Londýn – Britští vědci dávají ruku do ohně za to, že kostra nalezená v roce 2012 při vykopávkách na parkovišti v Leicesteru patří králi Richardovi III. Výsledky testů DNA nicméně vyvolávají otázky ohledně urozenosti jeho následníků na trůně – včetně nynější královny Alžběty II.
„Je to na 99,999 procenta, že toto jsou ostatky Richarda III., a to je konzervativní odhad,“ říká genetička Turi Kingová, spoluautorka studie o Richardovi III., zveřejněné v časopise Nature Communications. Po srovnání Richardovy DNA s DNA jeho žijících příbuzných nicméně dospěli vědci k zajímavému závěru: Zatímco DNA potomků ze strany královy matky se dokonale shoduje, u potomků Richardova otce nikoliv. To svědčí o tom, že se někdo z královské rodiny dopustil cizoložství. Toto zjištění by mohlo zpochybnit legitimitu panovníků Jindřicha V., Jindřicha VI. a celé dynastie Tudorovců – včetně Jindřicha VIII. a Alžběty I.
Rodová linie nynější britské královny a vládnoucí dynastie Windsorů tak možná vůbec nepochází od Jana z Gentu a Eduarda III., jak se soudí. Nicméně Alžběta II. by si z toho neměla dělat těžkou hlavu, říká Kevin Schürer z Leicesterské univerzity, který je spoluautorem studie. „Ani v nejmenším nechceme naznačit, že je Její veličenstvo na trůně neoprávněně,“ zdůraznil. Navíc není prakticky možné dohledat, kde přesně byla rodová linie od Eduarda III. přerušena. K tomu by bylo třeba podle expertů provést nesčetně exhumací – rodokmen totiž zabírá 36 stránek A4. Schürer kromě toho konstatuje, že nárok na trůn není podmíněn pouze královskou krví, ale i dalšími aspekty, jako jsou vítězství v bitvách a královské sňatky. „Vyřešili jsem jednu historickou hádanku, ale otevřeli jsem tím další – úplně novou,“ podotýká.
Podle vědců jde o první případ, kdy jsou v Británii vědecky zpochybněny středověké linie následnictví trůnu. Podle historika Stevena Gunna z Oxfordské univerzity jsou ale dějiny plné údajných nároků na trůn a jejich zpochybnění. „Když Richard III. nastoupil na trůn, prohlásil, že jeho bratr Eduard by se nikdy neměl stát králem, protože je nemanželský,“ říká Gunn.
Kriminálka Leicester
Při pátrání po ostatcích Richarda III. šlo od začátku v podstatě o detektivní práci: Nejdřív v historických pramenech, pak podle map s radarem, který vidí pod zem. Nakonec archeologové z Leicesteru zvedli asfalt tamního parkoviště najisto. Oblouky a dlažba potvrdily zaniklý kostel a týden nato měli kostru – zřejmě krále Richarda III. – s válečnými zraněními i charakteristickou vadou. Zakřivení páteře odpovídalo dobovým popisům Richarda III. jako hrbáče s vytaženým ramenem. Uhlíková metoda potvrdila, že kostra pochází z konce 15. století. Kosti a zuby prošly skenery, izotopy vydaly svědectví o věku kolem 32 let, stavbě svalstva, stravě, nemocech. Vědci toho zjistili požehnaně – Richard byl prolezlý parazity, denně vypil láhev vína, rád jedl maso z labutí, jeřábů nebo volavek a při osudné bitvě utrpěl hned tři smrtelná poranění. Posmrtně vytvořený portrét Richarda III. odpovídá tvaru ostatků.
Byl Richard III. blonďák s modrýma očima?
Podle DNA nalezených kosterních ostatků přišli vědci nově s hypotézou, že Richard III. měl v dětství modré oči a světlé vlasy, které s věkem ztmavly. Jelikož nejsou k dispozici portréty vytvořené za králova života, porovnali své poznatky s jeho nejstarším známým portrétem, který byl vytvořen až 25 let po jeho smrti. Monarcha je na něm vyobrazen s modrýma očima a světle hnědými vlasy.
Kostru z Leicesteru definitivně korunoval rozbor DNA. Na metodě si tamní univerzita zakládá, protože ji v polovině 80. let vyvinuli právě její vědci. Ostatky porovnali s DNA žijících potomků Richardovy nejstarší sestry Anny. „Je to až šílené, když si uvědomíte, že máte vazbu na někoho tak historicky významného jako je Richard III. o 17 generací nazpátek. To hlava nebere,“ řekl jeden z potomků Michael Ibsen.
Richard III. padl v roce 1485 v bitvě u Bosworthu a byl pohřben v kostele v Leicesteru, který později zanikl. Předpokládalo se, že ostatky skončily v řece. Archeologové kosti nalezli v roce 2012 při průzkumu pod parkovištěm a vědci z univerzity v Leicesteru je pak identifikovali s pomocí DNA a žijících potomků. Bitvou u Bosworthu se uzavřela krvavá Válka růží a po rodu Plantagenetů, který vládl 300 let, pak na anglický trůn usedl první vládce z dynastie Tudorovců Jiří VII. Zohavené tělo Richarda III. bylo po bitvě vystaveno v Leicesteru na důkaz, že král skutečně zemřel.
