KLDR: Spojené státy vyzvaly k tvrdším sankcím, Čína a Rusko chtějí s režimem jednat

Nahrávám video

Proti Severní Koreji, která v neděli provedla svůj šestý jaderný test, by měla Rada bezpečnosti OSN přijmout nejtvrdší možná opatření. Na mimořádném jednání rady to řekla americká zástupkyně při OSN Nikki Haleyová s tím, že Spojené státy tento týden předloží návrh nové rezoluce reagující na provokace KLDR. Zástupci Číny a Ruska během jednání jadernou zkoušku také odsoudili, místo o sankcích ale hovořili o jednání se severokorejským režimem a o potřebě ukončit společná vojenská cvičení armád USA a Jižní Koreje v oblasti. Soul také v reakci na test uspořádal vlastní raketové cvičení.

„Navzdory našim snahám je severokorejský jaderný program pokročilejší a nebezpečnější než kdy předtím,“ řekla Haleyová a podotkla, že severokorejský vůdce Kim Čong-un si „koleduje o válku“.

„Spojené státy válku nikdy nechtěly. Nechceme ji ani teď. Ale trpělivost naší země není neomezená,“ dodala americká diplomatka. Spojené státy podle ní připraví návrh nové rezoluce, s nímž jednotlivé země seznámí tento týden, aby rada mohla hlasovat už příští pondělí.

KLDR je terčem postihů OSN kvůli svému jadernému a raketovému programu již od roku 2006. Dosud poslední sankce zakazující vývoz severokorejského uhlí, oceli či olova schválila Rada bezpečnosti v srpnu v návaznosti na dva červencové testy raket dlouhého doletu. Tyto sankce by podle odhadů expertů mohly snížit hodnotu ročního exportu KLDR ze tří miliard dolarů (66 miliard Kč) o třetinu.

Nikki Haleyová
Zdroj: Reuters

O dalších sankcích však nemluvili zástupci Číny a Ruska, kteří mají jako stálí členové rady při hlasování o rezolucích právo veta. Obě země, které jsou vůči postihům proti KLDR tradičně nejzdrženlivější, zdůraznily, že upřednostňují diplomatické řešení napjaté situace v regionu.

Čínský ambasador Liou Ťie-i vyzval členské země rady, aby zvážily návrh jeho země, podle něhož by KLDR ukončila raketový a jaderný program a USA a Korea by zároveň zanechaly vojenských cvičení v oblasti.

Prostřednictvím obnovených rozhovorů a aktivním využitím politických a diplomatických prostředků je možné situaci řešit i podle ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten po telefonu hovořil s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem.

Putin podle tiskové služby Kremlu rovněž rozhodně odsoudil akce Pchjongjangu, které „hrubě porušují příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN, podkopávají režim globálního nešíření (jaderných zbraní) a jsou hrozbou míru a bezpečnosti v regionu“.

Soul: KLDR může mít miniaturizovanou jadernou zbraň

„I nadále registrujeme náznaky, že Severní Korea možná připravuje další zkoušky balistických raket. Podle nás může odpálit i mezikontinentální raketu,“ uvedl Čchang Kjung-su, činitel z jihokorejského ministerstva obrany. Nespecifikoval, podle čeho tak ministerstvo soudí, ani kdy by k takovému testu mělo dojít. 

Jihokokorejský ministr obrany prohlásil, že KLDR je podle něj schopna vytvořit miniaturizovanou jadernou zbraň. Že Severní Korea už zřejmě vyvinula miniaturizovanou jadernou hlavici, kterou může být vyzbrojena balistická raketa, informoval minulý měsíc i americký list The Washington Post s odvoláním na analytiky americké armádní rozvědky DIA.

Čchang také uvedl, že KLDR v neděli při jaderném testu odpálila nálož o síle 50 kilotun TNT. Při předchozím testu Pchjongjangu z loňského září šlo zřejmě o sílu 20 až 30 kilotun TNT. Síla exploze bomby, která byla svržena v srpnu 1945 na japonské město Nagasaki, byla 21 kilotun TNT. 

