Ve stínu aktivního vulkánu v mexických velehorách se zřejmě zrodila konkurence slavného Hubbleova teleskopu. Tamní observatoř měří gama záření ze vzdáleného vesmíru. Jeho částice se považují za nejaktivnější v celém kosmu. Zvláštní teleskop pak má vystopovat supernovy a černé díry, které tyto částice vyzařují. Zařízení má fungovat deset let, během nichž bude sledovat tisíce energetických stop gama záření nezávisle na tom, kolik světelných let od Země jsou jejich zdroje.
Mexická observatoř je ukrytá čtyři tisíce metrů nad mořem ve stínu aktivního vulkánu. Jedná se o největší zařízení svého druhu na planetě Zemi. Ve 300 nádržích spočívá 190 000 litrů křišťálově čisté vody. Jejím úkolem je měřit gama záření ze vzdáleného vesmíru, které prochází atmosférou ještě rychleji než světlo.
Ve vodních nádržích se promění v záblesk nabitý vysokoenergetickými částicemi - takzvanou Čerenkovovu radiaci, kterou změří senzory a data pošlou do laboratoře. „Stále jde o světlo, ale o světlo s nejvyšší možnou energií. Sledování záření nám umožní porozumět tomu, z jaké části vesmíru tyto částice největší světelné energie pocházejí,“ říká mluvčí observatoře HAWC Jordan Goodman z Univerzity v Marylandu.
Lidský pohled na vesmír změnil před 25 lety věhlasný Hubbleův teleskop. Na oběžnou dráhu ho 24. dubna 1990 vynesl raketoplán Discovery. Na rozdíl od toho v mexických velehorách má za sebou už řadu objevů. Naposledy našel shluk galaxií, mezi kterými se vznáší temná hmota. Na žádnou z nich přitom není napojená. Podle vědců jde nejspíš o interakci pro ně dosud neznámou.
