Horní komora polského parlamentu v noci bez úprav schválila kontroverzní reorganizaci nejvyššího soudu. Zákon prošel navzdory široké mezinárodní i vnitrostátní kritice, která varuje před rozvalem demokratického systému. V ulicích polských měst se srotily davy spílající vládní straně Právo a spravedlnost (PiS). Její bývalý člen a spojenec, prezident Andrzej Duda, avizoval, že bude reformu vetovat. V případě, že tak skutečně učiní, však může být přehlasován.
Kritizovaná reforma nejvyššího soudu prošla polským Senátem bez úprav a míří k Dudovi
Události: Reformu nejvyššího soudu už může zastavit jen polský prezident (zdroj: ČT24)
Zákon prošel poměrem hlasů 55 ku 23, dva senátoři Práva a spravedlnosti Aleksander Bobko a Jaroslaw Obremski se hlasování zdrželi. Představitelé strany Jaroslawa Kaczynského argumentují, že změna je nutná kvůli nízké efektivitě a zkorumpovanosti polských soudů. Soudce je podle nich třeba „demokraticky kontrolovat“.
„Náš volební program čestně předpokládal změny, které dnes provádíme. Nikdo nemá právo, pokud respektuje zásady demokracie, napadat nás kvůli tomu, že realizujeme svůj program. Kdo se nám teď diví, že chceme být konzistentní? Voliči si vybrali, jak si vybrali, to je mechanismus demokracie,“ hájil reformu ministr spravedlnosti a zároveň hlavní žalobce Zbigniew Ziobro při debatě v Senátu.
- Podle normy bude nově moci ministr spravedlnosti, který je zároveň generálním prokurátorem, poslat do penze soudce nejvyššího soudu a sám obsadit jejich místa. Nejvyšší soud v Polsku rozhoduje mimo jiné o platnosti voleb.
Jako za komunismu
V polských městech proti justiční reformě, která podle kritiků popírá dělbu moci i nezávislost soudnictví v Polsku, protestovaly desetitisíce. Ve Varšavě lidé zablokovali výjezd z budovy Senátu. „Bohužel se vracíme do starých časů, do dob komunismu, kdy jsme byli umlčováni a kdy soudy vydávaly takové rozsudky, jaké ti, co byli u moci, chtěli,“ láteřila jedna z protestujících.
Polsko se pomalu ale jistě mění ve vězení.
Podle webu deníku Gazeta Wyborcza po hlasování vyšli opoziční senátoři k demonstrantům a děkovali jim za podporu. Aby kontroverzní zákon vešel v platnost, musí jej ještě podepsat Kaczynského spojenec prezident Andrzej Duda. Ten se hodlá v pondělí sejít s předsedkyní nejvyššího soudu a už dříve avizoval, že normu může odmítnout.
Duda v zákoně objevil nepřesnosti ohledně výběru předsedy nejvyššího soudu, kterých si během legislativního procesu nevšimli zákonodárci. Na jednom místě stojí, že předseda se vybírá z pěti kandidátů, jinde se píše o třech kandidátech. To bude hrát v rozhodování prezidenta roli, uvedl jeho mluvčí. Dudovo případné veto však může Sejm přehlasovat třípětinovou většinou.
GALERIE
Polské protesty proti reformě nejvyššího soudu
Kritika z celého světa, kromě Maďarska
Zákon se stal předmětem kritiky nejen v Polsku, ale také v zahraničí, a to jak ze strany Evropské komise, tak Spojených států. „USA naléhavě vyzývají Polsko, aby zajistilo, že jakákoliv soudní reforma neporuší ústavu a bude respektovat soudní nezávislost,“ napsalo americké ministerstvo zahraničí na svém twitterovém účtu.
V pátek se připojili šéfové českých vrcholných justičních orgánů. Podle prohlášení nejvyššího státního zástupce či předsedů ústavního, nejvyššího a nejvyššího správního soudu vývoj v Polsku ohrožuje podstatu principů, v nichž spočívá demokratický právní stát.
Nejvýraznějšího mezinárodního spojence má polská vláda v Maďarsku. „Inkvizice namířená proti Polsku nikdy nemůže uspět, protože Maďarsko v Evropské unii využije všechny právní možnosti, aby ukázalo solidaritu s Poláky,“ citovala agentura Reuters maďarského premiéra Viktora Orbána. Reagoval tak na hrozby Evropské komise, že Varšavě by kvůli popírání demokratických hodnot mohla být odebrána některá hlasovací práva v Evropské unii.
„Když chtěla v březnu polská vláda zabránit znovuzvolení Donalda Tuska předsedou Evropské rady, tak to vypadalo, že ji maďarský premiér Viktor Orbán jako jediný z evropských kolegů podpoří. Nakonec z toho vůbec nic nebylo,“ připomněl zpravodaj ČRo v Polsku Vít Pohanka. „V tomto kontextu je třeba vidět komentář Viktora Orbána.“
Pohanka: Polsko bylo kritizované už kvůli Ústavnímu soudu. A nic se nestalo (zdroj: ČT24)
Od doby, kdy se PiS v roce 2015 chopila moci, podnikla již řadu kroků, které opozice kritizuje jako nedemokratické. Vyměnila šéfy tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů lidmi s problematickou minulostí. Posílila svůj vliv na soudy včetně ústavního, sloučila funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora a přivedla média pod přímou vládní kontrolu.
Vláda premiérky Beaty Szydlové se pokusila prosadit téměř úplný zákaz potratů, což se jí nepodařilo. Opozice několik týdnů blokovala parlament kvůli způsobu, jakým PiS schvalovala rozpočet. Bylo uzákoněno rozšíření možnosti policejního dohledu nad obyvateli. Účastníci protivládních demonstrací jsou vyšetřováni, ministr vnitra jim veřejně vyhrožuje desetiletými tresty. Za mříže chtějí poslanci Práva a spravedlnosti poslat také své kolegy z opozice.