Kriminalita v městech USA je na úrovni z konce 90. let, Biden chystá omezení zbraní

Nahrávám video

Kriminalita ve velkých amerických městech roste. Podle dat FBI se mezi roky 2019 a 2020 zvýšil počet vražd v USA o třicet procent. Země se tak opět přiblížila k rekordní kriminalitě z konce minulého století. Zbraně proto byly a jsou velké téma pro amerického prezidenta Bidena, krerý připravil konkrétní kroky ve prospěch omezení zbraní. Podle zpravodaje České televize ve Spojených státech Davida Miřejovského se Biden chce soustředit na boj s kriminalitou ve velkých městech, která je páchána ilegálně drženými střelnými zbraněmi.

Federální prostředky chce americká vláda vynaložit na boj s pašeráky zbraní, které je převážejí z jihu USA do velkých měst na severu, jako jsou New York, Boston, Chicago, Detroit nebo Philadelphia, kde platí přísné zbraňové zákony.

V této fázi chce prezident zaměřit federální agentury na převoz zbraní, respektive rozbití řetězců, které zbraně ilegálně pašují. Dále potom navrhuje posílení financování policejních okrsků a policejního sboru jako takového, aby bylo proti kriminalitě možné bojovat i v samotných městech, řekl Miřejovský.

Záležet bude na tom, jak dopadne pilotní projekt v New Yorku. Nový starosta Eric Adams, mimochodem bývalý policejní důstojník, navrhuje vytvoření kontrolních stanovišť na přístupových bodech ve městě (tunely, mosty, stanice metra a další hromadné dopravy), kde by měly být využity nejmodernější technologie pro odhalování lidí majících u sebe zbraně.

New York má jedny z nepřísnějších pravidel, prakticky až na malé výjimky u sebe nemůžete mít na ulici zbraň. Jak se to však bude řešit v jiných státech a městech, kde je třeba povolené i viditelné nošení zbraně, na to Bílý dům zatím neodpověděl.

Využijeme veškeré dostupné metody, abychom zajistili pro naše obyvatele bezpečí. Od technologií rozpoznávající obličeje po nové přístroje, které dokáží odhalit osoby se zbraní.
Eric Adams
starosta New Yorku a bývalý policejní dústojník

V Portlandu ve státě Oregon dala řada policajtů výpověď, protože nebyli spokojení s tím jak městská rada hodnotila a zasahovala do jejich práce. Na jiných místech USA je ale situace jiná, tam může pomoci například navýšení financování a platů, lepší vybavení a zacvičení do profese. Lidí, kteří mají zájem o práci u policie je v USA dost, jde jim ale v první řadě o podmínky, které jim vytvoří samosprávy, nebo které budou vytvořeny na federální úrovni, pokud Bidenova administrativa uvolní dostatečné financování.

Prezident se vymezil proti části vlastní strany, která po smrti George Floyda žádá omezit financování policejních oddělení. Biden jim naopak slibuje dodatečné prostředky na vybavení i víc příslušníků v ulicích. Úřady mají podporovat jednotlivé komunity a zajistit, aby se mezi lidi nedostávaly ilegálně další zbraně.

Problém pro demokraty: blížící se volby

Důvod, proč o tom prezident mluví, je jednoduchý - blíží se volby do Kongresu, které nevypadají podle průzkumů pro demokraty příliš dobře. Demokratická strana na to musí reagovat, jsou k tomu tlačeni republikány, kteří poukazují na skutečnost, že během vlády demokratů a v jimi spravovaných městech v posledních dvou letech extrémně narůstá počet vražd a obecně kriminalita páchaná střelnou zbraní.

Nahrávám video

V tom, jak se vyvíjí situace ohledně kriminality, má však prezident USA velké pole působnosti a také velkou podporu společnosti. Současně si ale stěžuje, že v Kongresu je mnoho kongresmanů a senátorů, kteří mají napojení na výrobce zbraní nebo střelecké asociace. Ty podle něj jakékoli zpřísnění zákonů ohledně držení zbraní na celostátní úrovni blokují.

V kongresu je několik klíčových senátorů, kteří by se stali rozhodujícími, kdyby se o takových zákonech hlasovalo. Ti tvrdí, že jsou ochotni přistoupit k nějakým změnám, nicméně Bidenovi lidé se jim už víceméně rok neozvali. Z toho pak mají pocit, že pro Bidena není nějaká legislativní úprava držení či nabývaní zbraní  v současné chvíli prioritou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
Právě teď

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 1 hhodinou

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy Vadyma Jermolajeva. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii po útočníkovi pátrá. Podle posledních informací monackého ministra Christophea Mirmanda se však zdá, že již opustil území obou zemí. Francouzská i ukrajinská média se shodují, že za útokem pravděpodobně stojí organizovaný zločin. Policie případ nevyšetřuje jako terorismus.
11:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko neplní většinu protikorupčních doporučení, tvrdí skupina Rady Evropy

Česko zvládlo uspokojivě splnit pouze jedno navržené doporučení týkající se prevence korupce u představitelů ve vrcholných výkonných funkcích a orgánů činných v trestním řízení. Další doporučení plní částečně a některá vůbec, uvedla ve shrnutí hodnocení Česka protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO). Ve výroční zprávě za rok 2025 hovoří také o klíčové roli nejvyšších představitelů vlád v prosazování nulové tolerance vůči korupci.
před 1 hhodinou

V Německu zadrželi Rumuna, který chtěl rozpoutat ve vlasti „válku teroru“

Německé úřady zadržely Rumuna, který se podle nich pokusil založit krajně pravicovou teroristickou organizaci. Jeho cílem bylo vyvolat v Rumunsku válku teroru a vytvořit na jeho území nový nacistický stát. Informovalo o tom generální státní zastupitelství v Karlsruhe. Podle něj vyzýval mladý muž mimo jiné k útokům na migranty a komunitu LGBT+.
před 3 hhodinami

Ukrajina udeřila na Moskevskou oblast, sérii útoků podniklo i Rusko

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské a Tverské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli nejméně tři lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině, podíl Ukrajiny na útocích posléze potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných.
07:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 4 hhodinami

Jihoafričané protestují proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konají protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdí autobusy. Situaci vyhrotila neoficiální výzva, která vyzývala cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
před 4 hhodinami

Evropský pohled