Británii čekají nejtěsnější volby za poslední desetiletí

Londýn – Výsledky parlamentních voleb, které čekají Velkou Británii 7. května, budou podle posledních dvou předvolebních průzkumů mimořádně vyrovnané. Podle anket, které uspořádaly agentura Populus a institut Survation, jsou pozice vládní Konzervativní strany premiéra Davida Camerona a opoziční Labouristické strany vyrovnané. První průzkum oběma stranám shodně slibuje po 33 procentech, zatímco podle druhé ankety mají labouristi jednobodový náskok. Podle agentury Reuters Brity patrně čeká nejtěsnější hlasování za poslední desetiletí.

Sondáž agentury Populus tvrdí, že konzervativci mohou tak jako dosud počítat se 33 procenty hlasů, což nyní platí i pro labouristy, kteří si oproti předchozímu průzkumu pohoršili o tři procentní body. Protievropská formace UKIP pod agentury Populus zaznamenala přízeň 15 procent dotazovaných a liberální demokraty, Cameronova nynějšího koaličního partnera, by volilo devět procent.

Průzkum institutu Survation tvrdí, že podpora labouristů oproti předchozímu průzkumu vzrostla o pět procentních bodů na 34 procenta, což znamená jednobodový náskok před konzervativci, kteří mají tak jako dosud 33 procent. I u dalších stran se údaje prakticky shodují s první anketou - podle Survation může UKIP počítat se 16 procenty, což představuje dvoubodový pokles, a liberální demokraté mají prý po bodovém poklesu přízeň devíti procent dotázaných.

Pokud hlasování potvrdí, že síly hlavních britských politických stran jsou stejné, může nastat pat a labouristé ani konzervativci budou schopni vytvořit jednobarevnou vládu. Komentátoři připomínají, že tato situace se v poválečné britské historii vyskytla jen jednou - po minulých volbách v roce 2010. Tehdy z toho těžili liberální demokraté, kteří uzavřeli spojenectví s Cameronem.

HLAVNÍ HRÁČI V BRITSKÝCH VOLBÁCH:

  • KONZERVATIVNÍ STRANA (CP)

Tradičně pravicová a euroskeptická strana vládne v Británii posledních pět let v koalici s liberálními demokraty. V parlamentu měla největší zastoupení a je také nejpočetněji zastoupena v místních vládách. Dlouhodobě podporuje soukromé vlastnictví a rozvoj podnikání a jejím hlavním politickým přesvědčením zůstává podpora monarchie.

Vznikla ze strany toryů, založené v roce 1678, a mnoho jejích současných politiků se k tomuto názvu stále hlásí. Od první poloviny 19. století jsou konzervativci hlavní stranou pravého středu v Británii. S malými přestávkami řídili Velkou Británii buďto zcela sami nebo v koalici s liberály až do poloviny 20. let, kdy je u moci začali střídat labouristé.

Mezi její nejvýznamnější vůdce patřili Winston Churchill, Harold Macmillan, Edward Heath a Margaret Thatcherová. První britská premiérka vydržela v úřadě rekordních 11 a půl roku.

Po porážce ve volbách v roce 1997, do kterých vedl stranu John Major, byli konzervativci 13 let v opozici. Po volbě Davida Camerona do čela strany v roce 2005 přišel úspěch v minulých volbách, strana ale nezískala přesvědčivou většinu, proto vládla v koalici.

David Cameron
Zdroj: ČTK/AP/Tim Ireland
  • LABOURISTICKÁ STRANA (LP)

Status jedné ze dvou hlavních politických sil v zemi mají britští labouristé už bezmála století. Z toho ale vládli samostatně jen asi 35 let. Nejdelší období u moci pod vedením Tonyho Blaira a Gordona Browna přišlo až ve chvíli jistého odklonu od tradiční odborářské rétoriky.

