Německá vláda schválila návrh, který má usnadnit nasazení videokamer v autobusech, vlacích, nákupních centrech, sportovištích nebo na parkovištích. Vyslovila se také pro zákaz zahalování obličeje u úředníků a vojáků. Návrh předložil ministr vnitra po letních teroristických útocích v zemi, není tedy přímou reakcí na pondělní masakr v Berlíně.
Krok k větší bezpečnosti. Německá vláda chce usnadnit nasazování videokamer
- Pondělní útok na vánoční trh u Pamětního kostela císaře Viléma si vyžádal 12 mrtvých a téměř pět desítek zraněných. Zatím neznámý pachatel najel na trh ukradeným polským nákladním vozem. Policie nyní v souvislosti s útokem hledá Tunisana, který podle médií užíval až osm identit.
V Německu musí nasazení kamer na veřejných místech povolit úřady na ochranu osobních údajů v jednotlivých spolkových zemích. Aby instalaci kamer povolovaly častěji, má jim novela zákona o ochraně osobních údajů uložit povinnost „zvláště zohlednit“ bezpečnostní potřeby. O novele bude nyní rozhodovat parlament.
Thomas de Maiziére
Ministr vnitra Thomas de Maiziére se pro větší počet kamer na veřejných místech vyslovil i v souvislosti s dvojicí letních teroristických útoků, nejde tedy o přímou reakci na pondělní útok na vánoční trh v Berlíně.
Spolkový kabinet schválil i další návrh z dílny jeho ministerstva, který má vést k většímu nasazení kamer na uniformách policistů nebo používání systémů, jež automaticky rozpoznávají značky aut.
- Internetové stránky Spolkového kriminálního úřadu (BKA), na něž mohou svědci pondělního útoku nahrávat fotografie a videa z místa činu, napadli hackeři. Stránka byla v úterý mezi 17:00 a 19:30 nedostupná. Podle BKA šlo o útok typu DDos, kdy jsou internetové stránky zahlcené velkým množstvím požadavků na přístup.
Úředníci a vojáci nesmí zahalovat obličej
Další schválený návrh stanoví, že úředníci a vojáci nesmějí mít během služby zahalený obličej. Výjimkou mohou být jen služební nebo zdravotní důvody. Návrh se týká především malého počtu muslimek, které si obličej zahalují.
„Integrace znamená i to, že naše hodnoty a hranice naší tolerance vůči jiným kulturám dáme jasně najevo,“ uvedlo k návrhu ministerstvo v tiskové zprávě.
Právník: Německá vláda se snaží zajistit bezpečnost všemi dostupnými prostředky (zdroj: ČT24)
Berlín zatím další kamery instalovat nebude
Podle berlínského primátora Michaela Müllera město v nejbližší době nepočítá s instalací dalších bezpečnostních kamer. Během úterý se vedení města shodlo pouze na posílení policejní přítomnosti v ulicích a na vánočních trzích. Berlínským strážcům zákona budou pomáhat členové spolkové policie.
Primátor Müller zároveň vyzval obyvatele metropole, aby nepropadali strachu a nezavírali se doma. „To by bylo fatální, kdyby se člověk zavřel doma a už nevycházel,“ řekl. Jistá míra obezřetnosti je však podle něj přesto na místě.
Silvestrovské oslavy pod přísnějším dohledem
Ministr vnitra de Maiziére zároveň oznámil, že v zemi budou během Silvestra platit přísnější bezpečnostní opatření. „Nesmíme si nechat zničit náš svobodomyslný život, a platí to i pro silvestrovské oslavy,“ dodal ministr v rozhovoru pro deník Bild.
Zvýšení bezpečnostních opatření v Německu už avizoval také současný předseda konference zemských ministrů vnitra Klaus Bouillon. „Přítomnost policistů (v ulicích) nyní zvýšíme ve všech spolkových zemích a posílíme také ochranu vánočních trhů,“ uvedl.
Policie na vánočním trhu ve Frankfurtu
Většina Němců se ve své zemi dál cítí bezpečně
Podle průzkumu agentury Forsa pro televizi RTL považuje stále 80 procent Němců svou zemi za bezpečnou. Zároveň ale každý desátý ze strachu před teroristickými útoky vynechá návštěvu velké veřejné akce, jako jsou například vánoční trhy.
Z průzkumu také vyplynulo, že 43 procent lidí nemá z návštěv větších veřejných akcí žádné obavy. Dalších 46 procent lidí se vánoční trhy nebo fotbalové zápasy chystá nadále navštěvovat, ale budou přitom podle svých slov mít nedobrý pocit.
Rozděleni jsou obyvatelé spolkové republiky v názoru na potřebu zpřísňování dosavadních bezpečnostních opatření. Jedenapadesát procent dotázaných si myslí, že jsou dostatečná, zatímco 47 procent by je rádo zpřísnilo.
Nebezpeční islamisté by mohli dostat náramek
Německé úřady registrují 549 islamistů, kteří mohou představovat vážné nebezpečí. Ministr spravedlnosti Heiko Maas chce do budoucna rozšířit možnost sledovat odsouzené islamisty pomocí elektronických náramků. Příslušný návrh již předložil do připomínkového řízení. Elektronické sledování by mělo být možné v případech pachatelů odsouzených mimo jiné za terorismus nebo jeho podporu.
Už od roku 2011 je v Německu možné pomocí elektronických náramků sledovat pachatele sexuálních a násilných trestných činů, kteří byli odsouzeni alespoň ke třem letům vězení.