Evropská unie potřebuje závazná společná pravidla, která by přiměla internetové sociální sítě aktivně bojovat proti nenávistným projevům a zároveň respektovat svobodu projevu. Řekla to místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž by unijní země neměly postupovat na vlastní pěst, jako to nedávnou novelou zákona zavazující internetové platformy ke spolupráci s policií učinilo Německo.
O společném postupu proti šíření nelegálních příspěvků či dezinformací na první neformální videokonferenci organizované německým předsednictvím EU jednali s Jourovou ministři spravedlnosti členských zemí.
Podle nového německého zákona budou muset sociální sítě hlásit policii nenávistné komentáře, výhrůžky smrtí nebo nacistickou propagandu, a to včetně IP adresy počítače, kde příspěvek vznikl. Podle německé vlády to má usnadnit vypátrání autorů těchto nelegálních projevů.
Jourová před jednáním podotkla, že Německo úpravou reagovalo na nárůst antisemitismu a nenávisti vůči menšinám. Země EU by však podle ní měly postupovat jednotně a najít „celoevropské řešení“.
„Rádi bychom, aby měly platformy větší odpovědnost a aby to, co se děje v jejich systémech, bylo transparentnější,“ prohlásila politička, do jejíž pravomoci v unijní exekutivě spadá boj proti dezinformacím.
Německý zákon vyvolal obavy o svobodu projevu
Německý zákon může podle Jourové přinést EU poučení, avšak Brusel hodlá zároveň klást důraz na to, aby na prvním místě vždy byla svoboda projevu. V Německu přitom zákon, který už dříve stanovil pro sociální sítě povinnost do 24 hodin od nahlášení mazat zjevně protiprávní příspěvky, vyvolal kritiku liberální opozice. Podle ní by mohl právě svobodu projevu omezit.
„YouTube, Facebook a další mají odpovědnost za to, aby nebyly zneužívány jako platformy pro šíření nenávisti a dezinformací. Musíme dále podnikat kroky k vynucování jasné odpovědnosti ze strany platforem,“ uvedla po jednání německá ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová.
Velké internetové platformy, jako je Google, Facebook či Twitter, už několik let s Komisí spolupracují na odhalování dezinformací a odstraňování nenávistných příspěvků v rámci dobrovolného kodexu. Komise však chce zapracovat závazná pravidla do návrhu normy o digitálních službách, kterou se chystá připravit do konce letošního roku.
„Potřebujeme pravidla, která budou platit pro všechny, nejen pro ty, kteří se zavážou dobrovolně,“ řekla Jourová.
Návrat k běžnému fungování demokracie po pandemii by měl být co nejrychlejší
Ministři jednali také o postupném návratu k demokratické dělbě moci mezi vlády, parlamenty a justici po jejím dočasném omezení v zájmu protipandemických opatření. Během jara většina unijních zemí více či méně omezila některé svobody svých občanů, aby zabránila nekontrolovanému šíření nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje.
„Svoboda nesmí být omezena ani o den déle, než je absolutně nutné,“ prohlásila po videokonferenci německá ministryně. Evropská komise na jaře dávala najevo obavy zvláště z vývoje v Maďarsku, kde vláda Viktora Orbána začala řídit zemi pomocí dekretů a přijala zákon umožňující trestat novináře. Komise podle nedávného vyjádření Jourové tamní situaci pečlivě monitoruje a žádné zásadní problémy s návratem k předkrizovému stavu zatím nezjistila.
