Katalánský premiér volá po předčasných volbách. Téma: nezávislost

Barcelona - Katalánský premiér Artur Mas je pro předčasné volby v regionu. Jejich tématem by se stala otázka nezávislosti. Podle Mase je to jediná cesta, která umožní Kataláncům definitivně se vyjádřit v regulérním hlasování o statusu Katalánska.

Katalánský premiér vyzval k tomu, aby všechny katalánské strany podporující nezávislost vytvořily společnou kandidátku, v níž by byly zapsány i další sympatizující osobnosti z veřejného života. Datum případných předčasných voleb neupřesnil. 

Mas se tak poprvé jasně vyjádřil k dalšímu postupu v boji o nezávislost po nedávném veřejném průzkumu. Ten se podobal jakémusi referendu. Účastnilo se ho 2,3 milionu z přibližně 5,4 milionu lidí oprávněných hlasovat. Pro samostatný stát se vyslovily čtyři pětiny hlasujících. Mas začal po hlasování naléhat na španělskou vládu, aby Kataláncům dala možnost hlasovat v legálním referendu. Kabinet v Madridu to ale podle očekávání odmítl.    

Poslední regionální volby v Katalánsku se konaly přesně před dvěma lety a i tehdy byly předčasné. Zvítězila v nich sice Masova nacionalistická strana Konvergence a jednota (CiU), a přestože i na druhém místě skončili separatisté, v součtu zaznamenaly strany jednoznačně prosazující katalánskou samostatnost ztráty v počtu mandátů. Mas přitom usiloval o zisk absolutní většiny, aby mohl svou separatistickou politiku lépe prosazovat.    

Volání po nezávislosti sílí mezi Katalánci od roku 2010, kdy ústavní soud upravil podmínky autonomie Katalánska. Kromě jiného odstranil uznání katalánského „národa“. Když Madrid v roce 2012 navíc odmítl přiznat Katalánsku více autonomie ve výběru a správě daní, rozhodla se regionální vláda uspořádat referendum.    

Úsilí o katalánský plebiscit, který by měl dopomoci ekonomicky významnému regionu s vlastním jazykem a kulturou k politické i hospodářské nezávislosti na Madridu, rozvířilo v zemi debatu, zda reformovat ústavu z roku 1978 a poskytnout 17 španělským regionům větší míru autonomie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu.
03:56Aktualizovánopřed 57 mminutami

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 3 hhodinami

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 7 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami
Načítání...