Berlín – Někdejší západoněmecký kancléř Ludwig Erhard chtěl podle německého magazínu Der Spiegel v první polovině 60. let za zhruba 100 miliard marek vykoupit od Sovětského svazu sjednocení Německa. Jako prostředník v jednání měly vystupovat Spojené státy, které však Erhardův plán považovaly za nerealistický, a proto se nakonec neuskutečnil. Německo se tak sjednotilo až před 21 lety.
Erhard, otec poválečného hospodářského zázraku západního Německa a šéf bonnské vlády v letech 1963 až 1966, podle Spiegelu sázel na zhoršující se ekonomickou situaci SSSR. Vedle peněz plánoval poskytnout Moskvě i průmyslová zařízení pro rozvoj Sibiře. Věřil přitom, že tehdejší sovětský vůdce Nikita Chruščov bude na oplátku souhlasit s postupným uvolňováním ochranné ruky nad komunistickou Německou demokratickou republikou a jejím spojením se západoněmeckým státem.
Erhardův plán, jak projekt USA samy nazývaly, měl mít čtyři fáze: odstranění Berlínské zdi, znovusjednocení, poskytnutí Němcům práva na sebeurčení a „svoboda pro Německo“. Tehdejší americký velvyslanec v Bonnu George McGhee v hlášení do Washingtonu připustil, že Erhardův návrh nepostrádá originalitu, zároveň ho ale označil za „značně politicky naivní“. Podobně ho hodnotilo i americké ministerstvo zahraničí.
Erhard byl přesto odhodlán seznámit se svými záměry amerického prezidenta Johna Kennedyho. Údajně už měl dojednán i termín schůzky. Místo ní ale přiletěl do Washingtonu na pohřeb Kennedyho, který na podzim 1963 zemřel při atentátu. S jeho nástupcem Lyndonem Johnsonem se setkal krátce před Vánocemi 1963. Při schůzce mezi čtyřma očima se Erhard prezidenta podle Spiegelu zeptal, zda by jeho návrh nepřednesl Chruščovovi. Nový pán Bílého domu ho však údajně odbyl, že se nechystá s šéfem Kremlu sejít. V říjnu 1964 Chruščov padl a Moskva mezitím získala výhodné půjčky od Británie, Francie, Itálie a Japonska.
