Praha - Prožíváme opravdu historickou epochu dějin lidstva. Zpráva „sovětský člověk navštívil vesmír“ v několika vteřinách obletěla Zemi. „Sen lidstva se stal skutečností – rozvoj socialistické vědy přináší neomezené možnosti k ovládnutí přírodních sil.“ Tak znělo záhlaví deníku Rudé právo o den později. Součástí tehdejšího zpravodajství byla i výzva sovětského lidu k ostatním národům světa – „přichází ke všem národům světa s otevřeným srdcem, s výzvou k opravdu mírové a přátelské spolupráci.“
Kolumbus vesmíru či nebeský reportér – tak překřtili Gagarina
Snaha komunistického Východu vyniknout nad kapitalistickým Západem byla vidět i v titulcích: „V soutěži o dobývání kosmu vítězí ten, který vše, vědu, techniku, veškerý um, dává do mírových služeb lidstva. Dnes už není pochyb, že lidé budující ve své zemi komunismus v nedaleké budoucnosti dosáhnou ještě větší, pronikavější vítězství a novými objevy podstatně ovlivní perspektivy socialistického hospodářství i kultury.“
Američané vypuštění Rusa do kosmu čekali, CIA to večer předem sdělila prezidentu Johnu Kennedymu. Americký radar v Turecku zaregistroval vypuštění rakety okamžitě, sledovací stanice zjistila start prvního kosmonauta už ve 13. minutě letu a okamžitě to oznámila do Washingtonu. Do Bílého domu dorazila tato zpráva ve 23. minutě. Zato tisková agentura TASS a moskevský rozhlas mlčely. Teprve 50 minut po startu to Moskva oznámila. Zdržení způsobil ministr obrany Rodion Malinovskij, který zapomněl podepsat povýšení Gagarina o dva stupně – z nadporučíka na majora.
Jméno Jurij Gagarin dominovalo nejen na stránkách tisku v Sovětském svazu a v zemích socialistického tábora, slova díků a obdivu ale přicházely i z jiných stran. Sovětskému lidu blahopřál i Charlie Chaplin: „Tento velkolepý a skvělý úspěch musí znovu obnovit normální vztahy mezi národy, musí přispět k pokroku lidského rozumu.“
Novinové titulky
SSSR dal světu Kryštofa Kolumba vesmíru
Celá Moskva na nohou – na Rudém náměstí se tančí a zpívá
Den, který je zapsán v srdcích lidí
Otevírá se opona meziplanetárního prostoru
Nebeský reportér
První let člověka do vesmíru inspiroval ve své době básníky, malíře i hudebníky po celé světě. A například Američan John Phillips se už jako desetiletý kluk rozhodl, že bude astronautem, když z rádia slyšel o Gagarinově letu, a podařilo se mu to. Informace o jeho osobě najdete zde:
V médiích se objevovaly oslavné kresby i oslavné básně: „Praha je rozkvetlá kytka v sluneční přízi, přes staré jezy se lije vltavský cín. Vesmír je rozlomen vedví a zlomenou mříží se dívá na nás vítězný sovětský syn.“
Při zprávě o Gagarinově letu nazpíval brněnský dirigent a hudební skladatel Gustav Brom k poctě prvního kosmonauta píseň s názvem „Pocta astronautovi“ známější pod nepůvodním názvem „Dobrý den, majore Gagarine“, narychlo složenou Jaromírem Hniličkou a Pavlem Páclem. Ta se stala po léta populární jak svou melodií, tak i slovy.
V roce 2007 píseň na slova upravená Janem Vyčítalem společně nazpívali Jan Vyčítal a Vlasta Parkanová při příležitosti návštěvy George Bushe v Praze a k podpoře umístění protiraketového radaru USA v České republice. Touto akcí se zabývala i Poslanecká sněmovna.