Katarskou krizi rozpoutali falešnými zprávami ruští hackeři, uvedla CNN

3 minuty
Zpravodaj ČT: Katar není v podpoře islamistických skupin sám
Zdroj: ČT24

Americké úřady podezřívají z vyvolání diplomatické krize kolem Kataru ruské hackery. Uvedla to televize CNN. Spoluspouštěčem aktuálního sporu jsou úniky z katarské státní tiskové agentury, potenciálně i šíření falešných informací. K dispozici se tak dostaly udajné kritické výroky katarského emíra na adresu ostatních států v regionu.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nyní poslal do Dauhá zvláštní tým, aby katarské vládě pomohl se zkoumáním možného kyberútoku. 

Stávající krize vznikla poté, co se v květnu na stránkách katarské oficiální tiskové agentury objevila kontroverzní prohlášení, která prý pronesl vládnoucí emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Thání.

Ten údajně vyjádřil pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamas a libanonské radikální hnutí Hizballáh a řekl, že Írán je „islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné se chovat nepřátelsky“. Katar následně oznámil, že stránky jeho tiskové agentury napadli hackeři.

Katarský emír Tamim bin Hamad
Zdroj: Faisal Al Nasser/Reuters

Data nashromážděná zpravodajskými službami USA prý naznačují, že za napadením agentury mohou být hackeři z Ruska. Hlavním cílem mohlo být vyvolání sporů a rozbití americko-arabské koalice, která podporuje opačný tábor syrské války než Rusko či Írán.

Kreml tato obvinění odmítl s tím, že pro ně nejsou žádné důkazy. „Už nás unavuje reagovat na taková obvinění bez důkazů. Tato obvinění ve skutečnosti diskreditují ty, kdo je vznášejí,“ prohlásil podle agentury AFP poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro kybernetickou bezpečnost.

FBI a CIA zatím podle CNN zjištění nekomentovaly. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání CNN řekl, že FBI hackerský útok a publikaci falešných zpráv potvrdil.

Dauhá
Zdroj: Fadi Al-Assaad/Reuters

S Katarem v pondělí přerušily styky Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt, následovalo stejné rozhodnutí z Jemenu, Libye, Jordánska nebo Malediv. Učinily tak částečně právě v reakci na uniklé výroky katarského emíra. Především Saúdská Arábie pak dlouhodobě obviňuje Katar z podpory terorismu.

Státům v čele se Saúdy vadí hlavně katarské vazby na Hamas, další islámskou organizaci Muslimské bratrstvo nebo již zmiňovaný Írán jakožto hlavního konkurenta Saúdské Arábie v regionu.

Katar však považuje argumenty svých sousedů za lživé a aktivní podporu terorismu vylučuje. Podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó však není tajemstvím, že Katar podporuje minimálně některá islamistická hnutí v Sýrii.

V tomto případě ale Katar není výjimkou. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a další bohaté ropné státy Perského zálivu tak činí taktéž, protože Sýrii berou jako důležitou frontu v boji za udržení určité sunnitské dominance právě na území Sýrie, kde si de facto vyřizují vzdáleně účty s Íránem.
Jakub Szántó

Právě saúdskému králi nyní prezident USA Donald Trump vzkázal, že se celý region nad „bojem proti extrémním ideologiím a podpoře terorismu“ musí sjednotit. Už předtím na Twitteru označil odstřihnutí Kataru za „možný začátek konce hororu jménem terorismus“.

Ve svých vyjádřeních dal navíc najevo, že k čerstvému kroku arabských zemí přispěla jeho nedávná návštěva saúdského Rijádu. Šéf Bílého domu tam mluvil o nutnosti důsledně potírat jakékoliv známky podpory terorismu.

Trump při společném summitu se zástupci arabských zemí
Zdroj: Reuters

Celá aféra může ve finále silně dopadnout na obchod. Třistatisícový národ je největším světovým vývozcem zkapalněného plynu a důležitým dodavatelem energie do Evropy i Asie.

