Katarskou krizi rozpoutali falešnými zprávami ruští hackeři, uvedla CNN

3 minuty
Zpravodaj ČT: Katar není v podpoře islamistických skupin sám
Zdroj: ČT24

Americké úřady podezřívají z vyvolání diplomatické krize kolem Kataru ruské hackery. Uvedla to televize CNN. Spoluspouštěčem aktuálního sporu jsou úniky z katarské státní tiskové agentury, potenciálně i šíření falešných informací. K dispozici se tak dostaly udajné kritické výroky katarského emíra na adresu ostatních států v regionu.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nyní poslal do Dauhá zvláštní tým, aby katarské vládě pomohl se zkoumáním možného kyberútoku. 

Stávající krize vznikla poté, co se v květnu na stránkách katarské oficiální tiskové agentury objevila kontroverzní prohlášení, která prý pronesl vládnoucí emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Thání.

Ten údajně vyjádřil pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamas a libanonské radikální hnutí Hizballáh a řekl, že Írán je „islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky“. Katar následně oznámil, že stránky jeho tiskové agentury napadli hackeři.

Katarský emír Tamim bin Hamad
Zdroj: Faisal Al Nasser/Reuters

Data nashromážděná zpravodajskými službami USA prý naznačují, že za napadením agentury mohou být hackeři z Ruska. Hlavním cílem mohlo být vyvolání sporů a rozbití americko-arabské koalice, která podporuje opačný tábor syrské války než Rusko či Írán.

Kreml tato obvinění odmítl s tím, že pro ně nejsou žádné důkazy. „Už nás unavuje reagovat na taková obvinění bez důkazů. Tato obvinění ve skutečnosti diskreditují ty, kdo je vznášejí,“ prohlásil podle agentury AFP poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro kybernetickou bezpečnost.

FBI a CIA zatím podle CNN zjištění nekomentovaly. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání CNN řekl, že FBI hackerský útok a publikaci falešných zpráv potvrdil.

Dauhá
Zdroj: Fadi Al-Assaad/Reuters

S Katarem v pondělí přerušily styky Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt, následovalo stejné rozhodnutí z Jemenu, Libye, Jordánska nebo Malediv. Učinily tak částečně právě v reakci na uniklé výroky katarského emíra. Především Saúdská Arábie pak dlouhodobě obviňuje Katar z podpory terorismu.

Státům v čele se Saúdy vadí hlavně katarské vazby na Hamas, další islámskou organizaci Muslimské bratrstvo nebo již zmiňovaný Írán jakožto hlavního konkurenta Saúdské Arábie v regionu.

Katar však považuje argumenty svých sousedů za lživé a aktivní podporu terorismu vylučuje. Podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó však není tajemstvím, že Katar podporuje minimálně některá islamistická hnutí v Sýrii.

V tomto případě ale Katar není výjimkou. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a další bohaté ropné státy Perského zálivu tak činí taktéž, protože Sýrii berou jako důležitou frontu v boji za udržení určité sunnitské dominance právě na území Sýrie, kde si de facto vyřizují vzdáleně účty s Íránem.
Jakub Szántó

Právě saúdskému králi nyní prezident USA Donald Trump vzkázal, že se celý region nad „bojem proti extrémním ideologiím a podpoře terorismu“ musí sjednotit. Už předtím na Twitteru označil odstřihnutí Kataru za „možný začátek konce hororu jménem terorismus“.

Ve svých vyjádřeních dal navíc najevo, že k čerstvému kroku arabských zemí přispěla jeho nedávná návštěva saúdského Rijádu. Šéf Bílého domu tam mluvil o nutnosti důsledně potírat jakékoliv známky podpory terorismu.

Trump při společném summitu se zástupci arabských zemí
Zdroj: Reuters

Celá aféra může ve finále silně dopadnout na obchod. Třistatisícový národ je největším světovým vývozcem zkapalněného plynu a důležitým dodavatelem energie do Evropy i Asie.

Katarská metropole Dauhá je také klíčový spoj mezinárodních letů v Perském zálivu. Současné nařízení se dotkne aerolinek Qatar Airway, Etihad Airways nebo Emirates. Zablokovány jsou také námořní trasy a dovoz potravin, na kterém je obyvatelstvo Kataru silně závislé.

Diplomaté Kataru dostali pokyn, aby ze zmíněných zemí vycestovali do 48 hodin, běžní občané pak mají na opuštění lhůtu dvou týdnů. 

