Washington/Kyjev – Raketu proti malajsijskému letadlu, v jehož troskách ve čtvrtek zahynulo 298 lidí, podle všeho odpálili ukrajinští separatisté, jimž zbraň dodalo Rusko. Prohlásil to americký ministr zahraničí John Kerry, který dnes poskytl interview všem hlavním zpravodajským televizím v USA. Spojené státy podle něj na základě satelitních snímků a dalších důkazů vědí, kdy byla raketa odpálena a jakou měla dráhu.
Ukrajina v dané oblasti a v daném čase žádné podobné zbraně neměla, řekl americký ministr v rozhovoru pro CNN. Podíl separatistů na sestřelení civilního letounu podle něj potvrzuje i zachycená konverzace vzbouřenců na sociálních sítích. „Je celkem jisté, že systém byl převezen z Ruska a předán separatistům,“ pokračoval Kerry. Informace, které mají USA k dispozici, „očividně a jasně ukazují na separatisty“, prohlásil.
„V době, kdy se přerušilo spojení s letem MH17, zaznamenali jsme odpálení rakety země–vzduch z území kontrolovaného separatisty. Předpokládáme, že šlo o raketu BUK (SA-11),“ píše se také v prohlášení americké ambasády v Moskvě.
Další podrobnosti k dnešnímu dění tragédie malajsijského letadla čtěte ZDE.
Kerry: Putin jedná opačně, než sliboval
V rozhovoru na televizní stanici NBC Kerry řekl, že vše, co se nyní děje, je „skutečně groteskní“. Ruský prezident Vladimir Putin „jedná přesně opačně, než vyhlašoval, že bude jednat“. Rusko podle ministra „podporuje separatisty, zásobuje separatisty, podněcuje separatisty a cvičí separatisty. Teď se musí postarat, aby se situace změnila“. Podle amerických informací minulý víkend Rusko vyslalo přes hranice na Ukrajinu konvoj 150 vozidel s vojenským zařízením včetně tanků, samohybných děl a obrněných transportérů. Mezi zbraněmi byla prý i raketová odpalovací zařízení a protiletadlové baterie.
Evropští představitelé žádají další sankce
Nejvyšší představitelé Velké Británie, Francie a Německa se shodli na tom, že ministři zahraničí Evropské unie by měli na svém úterním zasedání v Bruselu vyhlásit nové protiruské sankce. David Cameron, Francois Hollande a Angela Merkelová se rovněž dohodli, že zesílí tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby umožnil neomezený přístup záchranářů a vyšetřovatelů k místu pádu malajsijského letadla.
V telefonickém rozhovoru s Merkelovou ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil, že Ukrajina se chce spolu s mezinárodním společenstvím rozhodně postavit mezinárodnímu terorismu a zastavit i ty, kdo teroristy podporují a vyzbrojují. Důrazně rovněž kritizoval situaci, která vznikla v místě pádu letadla kontrolovaném vzbouřenci. „Rabování, krádeže kreditních karet a osobních věcí, způsob, jakým teroristé nakládají s těly mrtvých, to všechno přesahuje všechny meze lidské morálky,“ řekl. Oba státníci se shodli na tom, že zastavení dodávek zbraní a těžké vojenské techniky povstalcům přes rusko-ukrajinskou hranici je podmínkou ukončení konfliktu. Za kriticky důležité Porošenko označil i nasazení mezinárodních monitorovacích misí na pohraničních přechodech.
Záchranáři mezitím rozšířili prohledávanou oblast kolem místa pádu letadla u obce Hrabove z původních 32 na 50 čtverečních kilometrů. Zahrnuly do ní i osídlené oblasti a dříve nedostupná místa. Ukrajina zmítaná konfliktem mezinárodní katastrofu nezvládá a přítomnost světových médií využívají separatisté po svém – nápisy u trosek obracejí pozornost od cizího neštěstí k tomu vlastnímu.
