Komise vyšetřující útok na Kapitol hlasovala pro stíhání Trumpova spojence Meadowse

Zvláštní komise Sněmovny reprezentantů, která vyšetřuje útok na sídlo Kongresu z 6. ledna, v pondělí jednomyslně doporučila stíhat Marka Meadowse, bývalého personálního šéfa exprezidenta Donalda Trumpa, za pohrdání Kongresem kvůli nevyslyšení obsílky. Meadows se po vyzvání nedostavil před komisi na výslech a neposkytl orgánu rovněž požadované dokumenty. Plénum sněmovny by o návrhu mohlo hlasovat již v úterý, píše agentura Reuters. Věc by pak posuzovalo ministerstvo spravedlnosti, jež by se rozhodlo, zda Meadowse začne stíhat.

Bývalý personální šéf Bílého domu podobně jako několik dalších blízkých Trumpových někdejších kolegů odmítá s vyšetřovacím orgánem spolupracovat a tvrdí, že tak činí díky zvláštním privilegiím výkonné moci. O věci se nyní vedou soudní spory.

Komise touží Meadowse vyslechnout, protože má podle ní unikátní vhled do aktivit a komunikace Trumpa v čase lednových nepokojů, při nichž exprezidentovi přívrženci násilně vtrhli do Kapitolu a přerušili proces formálního potvrzení výhry demokrata Joea Bidena v prezidentských volbách.

Podle republikánky a hlasité Trumpovy kritičky Liz Cheneyové, která ve vyšetřovacím panelu zasedá, chce komise od Meadowse slyšet informace k desítkám zpráv, které údajně obdržel během bezprecedentního útoku na sídlo Kongresu. Zákonodárci se rovněž chtějí ptát na zprávy od nejmenovaných členů Kongresu, s nimiž se Meadows údajně radil o způsobech, jak narušit povolební proces a zabránit tím jmenování Bidena prezidentem.

Meadows by se mohl stát již třetím Trumpovým spojencem, který bude stíhán v důsledku neuposlechnutí obsílky. Exprezidentův bývalý poradce Steve Bannon je již kvůli nespolupráci s komisí ve vazbě. O doporučení stíhání bývalého činitele ministerstva spravedlnosti Jeffreyho Clarka bude sněmovna teprve hlasovat.  

Rozsáhlé vyšetřování

Trump od voleb z loňského listopadu neustále bez důkazů tvrdí, že hlasování provázely rozsáhlé podvody, což však odmítly soudy, volební činitelé i někteří členové jeho vlastní administrativy. Exprezident 6. ledna na demonstraci svých příznivců ve Washingtonu znovu svoje tvrzení zopakoval a přítomné vyzval, aby pochodovali na Kapitol. Stovky příznivců pak násilně vtrhly do sídla Kongresu, rozbíjely tamní vybavení a mnozí útočili na přítomné policisty. V den násilností zemřeli čtyři lidé včetně jednoho policisty, další čtyři strážci zákona spáchali v příštích měsících po útoku sebevraždu.

Trump se během nepokojů poměrně dlouho k událostem nevyjadřoval, nakonec na naléhání svého okolí vyzval výtržníky, aby odešli domů. Zároveň jim však sdělil, že jsou výjimeční a že je miluje.

Komise už podle jejího šéfa Bennieho Thompsona vyslechla asi tři sta svědků z Trumpova okolí a dostala na 30 tisíc dokumentů. „Malé skupince lidí se dostalo veškeré pozornosti kvůli jejich vzdorovitosti. Ale mnoho dalších se vydalo jinou cestou a poskytli důležité informace o 6. lednu a kontextu, v němž se nepokoje odehrály,“ řekl Thompson.

Demokraté a republikáni po lednových událostech vyjednávali o ustavení vyšetřovací komise s rovným zastoupením obou hlavních stran, republikáni se však nakonec proti takovému řešení postavili s tvrzením, že by demokraté orgán zneužívali k politickým ziskům. Demokraté proto nakonec vytvořili vlastní komisi, kde mají většinu. Republikáni proto její práci až na několik výjimek nepodporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 29 mminutami

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...