Priština - Stejně jako před rokem ulice Prištiny zaplavují albánské a kosovské vlajky. Vláda nejmladšího evropského státu nadělila občanům na oslavy prvního výročí vzniku samostatného Kosova dva dni volna. Ne každý má ale důvod k oslavám. Kosovská ekonomika se sice postupně uzdravuje. Nezaměstnaný je ale stále každý druhý občan rok starého státu. Korupce odrazuje zahraniční investory.
Čtvrtina příjmů země stále pochází z kapes Albánců žijících v zahraničí. Ředitel Hospodářské komory Kosova Besim Beqaj varuje, že jejich prostřednictvím by se mohla do Kosova rozšířit hospodářská krize.
K úplné suverenitě Kosovu navíc ještě hodně chybí. Země nemá přístup do OSN. Místo armády má právo jen na slabě ozbrojené ochranné síly. O klíčových otázkách se stále nerozhoduje v Prištině, ale v Bruselu. Kosovská vláda je pod dohledem eurounijní mise EULEX. Ta ale rychle ztrácí důvěru kosovských Albánců, především proto, že zatím nedokáže dostat pod kontrolu Srby obývaný sever země.
Ze severního Kosova se stalo území, které v podstatě nikdo nekontroluje. Je to také jedna z hlavních základen organizovaného zločinu. Přes tuto oblast proudí do Kosova tuny pašovaného benzinu. Mafiáni si dokonce otevřeli dvě ilegální čerpací stanice. Při zločineckých aktivitách Srbové a Albánci běžně spolupracují. Jinak je ale odděluje ostrá hranice.
Kosovo se snaží i přes všechno vystupovat jako plnohodnotný stát. Od loňského června existuje kosovská ústava, občané mají i vlastní pasy. Přítomnost civilní mise OSN, jejíž pravomoci od loňského prosince postupně přebírá obdobná iniciativa Evropské unie s názvem EULEX, však svědčí o tom, že se status Kosova stále vymyká běžný standardům. Kosovská ekonomika navíc přežívá jen díky financím ze zahraničí.
