Konec spekulacím. Tillerson končí, americkou diplomacii povede šéf CIA Pompeo

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson končí. S prezidentem Donaldem Trumpem měl dlouhodobé neshody a o jeho odchodu se spekulovalo již dříve. Nahradí ho současný šéf CIA Mike Pompeo, kterého v čele zpravodajské služby vystřídá Gina Haspelová.

Spojené státy zažily personální turbulence v klíčových institucích. „Mike Pompeo, ředitel CIA, se stane naším novým ministrem zahraničí. Odvede fantastickou práci! Děkuji Rexi Tillersonovi za jeho služby! Novou ředitelkou CIA se stane Gina Haspelová, jako vůbec první žena. Všem gratuluji!“ napsal Trump na Twitteru.

Tillerson musel zkrátit cestu po Africe. Z úřadu prý nechtěl odejít, protože se domnívá, že zatím odvedl dobrou práci. „Rex Tillerson se to oficiálně dozvěděl tak, jako zbytek světa, to znamená z Twitteru,“ podotknul bývalý zpravodaj ČT v USA Martin Řezníček.

Informaci, že o vyhazovu se Tillerson dozvěděl ze sociálních sítí a že přesné příčiny nezná, neboť s ním Trump osobně vůbec nehovořil, prozradil ministerský náměstek Steve Goldstein. Poté, co zprávu novinářům sdělil, jej Donald Trump také odvolal.

Že mu Trump volal až po zveřejnění tweetu, potvrdil i sám Tillerson. Novinářům dále oznámil, že úřad okamžitě předává svému náměstku Johnu Sullivanovi, z funkce oficiálně odejde 31. března.

„Nejdůležitější je zajistit hladký přechod v čele diplomacie v době, kdy země nadále čelí důležitým výzvám v politice i národní bezpečnosti,“ řekl na tiskové konferenci. Konkrétně zmínil, že je třeba pokračovat v definování jasných vztahů s Čínou. Hodně práce je podle Tillersona ještě třeba udělat v Sýrii. Varoval i před pokračující politikou Ruska.

„Rex (Tillerson) a já jsme o tom mluvili dlouho, měli jsme odlišné názory na různé věci,“ řekl později Trump novinářům před odletem do Kalifornie. „Nesmýšleli jsme stejně… S Mikem (Pompeem) máme velmi podobný myšlenkový proces, myslím, že to půjde velmi dobře,“ uvedl Trump. Dodal, že Tillerson teď podle něj bude „mnohem šťastnější“.

Pompeo je podle Trumpa „na této kritické křižovatce“ pro funkci v čele americké diplomacie tím pravým mužem. Podle činitelů Bílého domu chtěl prezident vytvořit nový tým před jednáním se Severní Koreou a řadou obchodních rozhovorů, které se očekávají. 

Jablko sváru? Řešení korejské krize či přístup k Íránu

Tillerson byl jedním z Trumpových nominantů, jehož schvalovací proces byl komplikovaný kvůli řadě námitek zejména ze strany opozice. Vedle blízkých kontaktů na Kreml, které si vybudoval jako generální ředitel ropného gigantu ExxonMobil, znepokojoval demokraty rovněž jeho nejasný postoj k protiruským sankcím.

Podle amerických médií měl Tillerson údajně výhrady proti Trumpově nedostatečnému odstupu od americké krajní pravice. Zastává též jiný názor na politiku USA vůči Severní Koreji a Íránu.

Trump třeba o šéfovi diplomacie prohlásil, že jeho pokusy o dialog s Pchjongjangem jsou ztrátou času. V této době se přitom jedná o jeho schůzce se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem.

Na spoustu věcí měli různý pohled – na Rusko, na vystoupení či nevystoupení z Pařížské dohody o ochraně klimatu. Rex Tillerson prosazoval cestu větší mezinárodní spolupráce, ne izolovaného amerického přístupu jako Donald Trump. Evidentně tu chyběla důvěra – Trump necítil ze strany Tillersona podporu.
Martin Řezníček

Šéf Bílého domu se již začátkem září nechal slyšet, že „není šťasten“, protože někteří pracovníci ministerstva zahraničí nepodporují jeho politický program. Před listopadovou cestou do Asie pak zdůraznil, že o zahraniční politice státu rozhoduje výhradně on sám. „Jsem to já, na kom záleží,“ prohlásil. Ještě v prosinci ale šéf Bílého domu popíral, že by se chtěl Tillersona brzy zbavit, a tvrdil, že jde o lživé zprávy médií.

Tillerson kritizoval Rusko kvůli otravě špiona

Nyní zřejmě Bílý dům pohoršila skutečnost, že Tillerson oficiálně podpořil britskou vládu, která de facto obvinila Kreml z otravy ruského exšpiona a jeho dcery. Tillerson varoval před důsledky této akce, i když Bílý dům odmítl přímo ukázat prstem na Rusko. 

Bývalý šéf energetické firmy Exxon Mobil se narodil 23. března 1952 ve Wichita Falls v Texasu, vystudoval stavební inženýrství na Texaské univerzitě v Austinu. 

Ve společnosti Exxon začal pracovat v roce 1975 a postupně stoupal v kariérním žebříčku. V 90. letech vedl pobočky v Jemenu a v Thajsku, v roce 1998 se stal viceprezidentem podniku Exxon Ventures, který se staral o zájmy firmy v zemích bývalého Sovětského svazu, šéfoval také společnosti Exxon Neftegas Limited, jež obhospodařovala ropná pole v ruské části Kaspického moře.

V roce 1999 (po fúzi Exxonu a Mobilu) byl jmenován výkonným viceprezidentem firmy a v roce 2004 se stal prezidentem ExxonMobilu. Šéfem (CEO) společnosti byl od roku 2006.

