K jednání o míru musí Kyjev přizvat i povstalce, prohlásil Putin

Minsk – Oba zástupci znesvářených zemí si na úvod summitu v Minsku potřásli rukou - už to je podle pozorovatelů možná nejvýznamnější úspěch ostře sledovaného jednání států celní unie, Ukrajiny a EU. Průlomové dohody se totiž dnes nečekají. Ruský prezident Vladimir Putin v úvodním projevu uvedl, že není možné ukrajinskou krizi řešit dalším prodlužováním násilí, ale jednat se všemi stranami - tedy i separatisty. Právě to ale lídr Ukrajiny Petro Porošenko odmítá a chce dál nasazovat na východě země armádu. Napětí ještě vzrostlo poté, co Ukrajinci zveřejnili záběry deseti ruských vojáků zajatých na východě země. Vrcholná schůzka v Minsku pokračuje za zavřenými dveřmi a není jasné, kdy skončí. Podle ruské zpravodajské televize Rossija 24 otázkou prý zůstává, zda se Porošenko a Putin sejdou mezi čtyřma očima.

Putin: Musíte přihlížet k zájmům obyvatel - i těch východních

Kyjev až dosud s východoukrajinskými povstalci, které označuje za teroristy, jednat odmítá. Naopak tvrdí, že ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny skončí, jakmile Rusko stáhne své vojáky z ukrajinského území. „Jsme připraveni jednat o vyhrocené krizi na Ukrajině, kterou nelze vyřešit další eskalací násilí, bez přihlédnutí k zájmům jihovýchodních oblastí země, bez mírového jednání s jejich představiteli,“ řekl ruský prezident. 

Rusko podle Putina nezpochybňuje právo Ukrajiny na sebeurčení a na výběr vojenských a hospodářských spojenců, ale doufá, že příslušné kroky Kyjev nebude činit na úkor Ruska. Ukrajina podle něj nemůže ignorovat své těsné a tradiční vazby s postsovětským prostorem.

Právě Rusko, Bělorusko a Kazachstán jsou klíčovými partnery v ukrajinském obchodu, připadá na ně skoro třetina ukrajinského vývozu. Rusko by prý mohlo utrpět až stamiliardové ztráty, kdyby výrobky z Evropské unie pod pláštíkem bezcelně dováženého ukrajinského zboží zaplavily ruský trh.

Evropskou dohodu schválíme do voleb, slíbil Porošenko

Porošenko si ale pro mír klade jasné podmínky - odebrání zbraní povstalcům, silnější kontrolu vzájemných hranic s Ruskem a také propuštění zajatců. Vyslechnout si ale prý chce názory také z dalších stran.

Před účastníky summitu řekl, že všichni aktéři by z ukrajinské krize chtěli vyjít důstojně. „Rozhoduje se tu o osudech světa a Evropy. Mým cílem je ukončit krveprolití a začít proces hledání politického kompromisu,“ řekl Porošenko podle agentury ITAR-TASS. Slíbil také, že bude přihlížet k zájmům Donbasu, tedy východní Ukrajiny. Východiskem má být jeho mírový plán, který však povstalci odmítli, protože požaduje jejich kapitulaci.

Milníky ukrajinské krize si můžete připomenout ZDE.

Porošenko v pondělí rozpustil parlament, který však má dále pracovat až do zvolení nové sněmovny v hlasovaní vypsaném na 26. října. Prezident tak mohl šéfku unijní diplomacie Catherine Ashtonovou ujistit, že „dohody o přidružení Ukrajiny k Evropské unii budou ratifikovány v září“. „Dohoda povede na Ukrajině k zavedení skutečných reforem,“ uvedl Porošenko a dodal, že sblížení s Evropskou unií představuje pro Ukrajinu „civilizační volbu“, která není proti nikomu zaměřena, ale naopak by měla zlepšit vztahy se sousedy.

Ukrajinský prezident posléze navrhl zřídit monitorovací skupinu, která by zjistila skutečné škody, které by celní unii, sdružující Rusko, Bělorusko a Kazachstán, mohlo způsobit přidružení Ukrajiny k Evropské unii a volný obchod s EU. Ukrajinský obchod s celní unií vedenou Ruskem podle Porošenka už mezitím klesl o třetinu.

Porošenko by rád slyšel od ruského protějšku také vysvětlení ohledně nových zpráv o přejezdech ruské vojenské techniky přes hranice. Na přesun kolon ruských bojových vozidel a tanků, o kterých místní pozorovatelé neoficiálně hovoří už týdny, dnes Kyjev znovu upozornil. Moskva to ale trvale popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
16:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
před 4 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
09:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 5 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
před 5 hhodinami

Požáry spálily v Austrálii tisíce hektarů buše, úřady vyzvaly k evakuaci

Úřady australského jihovýchodního státu Nový Jižní Wales (NSW) vyzvaly k evakuaci tisíců obyvatel poté, co lesní požáry spálily nejméně dvanáct tisíc hektarů buše. V částech tohoto nejlidnatějšího australského státu, který zasáhla 42stupňová vedra, také platí nejvyšší stupeň nebezpečí, napsala v sobotu agentura Reuters. Úřady zatím nehlásí žádné oběti ani pohřešované.
před 6 hhodinami

Po ostřelování Afghánistánu s Pákistánem je pět mrtvých a osm zraněných

Nejméně pět civilistů zahynulo a dalších pět utrpělo zranění v pohraniční oblasti Afghánistánu při pátečním ostřelování s Pákistánem. Na pákistánské straně jsou tři zranění, napsala v sobotu agentura AP. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 7 hhodinami

AP: Drony RSF zasáhly školku na jihu Súdánu a zabily padesát lidí, většinou dětí

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně 33 dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to v sobotu napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Boje mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dosud zemřely desetitisíce obyvatel regionu.
před 8 hhodinami
Načítání...