Katarská metropole Dauhá je také klíčový spoj mezinárodních letů v Perském zálivu. Současné nařízení se dotkne aerolinek Qatar Airway, Etihad Airways nebo Emirates. Zablokovány jsou také námořní trasy a dovoz potravin, na kterém je obyvatelstvo Kataru silně závislé.

Diplomaté Kataru dostali pokyn, aby ze zmíněných zemí vycestovali do 48 hodin, běžní občané pak mají na opuštění lhůtu dvou týdnů. 

Malé, ale bohaté blízkovýchodní země se nyní zastal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten podle agentury AFP sankce proti Kataru kritizoval a řekl, že Ankara chce dvoustranné vztahy rozvíjet. O urovnání krize usiluje spolu s Tureckem také Kuvajt. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři budou na summitu v Bruselu rozhodovat o finanční podpoře Ukrajiny

Unijní prezidenti a premiéři budou ve čtvrtek na summitu Evropské unie v Bruselu jednat zejména o další finanční podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi, o návrhu nového víceletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034, o dalším rozšiřování Unie, ale také o její konkurenceschopnosti v měnícím se světě. Česko bude zastupovat nový premiér Andrej Babiš (ANO), půjde o jeho první summit od nedávného jmenování předsedou vlády. Vrcholné schůzky se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
04:07Aktualizovánopřed 23 mminutami

Slovenský vládní speciál měl v Bruselu nehodu, podle Fica nevzlétne

Slovenský vládní speciál měl na letišti v Bruselu nehodu. Do trupu letadla narazil vůz se schody pro výstup, píší slovenská média. Slovenský premiér Robert Fico (Smer), kterého stroj ve středu přepravil na summit EU a další schůzky, uvedl, že stroj není schopný letu.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o finanční podpoře Ukrajiny

Je logické použít zmrazená ruská aktiva na obranu Evropy proti agresorovi, sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Odkazoval tím na myšlenku poskytnout Ukrajině bránící se ruské agresi reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy nacházejícími se v Belgii. Ta se však obává právních důsledků. Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) míní, že se jedná o právně i politicky komplikovaný krok, záruky pro Belgii ze strany evropských států by však považoval za dobrou cestu. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by Evropa Ukrajinu podporovat měla, stejně jako expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil však nechce, aby za půjčky ručilo společně s dalšími zeměmi také Česko.
před 1 hhodinou

Po úderu USA na loď údajně pašující drogy v Tichomoří zemřeli čtyři lidé

Americká armáda ve středu ve východním Tichomoří zasáhla další loď, která podle ní pašovala drogy, a zabila čtyři osoby. Ve čtvrtek o tom informovala agentura AP. Počet obětí 26 známých úderů zahájených v září tím vzrostl na nejméně 99.
04:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení. Díky návrhu zákona by se doba, kterou musí strávit ve vězení, mohla zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA prodají Tchaj-wanu zbraně za miliardy dolarů, tvrdí Tchaj-pej

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.
03:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina dá víc peněz válečným veteránům. Do života se vracejí i díky koním

Ukrajinský rozpočet pro příští rok počítá s navýšením výdajů pro válečné veterány. Na bydlení, rekvalifikaci nebo rehabilitace jim stát přispěje zhruba o třetinu více než loni. V zemi je přes 130 tisíc veteránů s amputacemi a různými typy zranění. Jejich rehabilitace často trvá více než rok. Využívají se k ní i koně. Chůze těchto zvířat dle odborníků kopíruje tu lidskou. Pravidelná jízda na koni tak lidem s amputacemi pomáhá, aby si snadněji zvykli na protézy. Příznivě navíc působí i na psychiku veteránů.
před 2 hhodinami

Úplný blackout hrozí kvůli ruským útokům polovině Ukrajiny, píše WP

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou výrazně horší než v předchozích letech a napadené zemi hrozí, že by o dodávky proudu mohla přijít celá její východní část i Kyjev. Píše to list The Washington Post (WP). Intenzivnější než kdy jindy jsou rovněž ruské údery na ukrajinskou železniční síť, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž se tak Moskva snaží ochromit ukrajinskou logistiku.
před 3 hhodinami
Načítání...