Estonsko s Lotyšskem staví na pomezí s Ruskem plot proti nelegální migraci a na ochranu vnější hranice Evropské unie. Riga chce oplotit 276 kilometrů dlouhou hranici, téměř třímetrová bariéra už stojí na 20 kilometrech. Začátkem června se ke stavbě bariéry přidala také Litva s odůvodněním, že země se hodlá chránit proti pašerákům a ilegálním přechodům hranice.
Lotyšsko-ruskou hranici představovala za éry Sovětského svazu úzká pěšinka zalesněnou krajinou. Nyní tu roste drátěná bariéra doplněná dvanáctimetrovým pruhem ornice a písku. Hranici překonávají především lidé z Vietnamu a Afghánistánu. Běženci v Lotyšsku nezůstávají, stále častěji vyhledávají tuto severní cestu do Evropy.
Zatímco Estonsko a Lotyšsko už ho na společné hranici s Ruskem mají a budují, Litva, která je členem EU i NATO, opatřením v první fázi posílí ostrahu 44,6 kilometru dlouhého úseku vnější unijní hranice. Dohromady se počítá s výstavbou 130 kilometrů dlouhého kovového plotu na hranici s Kaliningradskou oblastí Ruska.
Kaliningradská oblast je silně militarizované ruské území ležící u Baltského moře mezi Litvou a Polskem. Rusko tam nedávno přesunulo mobilní systémy Iskander ‒ rakety s doletem 500 kilometrů mohou nést i jaderné hlavice.
Za výstavbou plotu je i strach z Ruska
„Bude to ale červená linie mezi Ruskem a litevskými státními hranicemi,“ říká litevský ministr vnitra Eimutis Misiunas ke stavbě plotu. Stavba, která přijde na 1,4 milionu eur (téměř 37 milionů korun), má být hotova do konce roku. Postupně má být plot vybaven moderními monitorovacími systémy. Nyní zajišťuje Litva hranici s oblastí kolem města Kaliningrad, v němž má Rusko námořní základnu, prostřednictvím 13 metrů širokého hraničního pásu.
Vlády ze všech tří baltských zemí považují plot nejen za hranici Evropské unie, ale ve vztahu k Rusku také za symbol své svrchovanosti a suverenity. „Velice si vážíme našich spojenců, kteří nám poskytují letadla na obranu našeho vzdušného prostoru,“ dodává litevský ministr k dohodě o poskytnutí stíhacích letounů NATO. Obavy o vlastní bezpečnost pobaltských zemí souvisejí s ruskou anexí Krymu a rolí Moskvy v konfliktu na východě Ukrajiny.
