Londýn – Nejistý vítěz, jistá koalice. Dva v britském kontextu nezvyklé fenomény budou provázet volbu tamní Dolní sněmovny. Poslední průzkumy stále naznačují minimální rozdíl mezi labouristy a konzervativci. Stěžejním dramatem tak zřejmě nebude otázka, kdo zvítězí, ale komu se podaří uzavřít lepší koalici. Ani jedné z tradičních stran se přitom nenabízí optimální varianta. Po možné podpoře ze strany krajně pravicové UKIP, respektive skotských nacionalistů, totiž David Cameron ani Ed Miliband příliš netouží. Dohady o možných koalicích se v průběhu kampaně staly terčem humoru i ostré kritiky.
Kampaň vrcholí, Brity čeká shakespearovské drama
Velké události a jejich odraz na sociálních sítích jsou vždy příležitostí pro specifický humor a nadsázku. Nejinak je tomu i u britských voleb. Terčem posměšků se často stávají sliby jednotlivých politiků nebo vzájemné napadání. Svéráznou formou glosování jsou také karikatury, kterými se sociální sítě jen hemží. Příkladem jsou příspěvky známého karikaturisty deníku The Times Petera Brookse:
Zejména dvě největší strany se předhánějí v hanění té druhé. Aktivní jsou třeba na YouTube, kde pravidelně zveřejňují mnohdy sžíravá videa, skeče či animace:
Pro „vážnější“ vedení kampaně se strany od minulých voleb výrazněji zaměřily na Twitter. I pro novináře jde často o hlavní zdroj informací týkajících se průběhu kampaně, programu, prohlášení či průzkumů. Z lídrů hlavních politických stran vede v on-line zásahu Twitteru současný premiér David Cameron:
Skrze nová média strany nacházejí cestu k mladší generaci voličů. Například Instagram, jednu z nejpopulárnějších sociálních sítí mezi mladými Brity, přitom v hojnější míře využívají z větších stran prakticky jen Labouristé a Skotská národní strana. Taktéž Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP) má svůj instagramový profil, který funguje už zhruba rok, ale v současnosti jsou na něm pouze tři fotografie.
Průzkumy odhadují minimální rozdíl na špici
Volby jsou velkým oříškem pro agentury zkoumající veřejné mínění. Poslední čtyři měsíce předvídají rozdíl mezi konzervativci a labouristy jen ve výši jednoho procentního bodu. U čtyř agentur vyhraje takto těsně premiérova strana, u třech ostatních naopak labouristé. Zpravidla se hovoří o 34 procentech hlasů pro konzervativce a 33 procentech pro labouristy. V úvahu je třeba brát tříprocentní statistickou odchylku.
Povolební rozložení sil bude tedy pravděpodobně záležet na tom, jaké spojence si obě hlavní strany najdou. Podle komentářů například Cameronovi hrozí, že i v případě vítězství může nakonec vládnout koalice vedená labouristy. Těm slibuje podporu skotská formace SNP, která podle anket může získat až 59 křesel.
Dalšími politickými silami, které mohou být pomyslným jazýčkem na vahách, jsou liberální demokraté a Zelení. Liberálové jsou v dosavadní koalici s konzervativci a průzkumy jim předvídají osm procent hlasů, zatímco levicovým Zeleným šest procent. S protievropskou stranou UKIP, která přitom asi skončí na třetím místě se ziskem kolem 14 procent hlasů, nikdo do koalice nejspíš nepůjde. Mnozí ji označují za krajně pravicovou.
(Více podrobností o hlavních britských stranách najdete ZDE)