Katarální horečka není nebezpečná pro člověka

Lucemburk - V souvislosti s výskytem čtyř případů nezvyklého druhu katarální horečky krav na farmách v Nizozemsku zatím nehrozí vybíjení stád ani karantény. Ministři zemědělství Evropské unie ale vybízejí chovatele k opatrnosti. Nemoc nezpůsobuje hromadné úhyny a není nebezpečná pro člověka. Šířit by se zatím neměla, protože hmyz, který ji přenáší, není v tomto ročním období aktivní.

Nemoc škodí především tím, že zvířata mají nižší přírůstky a krávy méně mléka. Vnějšími příznaky jsou pak záněty v dutině ústní, nozdrách a očích s hnisavým výtokem a zvýšená teplota. Některým zvířatům zmodrá jazyk, proto se chorobě také říká bluetongue (modrý jazyk). Vyskytla se u krav, ale mohou ji mít i ovce, připomněla bruselská zpravodajka ČT Eva Hrnčířová.

Nemoc byla v Nizozemsku zaznamenána u čtyř krav na čtyřech různých farmách. Zjištěný typ 6 tohoto viru je běžný v Africe a Střední Americe, zatímco v Evropě je obvyklý typ 8. Na typ 6 v Evropě neexistuje vakcína. Odborníci EU proto nyní zkoumají, zda lze i evropských podmínkách očkovat dobytek vakcínami, které se používají v Africe a Střední Americe, jak by se případné očkování proti novému druhu nemoci financovalo a zda je možné vyvinout vakcínu na všechny typy nemoci. To by ale trvalo nejméně dva roky.

EU v současnosti přispívá na očkování dobytka proti katarální horečce typu 8. Evropská komise ve středu navrhla, že na vakcinaci poskytne na začátku příštího roku dalších 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). Celková částka určená na ochranu před nemocí v příštím roce tak zřejmě vzroste na 160 milionů eur. Návrh komise ještě musejí schválit členské státy a Evropský parlament. V Česku by se očkování týkalo asi 1,2 milionu kusů hospodářských zvířat a české ministerstvo zemědělství v příštím roce na vakcinaci proti katarální horečce uvolní zhruba 150 milionů korun.

Katarální horečku přenáší hmyz. První případ nemoci typu 8 byl potvrzen v Nizozemsku 18. srpna 2006 u ovcí na čtyřech farmách v provincii Limberg nedaleko hranic s Německem a Belgií. V roce 2007 byla katarální horečka diagnostikována v Belgii, Německu, Španělsku, Francii, Británii, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku, Švýcarsku a Dánsku. V lednu 2008 se nemoc vyskytla také v Česku, konkrétně na farmě Starý Rybník ve Skalné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharské volby vyhrála strana exprezidenta Radeva, bude mít absolutní většinu

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku s velkým náskokem vyhrálo uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Po sečtení všech odevzdaných lístků získalo podle ústřední volební komise přes 44 a půl procenta hlasů. Výsledek straně stačí k absolutní většině v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
10:51Aktualizovánopřed 17 mminutami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 50 mminutami

Po silném zemětřesení zasáhly Japonsko první vlny tsunami, hrozí další otřesy

Severovýchodní pobřeží Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně, uvedly dopoledne SELČ místní úřady. Původně hlásily 7,4 stupně. Zemětřesení dle agentury AFP otřáslo i budovami v Tokiu vzdáleném stovky kilometrů. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou tsunami. První vlny již zasáhly pobřeží země, zatím jsou ale výrazně menší – nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. Úřady očekávají, že přijdou další. Později varovaly před zvýšeným rizikem dalšího velkého zemětřesení v oblasti severního pobřeží země. Nejsou hlášeny žádné oběti.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla ruskou rafinerii v Tuapse a dvě výsadkové lodě na Krymu

V ruském černomořském přístavu v Tuapse vypukl po rozsáhlém ukrajinském dronovém útoku požár, uvádějí ruské telegramové kanály. O dronovém útoku na přístav informují i místní úřady. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) zároveň oznámila, že v noci na neděli na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu zasáhla dvě velké ruské výsadkové lodě a radar. Moskva v noci na pondělí a přes den pokračovala v náletech na ukrajinské civilisty, nejméně jednoho zabila. Poradce ukrajinského ministra obrany tvrdí, že zničila i jeho dům a jeho zranila.
12:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Slovensku začal proces v případu výbuchu plynu z roku 2019

Na Slovensku začalo hlavní líčení s pěti obžalovanými v případu exploze plynu a následného požáru v obytném domě v Prešově. Při tragédii přišlo v roce 2019 o život osm lidí a dalších několik desítek bylo zraněno. Informovala o tom slovenská média.
před 2 hhodinami

Ceny ropy a plynu prudce rostou po opětovném uzavření Hormuzského průlivu

Ceny ropy prudce rostou. Děje se tak poté, co se zvýšilo napětí mezi USA a Íránem a Teherán znovu uzavřel Hormuzský průliv. Severomořská ropa Brent kolem 7:00 zdražovala o 5,4 procenta k 95,30 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI přidávala téměř šest procent k 88,80 dolaru za barel. Stoupá i velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. Klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc kolem 7:45 SELČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přidával 7,6 procenta na 41,70 eura za megawatthodinu (MWh).
07:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Velryba uvázlá na severu Německa se dokázala osvobodit a plave zátokou

Velryba uvázlá od března na mělčině na severu Německa se dokázala vyprostit a plave zátokou. Bylo to vidět na živých záběrech, které přenášela řada německých médií. Mladému keporkakovi zvanému Timmy pomohla zřejmě zvýšená hladina Baltského moře a možná i koryto, které v neděli vyhloubili členové iniciativy usilující o záchranu zvířete.
09:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 5 hhodinami
Načítání...