Minsk – Podá si ukrajinský prezident ruku se šéfem Kremlu, který zemi připravil o důležitý poloostrov? Kreml dvoustrannou schůzku nevylučuje, pozorovatelé varují před přílišným optimismem. Komentátoři ale mají jasno – ze zítřejšího summitu v Minsku bude těžit hlavně běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Vládce považovaný za „posledního diktátora v Evropě“ se najednou objevuje v nové roli mírotvůrce.
Komentátoři o Minsku: Diktátor Lukašenko v nové roli mírotvůrce
Na summitu prezidentů Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Ukrajiny, šéfky unijní diplomacie a eurokomisařů pro obchod a energetiku se má kromě krize na východě Ukrajiny jednat také o dodávkách ruského zemního plynu. Dalším důležitým bodem se asi stane podepsaná, ale dosud neratifikovaná asociační dohoda Ukrajiny a Evropské unie. „Témat pro jednání je mnoho. Je to i vnitroukrajinská krize, strašlivá humanitární katastrofa na východě země, nezbytnost příměří,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov agentuře ITAR-TASS.
Zřejmě právě kvůli minskému summitu obě znesvářené strany v předvečer schůzky „předvedly svaly“: Kyjev v neděli uspořádal velkou vojenskou přehlídku, kde Porošenko slíbil v příštích letech utratit miliardy na modernizaci armády. Proruští separatisté naopak ohlásili začátek velké protiofenzivy a obklíčení vládních sil. A dnes ukrajinská média a armáda hlásí boj s kolonou obrněnců, která na jihovýchodní Ukrajinu prý pronikla z Ruska. Moskva jakékoliv dodávky zbraní a žoldáků separatistům či vůbec narušení hranic tradičně odmítá. A vyzývá k příměří a mírovým jednání „se všemi hráči“, čímž má na mysli nejspíše i zástupce rebelů, s kterými Kyjev odmítá jednat jako s „teroristy“.
Podobně protikladné se zdají být postoje Moskvy i Kyjeva v dalších otázkách. „Ukrajina nedokáže přezimovat bez ruského modrého paliva (…), ale nehodlá kupovat ruský plyn za cenu stanovenou Gazpromem. Na vyřešení problému závisí nerušený tok dodávek do Evropy, ale zatím jsou stanoviska obou stran zcela opačná,“ poznamenal o dalším z témat minské schůzky ruský list Novyje Izvestija a předpověděl, že nebude snadné přimět obě strany k ústupkům. Kompromisní dohodu prý nelze čekat dříve než na přelomu října a listopadu, kdy na dveře bude bušit topná sezona.
Minská schůzka tak podle komentátorů nejspíše skončí pouze úspěchem hostitele, jehož mírové zprostředkování akceptovala jak Moskva, tak Kyjev i Brusel. „Lukašenko hraje vlastní hru,“ odhadl polský list Gazeta Wyborcza, podle kterého se běloruský prezident hlavně snaží zabránit tomu, aby se Rusové po Ukrajině nepustili i do Běloruska. Summit sice „zajisté nepřinese přelom“, ale důležitý je už sám fakt, že Minsk se zapojil do jednání o vztazích mezi Západem, Ukrajinou a Ruskem.
„Zatím jediná země, která získala přímé a zjevné výhody z dění na Ukrajině a okolo ní, je Bělorusko,“ usoudil i ruský internetový list Gazeta.ru. „Lukašenko se v roli mírotvůrce znovu stává člověkem, s nímž je Západ ochoten si potřást rukou, a běloruská ekonomika se chystá získat miliardy dolarů ze spirály západních sankcí a ruského embarga,“ dodal komentátor v narážce na skutečnost, že právě přes Bělorusko může proudit zakázané západní zboží do Ruska.