K nové německé vládě je zase o krok blíž. Koaliční smlouvu schválila i FDP

Němečtí liberální svobodní demokraté (FDP) na mimořádném stranickém sjezdu jasnou většinou schválili vládní koaliční smlouvu se Zelenými a sociálními demokraty (SPD). SPD souhlas vyslovila v sobotu, v pondělí oznámí svůj postoj Zelení, kteří o smlouvě hlasují od konce listopadu ve vnitrostranickém referendu. Pokud ekologická strana koalici potvrdí, což se očekává, zvolí poslanci Spolkového sněmu sociálního demokrata Olafa Scholze ve středu novým německým kancléřem. Tím po 16 letech definitivně skončí éra konzervativní kancléřky Angely Merkelové.

Ruku pro koaliční smlouvu zvedlo 92,2 procenta delegátů FDP, proti jich bylo 6,4 procenta a zbytek se zdržel. Sociální demokraté v sobotu na mimořádném sjezdu koalici potvrdili takřka jednomyslně, pro jich bylo 98,8 procenta.

„Přijímáme v této těžké době odpovědnost za naši zemi,“ řekl po hlasování generální tajemník FDP Volker Wissing.

3 minuty
Události: SPD a FDP odsouhlasily koaliční smlouvu
Zdroj: ČT24

Předseda FDP Christian Lindner v projevu před hlasováním ocenil koaliční rozhovory se Zelenými a sociálními demokraty. „Vše se odehrávalo v atmosféře vzájemné důvěry,“ řekl. Zároveň se kriticky vyslovil o kancléřčině konzervativní unii CDU/CSU. Poznamenal, že vznikající německá vláda bude vládou politického středu. „Máme šanci svěžím větrem změnit v naší zemi politickou kulturu,“ řekl.

„Stanovili jsme si za cíl obnovit příslib sociálního pokroku díky lepšímu vzdělávacímu systému a díky sociálnímu státu, který lidem opět poskytne nové šance k zapojení, rozvoji a dalšímu růstu,“ řekl Lindner. „Zavázali jsme se zároveň ke dvěma mantinelům, a to dodržovat rozpočtovou disciplínu s pomocí dluhové brzdy a odmítnout zvyšování daní,“ uvedl o základních požadavcích, se kterými se liberálové zapojili do koaličního vyjednávání.

Úvod svého zhruba hodinového projevu věnoval Lindner pandemii covidu-19. Německo se nyní potýká se čtvrtou vlnou, která se podle politiků i odborníků zvedla kvůli nedostatečné proočkovanosti populace. „Virus je těžké předvídat. Pandemie dosud překonána není,“ řekl s tím, že boj s infekcí se neobejde bez společného postupu a ústupků od každého. „Obzvláště tvrdě to dopadá na zdravotníky a pečovatele, za což jim patří náš dík,“ řekl.

Nová vláda chce podle Lindnera co nejvíce podpořit očkování a přeočkování. „Mobilizujeme k tomu všechny rezervy,“ řekl. Prohlásil rovněž, že v demokracii je v boji s pandemií nutné najít rovnováhu mezi svobodou a ochranou zdraví. Ujistil také, že o nejspornějších zásazích do osobních práv bude rozhodovat parlament. „Proto jsme změnili protiinfekční zákon,“ řekl.

Tento upravený zákon, který brzy čeká zřejmě další novela, vrátil hlavní slovo v protiepidemickém tažení parlamentu. Do listopadu v Německu platil epidemický stav celostátního významu, což byl nouzový režim, který vládě poskytoval značné pravomoce.

Digitalizace a migrace

Za hlavní témata liberálů v nové vládě označil Lindner vedle rozpočtové disciplíny také digitalizaci a otázku migrace. „Jsme zemí přistěhovalců. Máme také jako silná země humanitární odpovědnost vůči těm, kteří u nás hledají ochranu. Budeme zároveň bojovat proti nelegální migraci, musíme mít kontrolu nad tím, kdo do Německa přichází,“ řekl. Dodal, že se Německo otevře kvalifikovaným zahraničním pracovníkům a že tuto migraci, kterou Evropská unie zanedbává, bude Berlín řídit bodovým hodnocením.

Předák liberálních poslanců Marco Buschmann v následném projevu k delegátům sjezdu řekl, že migrační plány vycházejí z kanadského vzoru. „Nebude to brutální otevřenost bez kontroly,“ řekl. Zdůraznil, že pro ty, kteří se odmítají integrovat do společnosti, nerespektují zákony a jsou hrozbou pro ostatní, nebude v Německu místo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německo také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 32 mminutami

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem. Detaily neprozradila

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
21:01Aktualizovánopřed 53 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 5 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...