Jourová chce rychle založit úřad evropského prokurátora. Pohlídá korupci a daňové podvody

Nahrávám video

Eurokomisařka Věra Jourová chce vznik úřadu evropského prokurátora prosadit do poloviny roku, byť se k němu některé země včetně Polska staví záporně. Jourová to řekla senátorům při představení plánů Evropské komise, která se chce v letošním roce soustředit na zajištění bezpečnosti a hospodářský růst.

Úřad evropského prokurátora by měl stíhat velké přeshraniční daňové podvody nebo korupci při rozdělování peněz z evropských fondů. Podle Jourové bude pro příjemce unijních dotací do budoucna zásadní, zda se do projektu evropského prokurátora zapojí. „Není možné přijímat jenom všechny výhody a nepřijmout určité závazky,“ zdůraznila.

Senát se loni opakovaně vyslovil proti vzniku nového úřadu navzdory ústupkům, jichž dosáhla vláda. Senátoři ve svém usnesení dali přednost rozvoji agentury Eurojust, která podle nich poskytuje členským státům možnost spolupráce při stíhání mnohem širšího okruhu trestné činnosti.

Když se bavíme o zajištění bezpečnosti, tak musím říci, že to je zásadní úkol jak pro Evropskou unii, tak pro členské státy. Jak víte, zajistit bezpečnost svým občanům je především doména a základní úkol státu, protože ty jsou vybavené policií, prokuraturou, soudy, tajnými službami. A EU je tady od toho, aby především pomáhala členským státům tyto věci zajišťovat.
Věra Jourová
eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele

Podle Jourové pomáhá Unie dvojím způsobem. „Máme jednak agentury, které mají napomáhat vyšetřování a stíhání zločinců. Jmenovala bych Europol a Eurojust, kdy obě tyto agentury procházejí posílením kapacit, nabírají lidi, mají zvýšené rozpočty. A dále i budováním především elektronických systémů pro rychlé sdílení dat mezi orgány členských států tak, aby byly schopny rychle reagovat, především tedy policie, na nějaké rychlé hrozby,“ konstatuje. 

Jourová o radikálním islámu a brexitu

Eurokomisařka v rámci plánů EK zmínila snahu zabránit islamistické radikalizaci mladých lidí v EU, a to například i kontrolou obsahu sociálních sítí a spoluprací s muslimskými komunitami. Zmínila také snahy o posílení evropské obranné politiky a očekávání, že tyto iniciativy získají jednomyslnou podporu členských států Unie.

Jourová v souvislosti s odchodem Velké Británie z EU věří, že se podaří dosáhnout oboustranně výhodné dohody o společném obchodu a že bude pokračovat spolupráce v oblasti bezpečnosti a boji proti terorismu. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se obává, že rozvod EU a Británie bude pro většinu spíše pohromou. „Spíš zachraňujeme, co se dá. Odchod z Unie bude ještě komplikovanější než vstup,“ uvedl ministr.

Britská premiérka Theresa Mayová v úterý oznámila záměr dosáhnout takzvaného tvrdého brexitu, tedy nekompromisního odchodu země z Evropské unie. Londýn podle ní neusiluje ani o částečné, ani o přidružené členství. Hodlá vystoupit z jednotného trhu a z dalších unijních struktur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 13 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 43 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 5 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 9 hhodinami
Načítání...