Vlaky s těly obětí stále čekají na povolení k odjezdu
Osud pozůstatků tří stovek lidí z letadla je stále nejistý. Desítky těl byly naloženy do tří chladírenských vozů, které stojí na nádraží v Torezu nedaleko místa tragédie. Odjezd vlaku se opakovaně odkládal, přístup do vozů dosud neměli ani mezinárodní pozorovatelé. Podle OBSE, která proces monitoruje, je ve vlacích 167 těl, podle ukrajinské vlády 192 těl, podle povstalců 196.
Místopředseda ukrajinské vlády Volodymyr Hrojsman na tiskové konferenci v Kyjevě řekl, že ukrajinské úřady zatím nedostaly od povstalců povolení k odjezdu vlaku. Vzbouřenci naopak prohlašují, že to je Kyjev, kdo likvidaci následků tragédie neúnosně protahuje a zdržuje prý příjezd expertů, kteří mají zjišťovat příčinu katastrofy. Podle Hrojsmana ale Ukrajina odmítá vydat těmto lidem záruku bezpečnosti, protože místo dopadu letadla nekontroluje. O cestě vyšetřovatelů na východ Ukrajiny proto musejí rozhodovat samostatně vysílající státy, řekl vicepremiér. Na Ukrajinu dnes přicestovala delegace pracovníků Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), na místo pádu trosek ale experti z obavy o vlastní bezpečnost nedorazili.
Jak z místa uvedla zpravodajka ČT Adriana Dergam, obyvatelé vesnic v okolí místa neštěstí si stěžují nejen na nečinnost povstalců při odklízení těl, ale hlavně na ukrajinské úřady. Těla dlouho ležela na polích, některá se dokonce prý propadla i do jejich domů. To je jedním z argumentů, proč by se chtěli připojit raději k Rusku, kde by to podle nich fungovalo lépe.
Poradce doněckého gubernátora Konstantin Batozskij večer na svém facebookovém profilu napsal, že separatisté do stanice v Torezu vrátili všechna těla, která předtím z neznámých důvodů převezli do Doněcku. Nyní je prý v chladírenských vagonech 219 těl a osm „fragmentů“ a vlak by měl ještě večer vyrazit do Charkova.
Mají černé skříňky povstalci, nebo Kyjev?
Pokud jde o osud černých skříněk z havarovaného letadla, stále není jasné, kde vlastně jsou. Premiér samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj dnes na tiskové konferenci uvedl, že na místě nehody byly nalezeny předměty, u nichž se „pravděpodobně“ jedná o černé skříňky, a že jsou v Doněcku pod kontrolou separatistů. Kyjevská vláda sice v pátek tvrdila, že černé skříňky jsou na ukrajinském území, v sobotu ale přiznala, že o jejich osudu neví nic. Agentura Reuters přinesla první záběry jedné z černých skříněk, ovšem dva dny staré. Na videu zařízení přenášejí ukrajinští vyšetřovatelé, jeho další osud zatím není jasný.
Americká ambasáda v Kyjevě oznámila, že záznamy komunikace mezi proruskými separartisty, které už ve čtvrtek zveřejnila ukrajinská kontrarozvědka SBU, jsou pravé. Experti velvyslanectví je prý porovnali s dřívějšími zvukovými dokumenty, které měli k dispozici, konstatuje deník Bild. Ruští experti podle agentury ITAR-TASS naopak dospěli k závěru, že záznam je podvrh a jde o montáž úryvků z jiných rozhovorů.
