Praha - Západoevropanům ani Američanům klasická vajíčka nic moc neříkají. Velikonoce jsou v těchto zemích většinou ve znamení církevních obřadů a bohatých slavnostních tabulí, kde nechybí sladkosti ani tradiční skopové. V Americe se například newyorská Pátá avenue zaplní lidmi v kostýmech a maskách. Mezi nejoblíbenější pak patří kostýmy zajíců a také nejrůznější ručně vyráběné klobouky. Naopak ke španělským Velikonocům patří inscenování Ježíšovy křížové cesty.
V Itálii se těší na obrovská čokoládová velikonoční vejce zabalená v pestrobarevných lesklých fóliích, která jsou rok od roku větší a dají se v nich najít nejrůznější překvapení. Během velikonoční neděle a pondělí nesmí při snídani na žádném italském stole chybět tradiční pečivo - kynutý sladký koláč s mandlemi nazývaný Colomba Pasquale, tedy v překladu velikonoční holubice. Na Velikonoční pondělí, kterému se v Itálii říká Pasquetta, tedy malé Velikonoce, je ale jídelníček ještě mnohem vydatnější. Zatímco průměrný Ital obvykle snídá jen sladký croissant a cappucino, o svátcích si mnohde dopřeje třeba kořeněné salámy, slaný koláč torta rustica, plněný různými druhy zeleniny a vejci, či sklenku vermutu.
Ani ve Španělsku velikonoční vejce a zajíčky neznají. S Velikonocemi se pojí hlavně velká církevní procesí, na nichž se ve velkém scházejí lidé především v Andalusii, například ve velkých městech jako jsou Sevilla, Malaga nebo Granada. Bosí muži se špičatými klobouky a často i v řetězech patří k inscenování Ježíšovy křížové cesty stejně jako zvuky bubnů a ženské žalozpěvy. Na ramenou nesou kajícníci i několikatunové sochy Ježíše nebo Panny Marie. V předvelikonočním týdnu navíc španělská vláda pravidelně propouští odsouzence z vězení.
V Británii patří vejce i velikonoční zajíčci k Velikonocům jako symboly plodnosti. Velkému pátku, kdy si církev připomíná ukřižování Ježíše, se v Anglii říká „Good Friday“, tedy dobrý pátek. Někteří jazykovědci se domnívají, že toto pojmenování vzniklo z označení God's Friday, tedy boží pátek. Dříve bylo obvyklé, že si v tento den všichni prali oblečení, aby na velikonoční neděli bylo sněhobílé. Velkopáteční jídelníček v mnoha britských domácnostech tvoří hlavně sladké bochánky s rozinkami - hot cross buns - obdoba českého mazance. Před pečením se na hotové bochánky vyryje kříž, kvůli připomínce Ježíšova ukřižování. Po vytažení z trouby se prasklina naplní cukrovou polevou.
Sladké bochánky dříve patřily ke konci předvelikonočního půstu a s půstem se pojí gastronomické zvláštnosti i jinde. Třeba v Řecku se po ukončení půstu konzumují jehněčí špízy a k nim červené víno. K hodování ale patří i jídla, která by možná konzervativnější strávníky odradila. Například tradiční kokoretsi, tedy skopová střívka plněná grilovanými skopovými vnitřnostmi, nebo magiritsa, tedy polévka s vejci a vnitřnostmi, která ostatním evropským nosům může poněkud páchnout.
O něco „nudnější“ je velikonoční stůl ve Spojených státech. Tam se tradičně hostům předkládá pečená šunka s čerstvým zeleným chřestem. V rodinách s malými dětmi se venku hledají schovaná vejce a sladkosti, pravidelně se velikonoční pátrání po vajíčkách koná i v parku nedaleko Bílého domu. Na mnoha místech se konají také velikonoční průvody.