Jižní Korea uspořádala cvičení

Podle jihokorejského ministerstva obrany se vládní činitelé v Soulu shodli, že je čas na silnější vojenskou odpověď KLDR. Jižní Korea už v pondělí uspořádala cvičení, při kterém simulovala útok na oblast, kde KLDR v neděli test uskutečnila.

Cvičení na zástupné cíle v Japonském moři zahrnovalo střely vzduch-země s dlouhým doletem i balistické rakety. Účastnila se ho pouze jihokorejská armáda, jejíž zástupce ale uvedl, že se chystá další cvičení spolu s americkými silami v Jižní Koreji.

Nahrávám video

Jižní Korea chce dokončit instalaci systému THAAD

Jihokorejské ministerstvo obrany oznámilo, že země brzy nainstaluje na svém území zbývající čtyři odpalovací zařízení amerického protiraketového systému THAAD. „Zbývající odpalovací zařízení budou brzy dočasně nasazena po konzultacích Jižní Koreje a USA tak, aby čelila pokračující jaderné a raketové hrozbě ze strany Severní Koreje,“ uvedlo ministerstvo. Zařízení by měla být instalována na jihu země, v oblasti Songdžu, kde už dvě taková zařízení jsou.

Rozmístění systému protiraketové obrany THAAD na jihokorejském území povolila Spojeným státům s ohledem na severokorejské jaderné hrozby bývalá jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje. Dvě odpalovací zařízení byla instalována na sklonku dubna krátce před nástupem prezidenta Mun Če-ina. Ten pak zprovoznění zbývajících částí protiraketového štítu zmrazil, dokud se nevyhodnotí dopad zařízení na životní prostředí.

Jihokorejská agentura Jonhap informovala, že ministerstvo životního prostředí už výsledky zprávy o dopadech na životní prostředí přijalo. Zprávu dokončilo ministerstvo obrany minulý měsíc a konstatovalo v ní, že dopad dosavadních odpalovacích zařízení v oblasti Songdžu na životní prostředí je omezený. Úroveň radiace a hluku odpovídají podle něj povoleným standardům.

Obnovení zprovozňování odpalovacích zařízení systému THAAD na svém území oznámil Soul už po raketovém testu KLDR koncem července. Peking nad tímto rozhodnutím tehdy vyjádřil znepokojení, podle něj se tím věci jen zkomplikují. Čína dlouhodobě apeluje na Soul, aby se rozmístění štítu THAAD vzdal.

Nahrávám video

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov zopakoval, že Rusko sdílí s Čínou obavy ohledně systému THAAD. Řekl také, že Moskva může být takto donucena přijmout vojenská protiopatření v oblasti, aby vyvážila rozmístění zařízení systému.

„To, co se nyní děje ohledně narůstání potenciálu protiraketové obrany nedaleko našich hranic, a nemám na mysli jen Korejskou republiku, ale i Japonsko, nás může donutit k rozvoji našeho vojenského potenciálu v oblasti,“ uvedl podle agentury TASS Rjabkov.

Svět severokorejský test odsoudil

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang řekl, že Peking adresoval „důrazné výtky zodpovědné osobě na severokorejské ambasádě v Číně“. „Čína je proti pokračování severokorejského jaderného programu a jeho balistickým zkouškám, angažujeme se v odzbrojení (Korejského) poloostrova. Tato naše pozice je dobře známá a také KLDR je o ní moc dobře informovaná,“ řekl také mluvčí.

Státní agentura Nová Čína informovala po setkání čínského a ruského prezidenta na okraj summitu zemí BRICS, že oba vůdci chtějí pokračovat v těsných jednáních a spolupráci, aby novou situaci vyřešili.