SBU dnes zveřejnila další odposlechy, které údajně dokazují i snahu východoukrajinských povstalců zamést stopy po odpálení rakety proti malajsijskému letadlu:
Údajný telefonát mezi velitelem povstaleckého praporu Vostok Alexandrem Chodakovským a mužem s přezdívkou Alexej z pátku 18. července zachycený ukrajinskou tajnou službou SBU:
Chodakovskij: „Tví lidé tam na místě katastrofy pracují?“
Alexej: „Ano, pracují.“
Chodakovskij: „A ty sám tam jsi, nebo ne?“
Alexej: „Ano, jsem tady.“
Chodakovskij: „Aljošo, kdo má černé skříňky?“
Alexej: „My je nemáme.“
Chodakovskij: „A kdo je má, Aljošo?“
Alexej: „To teď nevím, počkej, zkusím to zjistit.“
Chodakovskij: „Velmi operativně to zjisti, rychle. Moskvu zajímá, kde ty skříňky jsou. Podej mi zprávu.“
Alexej: „Ano, rozumím.“
Chodakovskij: „Kdo je tam s vámi? Strelkovovi lidé?“
Alexej: „To pořádně nevím, teď přijeli z OBSE.“
Chodakovskij: „Postarej se v první řadě o černé skříňky, musíme je mít pod kontrolou. Splň, prosím tě, úkol. Dobře?“
Alexej: „Dobře.“
Údajný telefonát mezi velitelem povstaleckého praporu Vostok Alexandrem Chodakovským a mužem s přezdívkou Andrej z pátku 18. července zachycený ukrajinskou tajnou službou SBU:
Chodakovskij: „Mám k vám prosbu, není to vlastně moje prosba. Naše soudruhy velmi zajímá osud černých skříněk. Mám na mysli Moskvu. Dva kusy má Chmurov, šéf Strelkovovy rozvědky. Prosím, nic z toho, co se najde, se nesmí dostat do cizích rukou, ať od vás, od Strelkovců, od Chmurova, to je jedno.“
Andrej: „Ano, rozumím.“
Chodakovskij: „Vezměte, prosím, tu záležitost pod kontrolu a spolu s tím soudruhem, s Alexejem, všechno, co najdete, zabavte, aby se to nedostalo do rukou cizím. Všem co tam přijíždějí, OBSE a podobným.“
Andrej: „Dobře, rozkaz.“
Údajný telefonát mezi velitelem povstaleckého praporu Vostok Alexandrem Chodakovským a mužem s přezdívkou Alexej z pátku 18. července zachycený ukrajinskou tajnou službou SBU:
Alexej: „Hele, má to vypadat jako nějaké oranžové krabičky, že jo?“
Chodakovskij: „Jak to mám sakra vědět? Ty to máš před sebou.“
Alexej: „Dobře. Nějaký krám jsme našli, je to prostě krabička. Box družicové navigace je tam napsáno.“
Chodakovskij: „Seber to, kdo ví, jak to má vypadat.“
Alexej: „Dobře, rozkaz.“
Rusku působí problémy odklon letecké dopravy
Ruští letoví dispečeři varují před přetížením leteckých koridorů nad jihozápadem Ruska, kam zamířily mnohé letecké společnosti po pádu malajsijského letadla. Provoz v koridorech nad Rostovskou oblastí prý „překračuje všechny normy“.
Moskevský rozhlas informoval, že ráno přímo nad městem Rostov na Donu odvrátili dispečeři možnou kolizi šesti dopravních letadel, která se v jednom okamžiku ocitla ve stejné letové hladině. Incident prý vyšetřují letečtí komisaři. Podle dispečera Sergeje Kovaljova v sobotu každou hodinou protínalo nebe nad Rostovem na 52 letadel.
Šéf dubajské letecké společnosti Emirates Tim Clark navrhl svolat mezinárodní konferenci, na níž by si globální letečtí přepravci ujasnili, jak na situaci kolem sestřeleného boeingu reagovat. „Komunita musí reagovat jako celek, protože tento čin je absolutně nepřijatelný a pobuřující. Nesmíme tolerovat, že se letadla stanou terčem regionálních konfliktů, které s leteckou dopravou nemají nic společného,“ řekl Clark. Emirates jsou největší leteckou společností na Blízkém východě.
