K jednání o míru musí Kyjev přizvat i povstalce, prohlásil Putin

Minsk – Oba zástupci znesvářených zemí si na úvod summitu v Minsku potřásli rukou - už to je podle pozorovatelů možná nejvýznamnější úspěch ostře sledovaného jednání států celní unie, Ukrajiny a EU. Průlomové dohody se totiž dnes nečekají. Ruský prezident Vladimir Putin v úvodním projevu uvedl, že není možné ukrajinskou krizi řešit dalším prodlužováním násilí, ale jednat se všemi stranami - tedy i separatisty. Právě to ale lídr Ukrajiny Petro Porošenko odmítá a chce dál nasazovat na východě země armádu. Napětí ještě vzrostlo poté, co Ukrajinci zveřejnili záběry deseti ruských vojáků zajatých na východě země. Vrcholná schůzka v Minsku pokračuje za zavřenými dveřmi a není jasné, kdy skončí. Podle ruské zpravodajské televize Rossija 24 otázkou prý zůstává, zda se Porošenko a Putin sejdou mezi čtyřma očima.

Putin: Musíte přihlížet k zájmům obyvatel - i těch východních

Kyjev až dosud s východoukrajinskými povstalci, které označuje za teroristy, jednat odmítá. Naopak tvrdí, že ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny skončí, jakmile Rusko stáhne své vojáky z ukrajinského území. „Jsme připraveni jednat o vyhrocené krizi na Ukrajině, kterou nelze vyřešit další eskalací násilí, bez přihlédnutí k zájmům jihovýchodních oblastí země, bez mírového jednání s jejich představiteli,“ řekl ruský prezident. 

Rusko podle Putina nezpochybňuje právo Ukrajiny na sebeurčení a na výběr vojenských a hospodářských spojenců, ale doufá, že příslušné kroky Kyjev nebude činit na úkor Ruska. Ukrajina podle něj nemůže ignorovat své těsné a tradiční vazby s postsovětským prostorem.

Právě Rusko, Bělorusko a Kazachstán jsou klíčovými partnery v ukrajinském obchodu, připadá na ně skoro třetina ukrajinského vývozu. Rusko by prý mohlo utrpět až stamiliardové ztráty, kdyby výrobky z Evropské unie pod pláštíkem bezcelně dováženého ukrajinského zboží zaplavily ruský trh.

Evropskou dohodu schválíme do voleb, slíbil Porošenko

Porošenko si ale pro mír klade jasné podmínky - odebrání zbraní povstalcům, silnější kontrolu vzájemných hranic s Ruskem a také propuštění zajatců. Vyslechnout si ale prý chce názory také z dalších stran.

Před účastníky summitu řekl, že všichni aktéři by z ukrajinské krize chtěli vyjít důstojně. „Rozhoduje se tu o osudech světa a Evropy. Mým cílem je ukončit krveprolití a začít proces hledání politického kompromisu,“ řekl Porošenko podle agentury ITAR-TASS. Slíbil také, že bude přihlížet k zájmům Donbasu, tedy východní Ukrajiny. Východiskem má být jeho mírový plán, který však povstalci odmítli, protože požaduje jejich kapitulaci.

Milníky ukrajinské krize si můžete připomenout ZDE.

Porošenko v pondělí rozpustil parlament, který však má dále pracovat až do zvolení nové sněmovny v hlasovaní vypsaném na 26. října. Prezident tak mohl šéfku unijní diplomacie Catherine Ashtonovou ujistit, že „dohody o přidružení Ukrajiny k Evropské unii budou ratifikovány v září“. „Dohoda povede na Ukrajině k zavedení skutečných reforem,“ uvedl Porošenko a dodal, že sblížení s Evropskou unií představuje pro Ukrajinu „civilizační volbu“, která není proti nikomu zaměřena, ale naopak by měla zlepšit vztahy se sousedy.

Ukrajinský prezident posléze navrhl zřídit monitorovací skupinu, která by zjistila skutečné škody, které by celní unii, sdružující Rusko, Bělorusko a Kazachstán, mohlo způsobit přidružení Ukrajiny k Evropské unii a volný obchod s EU. Ukrajinský obchod s celní unií vedenou Ruskem podle Porošenka už mezitím klesl o třetinu.

Porošenko by rád slyšel od ruského protějšku také vysvětlení ohledně nových zpráv o přejezdech ruské vojenské techniky přes hranice. Na přesun kolon ruských bojových vozidel a tanků, o kterých místní pozorovatelé neoficiálně hovoří už týdny, dnes Kyjev znovu upozornil. Moskva to ale trvale popírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 9 mminutami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 1 hhodinou

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 3 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 8 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...