Kiska po jednání s Porošenkem: Osud Ukrajiny je důležitý pro celou EU

Bratislava - Evropská unie musí využívat sankce, aby zabránila porušování mezinárodního práva, řekl dnes v Bratislavě slovenský prezident Andrej Kiska po schůzce s ukrajinským kolegou Petrem Porošenkem. Podle Porošenka je postoj EU, která kvůli konfliktu na východě Ukrajiny uvalila sankce na Rusko, významnou pomocí pro jeho zemi. Kiska pozval Porošenka do Bratislavy u příležitosti oslav 25. výročí pádu komunismu ve střední Evropě.

„Nikdo si nepřeje sankce. Pokud dialog nefunguje a pokud vidíme, že jedna země porušuje mezinárodní dohody, že anektuje část území jiné země a že dialog nepomáhá, musejí nastoupit činy,“ prohlásil Kiska v reakci na březnovou ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym. Dodal, že právě sankce jsou k tomu, aby mezinárodní společenství zabránilo porušování mezinárodních dohod.
 
Porošenko před novináři uvedl, že sankce nejsou ekonomickou otázkou, ale otázkou bezpečnosti, hodnot a pravdy. A přelomové dění na Ukrajině přirovnal k listopadovým událostem v tehdejším Československu. "Na Ukrajině probíhá válka za Evropskou unii, za
hodnoty, za bezpečnost. Ukrajina bojuje nyní za svou svobodu a nezávislost. Dostáváme se k ní za velmi těžkou cenu, ale jsem přesvědčen, že zvítězíme," doplnil. Řešením krize na Ukrajině je dodržování zářijových dohod z Minska a ukončení bojů.

Slovenský prezident apeloval na jednotný postup EU vůči Rusku ohledně Ukrajiny

Kiska také poznamenal, že jeho země trvá na respektování územní celistvosti Ukrajiny. „To není jen obyčejná diplomatická fráze. Osud Ukrajiny je důležitý nejen pro zemi samotnou, ale pro celou EU,“ řekl Kiska s tím, že Ukrajinci v letošních prezidentských a parlamentních volbách rozhodli o tom, že chtějí do demokratické a svobodné Evropy. Proto podle mínění slovenské hlavy státu musí Unie ve věci ukrajinské krize vystupovat vůči Rusku jednotně.

Po osobním setkání Kisky s Porošenkem následovala schůzka v širším kruhu za účasti prezidentů všech čtyř členských krajin Visegrádu. Nejvyšší představitelé Slovenska, ČR, Polska a Maďarska se podle Kiskových slov shodli na tom, že březnová anexe ukrajinského poloostrova Krym Ruskem byla agresí a že (protiruské) sankce byly potřebné.

Porošenko navrhnul pravidelné schůzky ve formátu V4 + Ukrajina

Ukrajinský prezident postoj partnerů ze zemí V4 ocenil. „Dnes jsem slyšel tuto jednotu, tuto solidárnost, tuto podporu. Chtěl bych kolegům za to poděkovat,“ řekl ukrajinský prezident. Kolegům ze zemí V4 navrhl společné schůzky zástupců těchto středoevropských států s představiteli Ukrajiny, pravděpodobně ve formátu ministrů obrany nebo zahraničí.

Zeman po jednání uvedl, že pokud by byl ukrajinským občanem, podpořil by v nedávných parlamentních volbách Porošenkův blok. „Chci věřit, že (Porošenko) vstoupí do dějin jako prezident míru, nikoliv jako prezident války a že se mu podaří naplnit minské dohody a že se mu podaří dosáhnout toho, aby v této válce neumírali nejen vojáci, ale i civilní oběti,“ řekl Zeman.
 
Český prezident poznamenal, že schůzka prezidentů se koná u příležitosti vzpomínky na sametové revoluce ve střední Evropě, při kterých nevytekla ani kapka krve. „Vážím si těch, kdo měli odvahu bojovat proti komunismu v době, kdy zde komunismus ještě vládl,“ zdůraznil. V této souvislosti připomněl polské hnutí Solidarita, protikomunistickou demonstraci v Lipsku v říjnu roku 1989 nebo maďarské shromáždění z června 1989 u příležitosti veřejného pohřbu Imreho Nagye, někdejšího vůdce protikomunistického povstání z roku 1956.

Petro Porošenko na svém facebookovém účtu ocenil vyvěšení ukrajinské vlajky na pražské radnici před půl rokem a další projevy podpory Ukrajiny z Česka. Vzkaz dal na sociální síť v sobotu před odjezdem do Bratislavy. „Díky všem Čechům a celému civilizovanému světu za podporu Ukrajiny,“ napsal Porošenko v příspěvku doprovázeném fotografií, na níž nyní končící pražský primátor Tomáš Hudeček na budově Nové radnice vyvěšuje státní vlajku Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 10 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádalo 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 14 mminutami

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 41 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 42 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 2 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 6 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 13 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 15 hhodinami
Načítání...