Španělský nejvyšší soud potvrdil prosincový verdikt katalánského nejvyššího soudu, který na rok a půl zakázal vykonávat veřejně volené funkce předsedovi katalánské vlády Quimu Torrovi. Informují o tom tamní média. Podle nich Torru v úřadu premiéra tohoto španělského autonomního regionu dočasně nahradí vicepremiér Pere Aragones, než vládní koalice separatistických stran vybere nového předsedu regionální vlády. Separatistické organizace v reakci na verdikt na večer svolaly manifestace do řady katalánských měst.
Katalánský premiér byl sesazen soudem, separatisté protestují
Torra dostal trest za to, že loni na jaře před španělskými parlamentními volbami neuposlechl výzvy španělské volební komise, aby z budovy regionální vlády v Barceloně odstranil symboly podporující katalánské politiky uvězněné kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017.
Podle soudu porušil neutralitu veřejných úřadů ve volební kampani. Torra vinu přiznal s tím, že pouze „hájil lidská práva a svobody“, když vyzýval k propuštění politiků, které separatisté označují za politické vězně.
„Někteří soudci rozhodli, že už nemohu být katalánským premiérem. Chci vám říct, že žádný nespravedlivý zákon a žádná akce z pomsty nemohou zdolat demokracii,“ řekl Torra v projevu Kataláncům. Uvedl také, že bude chtít, aby se jeho případem zabývaly evropské soudy. „Jedině tam mohou katalánští separatisté najít spravedlnost,“ tvrdí. Lidi v Katalánsku vyzval, aby z příštích regionálních voleb udělali de facto referendum a hlasovali pro separatistické strany.
Demonstrace na pondělní večer svolala i organizace radikálních separatistů Výbory na obranu republiky (CDR), a to od 19:30 do katalánské metropole Barcelony. Jiná sdružení chtějí demonstrovat od 19:00 před radnicemi katalánských měst.
Verdikt nepřekvapil
Masové manifestace zažilo Španělsko loni na podzim po říjnovém verdiktu španělského nejvyššího soudu nad 12 separatistickými politiky, včetně exministrů regionální vlády. Devět dostalo tresty vězení od devíti do třinácti let a tři pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců.
Katalánská policie má v těchto dnech pohotovost, oznámila už minulý týden místní média, verdikt se totiž očekával. Kromě toho na tento týden připadá výročí referenda o nezávislosti Katalánska, které se konalo 1. října 2017. To tehdejší katalánská vláda uspořádala, ač věděla, že takové hlasování odporuje španělské ústavě a že se tak vystavuje trestnímu stíhání.
Pro nezávislost se tehdy vyslovilo 90 procent hlasujících, účast ale činila jen 43 procent. Nízká byla zčásti i proto, že Madrid se snažil plebiscitu zabránit soudně i silou. Španělští policisté zabavovali volební materiály i volební urny a snažili se zmařit hlasování.
Agentura AP připomíná, že průzkumy veřejného mínění a volební výsledky ukazují, že zhruba 7,5 milionu obyvatel bohatého Katalánska je co do možné nezávislosti regionu rozděleno zhruba napůl.