K nové německé vládě je zase o krok blíž. Koaliční smlouvu schválila i FDP

Němečtí liberální svobodní demokraté (FDP) na mimořádném stranickém sjezdu jasnou většinou schválili vládní koaliční smlouvu se Zelenými a sociálními demokraty (SPD). SPD souhlas vyslovila v sobotu, v pondělí oznámí svůj postoj Zelení, kteří o smlouvě hlasují od konce listopadu ve vnitrostranickém referendu. Pokud ekologická strana koalici potvrdí, což se očekává, zvolí poslanci Spolkového sněmu sociálního demokrata Olafa Scholze ve středu novým německým kancléřem. Tím po 16 letech definitivně skončí éra konzervativní kancléřky Angely Merkelové.

Ruku pro koaliční smlouvu zvedlo 92,2 procenta delegátů FDP, proti jich bylo 6,4 procenta a zbytek se zdržel. Sociální demokraté v sobotu na mimořádném sjezdu koalici potvrdili takřka jednomyslně, pro jich bylo 98,8 procenta.

„Přijímáme v této těžké době odpovědnost za naši zemi,“ řekl po hlasování generální tajemník FDP Volker Wissing.

3 minuty
Události: SPD a FDP odsouhlasily koaliční smlouvu
Zdroj: ČT24

Předseda FDP Christian Lindner v projevu před hlasováním ocenil koaliční rozhovory se Zelenými a sociálními demokraty. „Vše se odehrávalo v atmosféře vzájemné důvěry,“ řekl. Zároveň se kriticky vyslovil o kancléřčině konzervativní unii CDU/CSU. Poznamenal, že vznikající německá vláda bude vládou politického středu. „Máme šanci svěžím větrem změnit v naší zemi politickou kulturu,“ řekl.

„Stanovili jsme si za cíl obnovit příslib sociálního pokroku díky lepšímu vzdělávacímu systému a díky sociálnímu státu, který lidem opět poskytne nové šance k zapojení, rozvoji a dalšímu růstu,“ řekl Lindner. „Zavázali jsme se zároveň ke dvěma mantinelům, a to dodržovat rozpočtovou disciplínu s pomocí dluhové brzdy a odmítnout zvyšování daní,“ uvedl o základních požadavcích, se kterými se liberálové zapojili do koaličního vyjednávání.

Úvod svého zhruba hodinového projevu věnoval Lindner pandemii covidu-19. Německo se nyní potýká se čtvrtou vlnou, která se podle politiků i odborníků zvedla kvůli nedostatečné proočkovanosti populace. „Virus je těžké předvídat. Pandemie dosud překonána není,“ řekl s tím, že boj s infekcí se neobejde bez společného postupu a ústupků od každého. „Obzvláště tvrdě to dopadá na zdravotníky a pečovatele, za což jim patří náš dík,“ řekl.

Nová vláda chce podle Lindnera co nejvíce podpořit očkování a přeočkování. „Mobilizujeme k tomu všechny rezervy,“ řekl. Prohlásil rovněž, že v demokracii je v boji s pandemií nutné najít rovnováhu mezi svobodou a ochranou zdraví. Ujistil také, že o nejspornějších zásazích do osobních práv bude rozhodovat parlament. „Proto jsme změnili protiinfekční zákon,“ řekl.

Tento upravený zákon, který brzy čeká zřejmě další novela, vrátil hlavní slovo v protiepidemickém tažení parlamentu. Do listopadu v Německu platil epidemický stav celostátního významu, což byl nouzový režim, který vládě poskytoval značné pravomoce.

Digitalizace a migrace

Za hlavní témata liberálů v nové vládě označil Lindner vedle rozpočtové disciplíny také digitalizaci a otázku migrace. „Jsme zemí přistěhovalců. Máme také jako silná země humanitární odpovědnost vůči těm, kteří u nás hledají ochranu. Budeme zároveň bojovat proti nelegální migraci, musíme mít kontrolu nad tím, kdo do Německa přichází,“ řekl. Dodal, že se Německo otevře kvalifikovaným zahraničním pracovníkům a že tuto migraci, kterou Evropská unie zanedbává, bude Berlín řídit bodovým hodnocením.

Předák liberálních poslanců Marco Buschmann v následném projevu k delegátům sjezdu řekl, že migrační plány vycházejí z kanadského vzoru. „Nebude to brutální otevřenost bez kontroly,“ řekl. Zdůraznil, že pro ty, kteří se odmítají integrovat do společnosti, nerespektují zákony a jsou hrozbou pro ostatní, nebude v Německu místo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 14 mminutami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 56 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...