Komise vyšetřující útok na Kapitol hlasovala pro stíhání Trumpova spojence Meadowse

Zvláštní komise Sněmovny reprezentantů, která vyšetřuje útok na sídlo Kongresu z 6. ledna, v pondělí jednomyslně doporučila stíhat Marka Meadowse, bývalého personálního šéfa exprezidenta Donalda Trumpa, za pohrdání Kongresem kvůli nevyslyšení obsílky. Meadows se po vyzvání nedostavil před komisi na výslech a neposkytl orgánu rovněž požadované dokumenty. Plénum sněmovny by o návrhu mohlo hlasovat již v úterý, píše agentura Reuters. Věc by pak posuzovalo ministerstvo spravedlnosti, jež by se rozhodlo, zda Meadowse začne stíhat.

Bývalý personální šéf Bílého domu podobně jako několik dalších blízkých Trumpových někdejších kolegů odmítá s vyšetřovacím orgánem spolupracovat a tvrdí, že tak činí díky zvláštním privilegiím výkonné moci. O věci se nyní vedou soudní spory.

Komise touží Meadowse vyslechnout, protože má podle ní unikátní vhled do aktivit a komunikace Trumpa v čase lednových nepokojů, při nichž exprezidentovi přívrženci násilně vtrhli do Kapitolu a přerušili proces formálního potvrzení výhry demokrata Joea Bidena v prezidentských volbách.

Podle republikánky a hlasité Trumpovy kritičky Liz Cheneyové, která ve vyšetřovacím panelu zasedá, chce komise od Meadowse slyšet informace k desítkám zpráv, které údajně obdržel během bezprecedentního útoku na sídlo Kongresu. Zákonodárci se rovněž chtějí ptát na zprávy od nejmenovaných členů Kongresu, s nimiž se Meadows údajně radil o způsobech, jak narušit povolební proces a zabránit tím jmenování Bidena prezidentem.

Meadows by se mohl stát již třetím Trumpovým spojencem, který bude stíhán v důsledku neuposlechnutí obsílky. Exprezidentův bývalý poradce Steve Bannon je již kvůli nespolupráci s komisí ve vazbě. O doporučení stíhání bývalého činitele ministerstva spravedlnosti Jeffreyho Clarka bude sněmovna teprve hlasovat.  

Rozsáhlé vyšetřování

Trump od voleb z loňského listopadu neustále bez důkazů tvrdí, že hlasování provázely rozsáhlé podvody, což však odmítly soudy, volební činitelé i někteří členové jeho vlastní administrativy. Exprezident 6. ledna na demonstraci svých příznivců ve Washingtonu znovu svoje tvrzení zopakoval a přítomné vyzval, aby pochodovali na Kapitol. Stovky příznivců pak násilně vtrhly do sídla Kongresu, rozbíjely tamní vybavení a mnozí útočili na přítomné policisty. V den násilností zemřeli čtyři lidé včetně jednoho policisty, další čtyři strážci zákona spáchali v příštích měsících po útoku sebevraždu.

Trump se během nepokojů poměrně dlouho k událostem nevyjadřoval, nakonec na naléhání svého okolí vyzval výtržníky, aby odešli domů. Zároveň jim však sdělil, že jsou výjimeční a že je miluje.

Komise už podle jejího šéfa Bennieho Thompsona vyslechla asi tři sta svědků z Trumpova okolí a dostala na 30 tisíc dokumentů. „Malé skupince lidí se dostalo veškeré pozornosti kvůli jejich vzdorovitosti. Ale mnoho dalších se vydalo jinou cestou a poskytli důležité informace o 6. lednu a kontextu, v němž se nepokoje odehrály,“ řekl Thompson.

Demokraté a republikáni po lednových událostech vyjednávali o ustavení vyšetřovací komise s rovným zastoupením obou hlavních stran, republikáni se však nakonec proti takovému řešení postavili s tvrzením, že by demokraté orgán zneužívali k politickým ziskům. Demokraté proto nakonec vytvořili vlastní komisi, kde mají většinu. Republikáni proto její práci až na několik výjimek nepodporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
13:51Aktualizovánopřed 31 mminutami

Polsko stále více spoléhá na zemní plyn a obnovitelné zdroje

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.
před 46 mminutami

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 1 hhodinou

Arbitrážní soud zamítl odvolání ukrajinského skeletonisty proti diskvalifikaci z OH

Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání skeletonisty Vladyslava Heraskevyče proti diskvalifikaci z olympijských her kvůli helmě s portréty zabitých Ukrajinců. Rozhodl, že vyřazení ukrajinského sportovce ze soutěže bylo v souladu s pravidlem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) týkajícího se politických projevů na Hrách.
před 2 hhodinami

Český horolezec nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách

Horolezec z tuzemska v pátek nepřežil lavinu ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Dvaatřicetiletého muže strhla uvolněná sněhová masa v oblasti nejvyšší slovenské hory Gerlachovský štít, informovala Horská záchranná služba (HZS).
17:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Německo a Ukrajina spustily společnou výrobu dronů

Společná německo-ukrajinská výroba dronů byla spuštěna a do konce roku jich nejméně deset tisíc dodá ukrajinským ozbrojeným silám, které se brání ruské agresi, informovala agentura DPA. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že společný podnik navštívil a převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.
před 4 hhodinami

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
před 6 hhodinami

Demonstranti v Caracasu požadují amnestii pro politické vězně

Poprvé od zajetí prezidenta Nicoláse Madura vyšli Venezuelané do ulic, aby požadovali mimo jiné amnestii pro politické vězně. O té měl ve čtvrtek po schválení v prvním čtení rozhodnout tamní parlament. Přijetí však zákonodárci pro neshody nad některými paragrafy chystaného zákona odložili na příští týden. Amnestie by se měla týkat kritiky vlády, nikoliv vážných zločinů jako vraždy, korupce či porušování lidských práv. Nevládní organizace Foro Penal odhaduje počet politických vězňů na 644, počet zaznamenaných zadržených však stále narůstá.
před 6 hhodinami
Načítání...