Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker odmítl žádost rakouského kancléře Christiana Kerna o výjimku z programu přerozdělování migrantů z Itálie a Řecka. „Rakousko je zákonně zavázáno k přerozdělení a já osobně od Rakouska očekávám, že tomuto závazku dostojí,“ odpověděl Juncker rakouskému spolkovému kancléři. Evropská komise je přitom podle něj připravena k jednáním o možné podpoře rakouským úřadům při postupném plnění závazků.
Rakousko se v roce 2015 zavázalo přijmout zhruba 1900 uprchlíků z Itálie a Řecka. Vzhledem k silnému přílivu uprchlíků do samotného Rakouska si ale alpská republika vymohla výjimku z plnění závazku do března tohoto roku.
Juncker napsal, že si je vědom toho, že Rakousko bylo v posledních dvou letech „jedním z nejvýznamnějších zastánců a podporovatelů komplexní evropské migrační politiky“. Mezitím se ale prý situace výrazně změnila. Byla totiž vybudována pohraniční a pobřežní ostraha, takzvané hotspoty, neboli registrační centra v Itálii a Řecku, jsou plně funkční a počet žádostí o azyl v Rakousku klesl.
Itálie a Řecko jsou však podle Junckera i nadále pod tlakem a potřebují přislíbenou pomoc. „Přerozdělení je výrazem solidarity a spravedlivé dělby odpovědnosti. Proto je žádoucí aktivní spoluúčast všech členských států. Máme k dispozici už jen málo času. Nebylo by dobrým znamením, kdyby se nám společně nepodařilo přerozdělit do září 2017 všechny osoby připadající nyní v úvahu v Itálii a Řecku,“ píše Juncker.
Nynější situaci v Rakousku podle něj nelze charakterizovat jako „náhlý příliv“ občanů třetích států, který by opravňoval k vynětí z příslušných závěrů Rady EU. „Proto se spoléhám na to, že Rakousko svým právním závazkům dostojí a začne s přerozdělováním jak z Itálie, tak Řecka.“
- V Rakousku loni a předloni o azyl požádalo celkem 130 000 lidí. Na základě přerozdělovacího mechanismu ale země dosud nepřijala žádného migranta. Do září by jich přitom měla z Itálie a Řecka převzít 1900.
Stížnost Slovenska a Maďarska projedná soud v květnu
Kvóty na přerozdělení 160 000 uprchlíků, kteří se nacházejí v Řecku a v Itálii, schválili ministři vnitra států EU v září 2015. Proti se tehdy postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo. Zatím se podařilo přerozdělit jen malý zlomek z plánovaného počtu.
Slovensko a Maďarsko podaly na způsob prosazení kvót stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie. Tribunál se jí bude zabývat 10. května, rozhodnutí má padnout později.