Malé, ale bohaté blízkovýchodní země se nyní zastal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten podle agentury AFP sankce proti Kataru kritizoval a řekl, že Ankara chce dvoustranné vztahy rozvíjet. O urovnání krize usiluje spolu s Tureckem také Kuvajt. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko připravilo polovinu bytů v Kyjevě o teplo, na západě Ukrajiny zaútočilo Orešnikem

Masivní ruský raketový a dronový útok zabil v Kyjevě nejméně čtyři lidi a přes dvě desítky dalších zranil. Mezi mrtvými je i jeden ze záchranářů, kteří se sjeli k zasaženému domu, jenž poté Rusové zasáhli znovu. Půl milionu odběratelů je ve městě bez proudu, bez tepla je polovina bytových domů. Vedení Kyjeva vyzvalo obyvatele, aby – pokud mohou – dočasně odjeli do regionů, kde dodávky fungují. Cílem náletu byla i Lvovská oblast na západě země, kterou Moskva zasáhla nadzvukovou střelou Orešnik.
09:30AktualizovánoPrávě teď

Venezuela hodlá propustit řadu vězňů. Podle médií to jde pomalu

Po čtvrtečním oznámení šéfa venezuelského parlamentu Jorgeho Rodrígueze, že místní úřady propustí významný počet venezuelských a zahraničních vězňů, se jich zatím na svobodu dostalo jen devět. Napsal to v noci na pátek SEČ venezuelský opoziční deník El Nacional. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele ve vězení od září 2024, na seznamu propuštěných podle místního deníku není. České ministerstvo zahraničí zatím nemá zprávy o Darmovzalově propuštění. Jeho obvinění dle ministerstva postrádají jakýkoli reálný základ.
včeraAktualizovánopřed 32 mminutami

Chameneí obvinil USA z nepokojů, Íránce vyzval k jednotě

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v televizním projevu vyzval íránský lid k jednotě. Z nepokojů, které v zemi probíhají už skoro dva týdny, obvinil Spojené státy, které by si podle něj měly hledět svých vlastních problémů. Zároveň varoval, že islámská republika neustoupí a nebude se podřizovat zahraničním zemím, uvedly agentura Reuters a íránská stanice Iran International.
11:17Aktualizovánopřed 33 mminutami

Ministr zahraničí Macinka je na Ukrajině

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) přijel na Ukrajinu. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou, v plánu má i schůzku s ukrajinskou premiérkou Julijí Svyrydenkovou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. Už před návštěvou se šéfové diplomacií shodli na tom, že je jejich společným úkolem pracovat na tom, aby byly jejich vztahy pozitivnější.
09:37Aktualizovánopřed 45 mminutami

Nevytvořil jste precedent pro Čínu a Rusko? Novinář se ptal Trumpa kvůli Venezuele

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je na čínském vládci Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale šéf Bílého domu naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Trump to uvedl v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo, že tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude.
00:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Bouře připravila domácnosti v Británii a Francii o elektřinu

Sněhové bouře v Evropě několikátý den po sobě omezily vlakovou i leteckou dopravu, v částech Německa si vynutily uzavření škol. V Británii a Francii připravily desetitisíce domácností o elektřinu, píší média. Dopolední letecké spoje mezi Prahou a Londýnem a mezi Prahou a Amsterdamem jsou zrušeny.
před 2 hhodinami

Syrské úřady vyhlásily klid zbraní ve třech čtvrtích v Aleppu

Syrské ministerstvo obrany vyhlásilo klid zbraní ve třech čtvrtích severosyrského města Aleppo. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž by ohlášené příměří mohlo zastavit boje mezi vládními silami a kurdskými bojovníky. Střety ve městě propukly v úterý, podle úřadů při nich zemřelo nejméně šestnáct civilistů.
03:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Protesty v Íránu nabraly na síle

Protirežimní protesty v Íránu se podle agentury AP rozšířily do všech provincií. Lidé vyjadřovali nesouhlas křikem z oken a masově demonstrovali v ulicích. Podpořil je syn bývalého šáha Rezá Pahlaví. Podle některých zpráv demonstranti zapalovali vládní budovy a v ulicích byla slyšet střelba. V noci celou zemi zasáhlo odstřižení od internetu. Prezident Masúd Pezeškján vyzval ke zdrženlivosti. Protesty si od konce prosince vyžádaly už nejméně 45 obětí, informovala agentura AFP s odvoláním na organizaci Iran Human Rights (IHR).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...