatelé Rumunska si dnes připomínají pád komunismu. Revoluční vlny, která v roce 1989 smetla postupně všechny komunistické režimy v Evropě, se Rumuni dočkali jako poslední. Převrat, často přezdívaný jako Ukradená revoluce, tam byl ale ze všech nejkrvavější. Začal poměrně nenápadnou událostí v Temešváru a končil nepřehlednou střelbou v Bukurešti. Jeho vyvrcholením byla poprava symbolu rumunské diktátorské moci v podobě Nicolae Ceaušeska. Během revoluce zahynulo 1104 lidí a 3321 jich bylo zraněno.
Převrat v Rumunsku začal 16. prosince v Temešváru, kde skupina věřících mohutně protestovala proti plánované deportaci kněze Lászla Tököse. Několikadenní demonstraci nenarušil ani vpád armády a stovky obětí, které za sebou nechala. Protesty se naopak ještě přesunuly do Bukurešti. Statisícový dav neuklidnil ani tehdejší rumunský diktátor Nicolae Ceaušescu. Ten se do čela strany dostal hlavně díky tomu, že se dokázal vzepřít povelům z Moskvy: v roce 1968 dokonce otevřeně kritizoval invazi do Československa.
„Rumunsko bylo v roce 1968 jedinou socialistickou zemí, která silně protestovala proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Rumunsko bylo chtě nechtě izolováno v rámci socialistického bloku i vůči Západu, ke kterému bylo jen zdánlivě velmi blízko na počátku 70. let. Rumunsko bylo od světa izolováno politicky i ekonomicky. Proto se i v Rumunsku tolik hladovělo,“ vysvětlil ředitel Rumunského kulturního institutu Mircea Dan Duta.
Netrvalo ale dlouho a Ceaušescu získal pověst nejhoršího diktátora - především kvůli své megalomanské vládě, která zemi přivedla v 80. letech až k hospodářskému kolapsu. Pětadvacátého prosince 1989 byli manželé Ceaušeskovi dopadeni a postaveni před polní soud. Místo důstojného tribunálu byli ale během několika málo hodin popraveni na vojenské základně daleko od Bukurešti. Záběry popravy i kontroverzní rychlý proces byly první vážnou skvrnou na rumunské revoluci.