Ruské ministerstvo zahraničí už v neděli v prohlášení uvedlo, že severokorejské vedení takovými akcemi závažným způsobem ohrožuje mír a bezpečnost na Korejském poloostrově, a vyzvalo všechny zúčastněné strany k návratu k dialogu.

Rjabkov označil jaderný test KLDR za provokativní akci a odsoudil ji. Na summitu BRICS v Číně ale také řekl, že současná situace v KLDR není reálnou jadernou hrozbou, minimálně ne pro Rusko. Znovu vyzval k politickému řešení situace. „Ti, kdo jsou silnější a chytřejší, by měli být nyní zdrženliví. Jakékoli neobratné kroky by mohly vést k explozi,“ řekl Rjabkov.

K severokorejskému testu vodíkové bomby se vyjádřil i summitu zemí BRICS. „Rozhodně nesouhlasíme s jaderným testem provedeným Severní Koreou,“ uvádí se v prohlášení pěti rozvíjejících se ekonomik, jejichž lídři se sešli v čínském městě Sia-men. „Vyjadřujeme hluboké znepokojení kvůli pokračujícímu napětím a kvůli jaderné zkoušce na Korejském poloostrově. Trváme na tom, že situaci je možné vyřešit pouze mírovými prostředky a přímým dialogem mezi všemi zúčastněnými stranami,“ uvádí se rovněž v prohlášení.

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru s japonským premiérem Šinzó Abem potvrdil, že USA jsou připraveny bránit své spojence v oblasti, a to případně i s použitím jaderných zbraní.

Skupina sedmi nejvyspělejších světových ekonomik (G7) v prohlášení uvedla, že Severní Korea musí zcela opustit svůj jaderný program a dodržovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Mluvčí německé vlády oznámil, že Německo s Francií budou v EU iniciovat diskusi o přísnějších sankcích vůči KLDR. Británie bude podle mluvčí britské premiérky spolupracovat se svými partnery na hledání diplomatického řešení. Jako zprostředkovatel jednání se nabídlo Švýcarsko.

KLDR v neděli provedla svůj šestý jaderný test od roku 2006. Podle jejích státních sdělovacích prostředků byl úspěšný a testovala se při něm vodíková bomba, která by mohla být použita v hlavici mezikontinentální balistické střely. KLDR za její krok kritizoval celý svět včetně Číny. Kvůli nejnovějšímu vývoji situace v pondělí mimořádně zasedne Rada bezpečnosti OSN.

Severní a Jižní Korea zůstávají technicky ve válečném stavu. Vzájemný konflikt z let 1950–1953 byl totiž ukončen pouze dohodou o příměří, nikoli řádnou mírovou smlouvou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánií hýbe „revoluce plameňáků“ kvůli projektu Trumpova zetě

Tisíce lidí v sobotu opět protestovaly v Tiraně proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera na vybudování luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí želvy. Albánská vláda udělila projektu status strategické investice.
08:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž festivalu v americkém Toledu

Nejméně dvanáct lidí bylo zraněno při střelbě poblíž komunitního festivalu ve městě Toledo v americkém státě Ohio, dva zranění jsou v kritickém stavu. V noci na neděli SELČ to napsala agentura AP. Policie pátrá po podezřelých. Podle zástupce policejního náčelníka Joea Heffernana pravděpodobně dva lidé stříleli po sobě.
04:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTriumf v jednání s Čínou? Trump zdržuje prodej zbraní Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump zdržuje prodej výzbroje Tchaj-wanu za čtrnáct miliard dolarů. Pro zemi s 23 miliony obyvatel jde o klíčovou posilu tváří tvář stále asertivnější Číně, která neskrývá plán si ostrov podmanit. Největší nervozitu vyvolaly v Tchaj-peji Trumpovy veřejné úvahy, že by masivní dodávku zbraní mohl využít jako triumf v jednáních s Čínou.
před 2 hhodinami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
00:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 14 hhodinami
Načítání...