Labouristická strana vznikla z odborového hnutí v roce 1900 s cílem umožnit pracující třídě, aby mohla mluvit do politiky. Od roku 1922 byla již jednou ze dvou nejsilnějších stran a v roce 1924 poprvé vytvořila vládu. V roce 1945 zaznamenali labouristé velké volební vítězství. Zásadně restrukturalizovali mnoho aspektů britské společnosti i ekonomiky: založili sociální stát a zestátnili klíčová odvětví průmyslu - uhelný a ocelářský - a železnice.

V 60. letech minulého století se pod vedením Harolda Wilsona oživená strana opět propracovala k moci, nejdříve těsnou většinou v roce 1964 a poté přesvědčivým vítězstvím v roce 1966. Nejúspěšnějším vůdcem, který setrval nejdéle v premiérském úřadě, byl Tony Blair (deset let). Po něm převzal funkci předsedy strany Gordon Brown a nynější lídr Ed Miliband.

Ed Miliband
Zdroj: ČTK/AP/Chris Radburn
  • LIBERÁLNÍ DEMOKRATÉ (LD)

Liberální demokraté, „třetí strana Británie“, se v roce 2010 dostali do vlády a jako tehdejší jazýček na vahách si trochu překvapivě vybrali do koalice pravicové konzervativce, i když řadě jejich voličů by mohla být bližší spolupráce s levicovými labouristy. Vstup do koalice s konzervativci Davida Camerona jim jejich voliči neodpustili a jejich popularita klesla.

Centristická Liberální strana má své kořeny v období po politické krizi v roce 1832, kdy moc převážně aristokratických whigů, začali čím dál častěji napadat „liberálové“ a „radikálové“. Od poloviny 19. století byla jednou ze dvou hlavních politických sil v Británii - až do vzestupu labouristů ve 20. letech 20. století.

V současnosti jsou Liberální demokraté třetí nejsilnější stranou Británie podle počtu poslanců i zastoupení v místních vládách. Usilují o reformu britského volebního systému z většinového na poměrný, jež by zvýšil jejich šance na úspěch. Stranu vede od roku 2007 Nick Clegg, který zazářil v kampani před minulými volbami, ale jeho úspěch neměl dlouhého trvání.

Nick Clegg
Zdroj: ČTK/AP/Jonathan Brady
  • STRANA PRO NEZÁVISLOST SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ (UKIP)

Euroskeptická a krajně pravicová strana vznikla v roce 1993 jako zcela okrajová záležitost. V posledních pěti letech však převzala konzervativcům téma odporu vůči EU, kritiku Bruselu spojila s problémem imigrace a začala vyhrávat některé volby. Lídr UKIP Nigel Farage požaduje okamžité vypsání referenda o vystoupení Británie z EU.

Strana byla nejdříve místní, ale vloni triumfovala i v posledních eurovolbách, což znamenalo poprvé po sto letech výhru jiné strany než konzervativní či labouristické. Díky dvěma přeběhlíkům získala též zastoupení v Dolní sněmovně.

Nigel Farage
Zdroj: ČTK/AP/Scott Heppell
  • SKOTSKÁ NÁRODNÍ STRANA (SNP)

Středolevá separatistická strana dál požaduje nezávislost Skotska na Británii, přestože to loni Skotové v referendu odmítli. V čele strany stojí Nicola Sturgeonová, která se stala hvězdou letošního předvolebního boje.

Strana z politické mapy Skotska vymazává labouristy, kteří tam dlouhou dobu s přehledem vyhrávali. Ve vnitřní politice je SNP levicová a mnohdy nabízí rétoriku ještě více nalevo, než stojí labouristé. Nyní by se dokonce mohla stát třetí nejsilnější stranou v Británii.

Skotští národovci si rádi pohrávají se slovníkem boje proti (britskému, či spíše anglickému) politickému establishmentu.

Nicola Sturgeonová
Zdroj: ČTK/AP/Danny Lawson

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...