Bývalý britský voják bude stíhán v souvislosti se smrtí dvou demonstrantů během takzvané krvavé neděle v severoirském městě Londonderry v roce 1972. Podle agentury Reuters bude muž, jehož celé jméno nebylo zveřejněno, obviněn ze dvou vražd a čtyř pokusů o vraždu. Britský ministr obrany oznámil, že jeho úřad poskytne bývalému vojákovi veškerou právní a finanční pomoc.
„Krvavá neděle“ není minulostí. Po více než čtyřiceti letech má jít před soud tehdejší voják
Horizont ČT24: „Krvavá neděle“ po 47 letech před soudem (zdroj: ČT24)
Za krvavou neděli se označuje masakr, při kterém zabili vojáci 1. praporu britského výsadkového pluku 30. ledna 1972 v převážně katolickém městě Londonderry v Severním Irsku třináct neozbrojených účastníků nepovoleného protestního průvodu. Dalších 14 lidí utrpělo při akci zranění, jeden z nich jim po několika měsících podlehl.
Britské úřady, které se vyšetřováním událostí zabývaly několik let, původně uvažovaly o obvinění 17 členů výsadkového pluku. Teď oznámily, že mají dostatek důkazů k obvinění jen v případě „vojáka F.“. Čelit bude obvinění z vraždy Jamese Wraye a Williama McKinneyho a pokusu o vraždu čtyř dalších.
Pochod rodin obětí krvavé neděle v Londonderry před oznámením rozhodnutí ohledně stíhání tehdejších vojáků
Pozůstalí po obětech krvavé neděle už vyjádřili zklamání nad tím, že stíhání nebudou čelit všichni vojáci zodpovědní za smrt jejich blízkých.
Britský ministr obrany Gavin Williamson v reakci uvedl, že dotyčnému vojákovi jeho úřad poskytne veškerou právní i finanční podporu. „Jsme dlužni těm, kteří sloužili odvážně a znamenitě, aby přinesli Severnímu Irsku mír,“ uvedl ministr. Vláda se podle něj pustí do reformy, která by měla zajistit, aby sloužící a bývalí vojáci nemuseli žít „v trvalém strachu ze stíhání“.
Británie zásah dlouho hájila, až v roce 2010 se to změnilo
Krvavá neděle 30. ledna 1972 byla jedním z vrcholů období nepokojů, které vyvolaly spory mezi převážně katolickými republikány a převážně protestantskými unionisty. První skupina usilovala o připojení Severního Irska k Irské republice, druhá o jeho setrvání ve svazku s Anglií, Walesem a Skotskem.
Incident spustil jeden z nejtragičtějších roků ve vztazích mezi katolíky a protestanty. Během roku 1972 zahynulo při nepokojích v Severním Irsku celkem 467 osob.
Britská oficiální místa o incidentu dlouho lhala, když zásah hájila jako odezvu na střelbu po vojácích. Střelbu do nevinných neozbrojených demonstrantů přiznala britská vláda teprve v červnu 2010.