Tillerson je znám svými blízkými vztahy s Ruskem a s jeho prezidentem Vladimirem Putinem, které se datují do doby, kdy před několika lety v Rusku zastupoval zájmy Exxonu. V roce 2012 například podepsal s ruskou firmou Rosněfť (přátelské vazby má i s jejím šéfem Igorem Sečinem) smlouvu o strategickém partnerství. Rosněfť se díky ní dostane k zásobám ropy v Texasu, Kanadě a Mexickém zálivu, zatímco Exxon by mohl začít s průzkumem u Černého moře a v arktické oblasti Karského moře.

Tillerson v roce 2013 obdržel od Putina Řád přátelství (jedná se o nejvyšší ruské vyznamenání pro cizince).

Je členem Republikánské strany a letitým donátorem jejích volebních kampaní. V té loňské ale místo Trumpa podpořil neúspěšného Jeba Bushe.

Tillerson je celý život věrný skautskému hnutí. V letech 2010 až 2012 byl prezidentem celoamerické organizace skautů. 

Rex Tillerson
Zdroj: BENOIT TESSIER/Reuters

Martin Řezníček zauvažoval, že pro americkou diplomacii bude lepší, když bude ministerstvo zahraničí vést někdo, kdo bude mít do Bílého domu daleko otevřenější přístup, komu bude Donald Trump naslouchat daleko víc. „Americká diplomacie byla paralyzována. Těžko budeme hledat zásadní úspěch Rexe Tillersona,“ uvedl Řezníček a dodal, že podle některých názorů nedokázal Tillerson řídit ministerstvo efektivně.

Loajálního Pompeo

Bývalý republikánský kongresman z Kansasu Pompeo, který se nyní ujme otěží na ministerstvu zahraničí, nemůže přijít na jméno íránské dohodě. Podpořil také rozsáhlé monitorování dat ze strany NSA. Nejslavnějšího whistleblowera současnosti – Edwarda Snowdena – by rád viděl před soudem.

Věznici na Guantánamu chce Pompeo jednoznačně zachovat, odmítl také kritiku tamních výslechových praktik, které mnozí označovali za mučení.

Ve vztahu k Trumpovi je Pompeo vůči prezidentovi loajální – v minulosti kupříkladu odmítal možnost, že by Rusko zasahovalo prostřednictvím hackerů do amerických prezidentských voleb. Trumpovi ale dokáže i oponovat, ruského prezidenta Vladimira Putina kupříkladu označil za „nebezpečného lídra“.

O Pompeovi i jeho nástupkyni Haspelové budou nyní muset hlasovat američtí senátoři, než se ujmou svých funkcí, upozornil bývalý zpravodaj ČT v USA Martin Řezníček.

Žena v čele CIA, se zkušenostmi s mučením

Gina Haspelová, která po Pompeovi převezme CIA jako vůbec první žena v historii známé zpravodajské služby, má kontroverzní pověst. v roce 2002 vedla tajnou věznici CIA v Thajsku, v které se používaly brutální metody výslechů včetně mučení a ponižování. Později se navíc podílela na zničení nahrávek, na nichž byl průběh výslechů zaznamenán.

Za svoji službu ve věznici byla oceněna tehdejším prezidentem Georgem Bushem mladším.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA

V roce 2013 stanula v čele nově zřízené tajné služby NCS, kam ji jmenoval tehdejší prezident Barack Obama. Vlna kritiky k jejímu jmenování ale způsobila, že NCS vedla pouze dočasně. Protesty několika senátorů vyvolalo i jmenování Haspelové zástupkyní ředitele CIA. Trumpa žádali, aby je zvážil vzhledem k problematické minulosti zpravodajské důstojnice.

Zpravodajská důstojnice Gina Cheri Haspelová pracuje v CIA od roku 1985. V roce 2002 byla Haspelová přítomna výslechu Palestince Abú Zubajdáa, který byl mučen tak brutálně, že málem zemřel. Stalo se tak v tajné věznici pro zadržování lidí podezřelých z terorismu v Thajsku, kterou Haspelová vedla. Podle senátní zprávy CIA v thajské věznici vůbec poprvé použila brutální metody výslechu včetně mučení, simulovaného topení známého jako waterboarding či upírání spánku. Na podzim roku 2002 se tajná služba rozhodla thajskou věznici uzavřít poté, co se informace o ní dostaly na veřejnost.

V letech 2003 až 2005 Haspelová podle The New Yorker jako vysoce postavená důstojnice dohlížela na tajný program CIA, který vystavil množství podezřelých z terorismu dalším brutálním metodám výslechu včetně ukládání do rakví a nuceného lití vody do hrdel. Později Haspelová pracovala pro Joseho Rodrigueze, který řídil protiteroristické centrum CIA. Rodriguez ve svých pamětech napsal, že Haspelová v roce 2005 nařídila zničení velkého množství videokazet pořízených při výsleších v thajské věznici.

V únoru 2013 jmenoval tehdejší prezident Barack Obama Haspelovou ředitelkou nově zřízené Národní tajné služby (NCS), která koordinuje americké špionážní aktivity v zahraničí a spadá pod CIA. V čele NCS však Haspelová setrvala jen dočasně do května 2013, kvůli kritice její účasti na mučení a ponižování vězňů Thajsku. V prosinci 2014 uvalilo Evropské středisko pro ústavní a lidská práva (ECCHR) žalobu na neidentifikované pracovníky CIA na základě zveřejnění senátní zprávy o brutálních výslechových metodách. Vloni v červenci středisko ECCHR vyzvalo německého veřejného generálního prokurátora, aby vydal příkaz k zatčení Haspelové na základě skutečnosti, že dohlížela na mučení podezřelých z terorismu, především v souvislosti s případem Palestince Abú Zubajdáa.