Soudní reforma v Izraeli, která vyvolává velké kontroverze, míří po odkladu do parlamentu. Její zastánci chtějí odebrat nejvyššímu soudu možnost rušit některá rozhodnutí vlády. Podle nich by nevolení soudci neměli mít možnost rušit rozhodnutí volených politiků. Odpůrci reformy to ale označují za první krok k rozkladu izraelské demokracie, protože by tím v zemi bez ústavy zmizelo poslední omezení pro vládní většinu a ta by si tak mohla dělat, co chce. Na úterý plánují masivní demonstrace.
První část soudní reformy má omezit právo soudců posuzovat kroky vlády podle doktríny o rozumnosti. Podle vlády je to nemístný justiční aktivismus, podle opozice pojistka před zvůlí politiků. „Je to otázka, zda se domníváte, že vláda by měla mít absolutní moc, nebo zda by měla být omezena jinými institucemi,“ vysvětluje problematiku Asaf Šapira z Israel Democracy Institute.
V lednu například nařídil nejvyšší soud, že z vlády musí odejít ministr, který je v podmínce za předchozí daňový delikt. Zákon to nezakazoval, ale soud jeho účast ve vládě označil za nerozumnou.
Debata o soudní reformě začala v lednu letošního roku v budově Knesetu, ovšem velice rychle se ze sídla izraelského parlamentu přelila do ulic. Demonstrovali jak příznivci reformy, tak její odpůrci.
„Pokud jste silně věřící nebo jen věřící, ačkoli neplatí to úplně vždy, tak patrně budete podporovat stávající vládu a její soudní reformu. Pokud jste sekulární, je to naopak,“ myslí si Šapira.
Teď se debata z ulic vrací do centra politické moci. Ale asi ne na dlouho. Organizátoři protivládních demonstrací slibují na úterý další, ještě silnější protesty.
