Jordánský král Abdalláh II. přijal rezignaci premiéra Háního Mulkiho. Stalo se tak poté, co si král premiéra předvolal. Podle webů napojených na vládu premiér svou rezignaci sám nabídl. Po několikadenních protestech Jordánců proti vládním úsporným opatřením se tento krok očekával. Sestavením nové vlády byl pověřen dosavadní ministr školství Umar Razzáz, informují místní média. V jordánské metropoli Ammánu natáčel blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Jordánský premiér odstoupil. Kvůli několikadenním protestům proti hospodářským reformám
Dvě stě tisíc Jordánců několik dní protestovalo proti návrhům hospodářských reforem, které navrhla Mulkiho vláda. Patří k nim zvýšení daní pro zaměstnance i podniky, zdražování paliv a energií i vládní škrty. Od začátku roku se přitom Jordánci potýkají se zdražováním a nezklidnilo je ani královo oznámení, že zmrazí ceny benzinu a elektřiny.
Současná vlna odporu představuje největší protivládní demonstrace nejméně od roku 2011, píše agentura AP. Podle jiných nezažilo Jordánsko takové bouře celou generaci. Během čtyř dnů se protesty rozšířily po městech Maan, Zarqa i do hlavního města Ammánu. Tam dokonce zapálené pneumatiky a odstavená auta ochromily hlavní dopravní tepny.
Velitel policie generálmajor Fádil Hamúd řekl, že policisté zadrželi 60 lidí. Při zásazích bylo zraněno 42 členů policejních sil, někteří rachejtlemi. Protesty má ale policie podle Hamúda pod kontrolou.
Události: Jordánci se bouří proti škrtům, které požaduje MMF (zdroj: ČT24)
Protesty vyvolaly škrty požadované Mezinárodním měnovým fondem
Vláda se snaží svými návrhy, které vyhnaly Jordánce do ulic, plnit podmínky půjčky od Mezinárodního měnového fondu (IMF). Ten v roce 2016 Jordánsku schválil tříletou půjčku 723 milionů dolarů (16 miliard Kč). Určena je na snížení veřejného dluhu z nynějších 94 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 77 procent do roku 2021.
Nová daňová zátěž je pro mnoho Jordánců nepřijatelná. Podle úředních odhadů je bez práce 18,5 procenta práceschopných občanů a 20 procent z deseti milionů Jordánců žije na hranici chudoby.
„Vyzýváme vládu, aby stáhla zpřísnění daně z příjmu. Vnucuje nám ho Mezinárodní měnový fond. My odmítáme zahraniční vměšování v Jordánsku,“ kritizoval opatření prezident Sdružení jordánských právníků Mázin Iršeidat.
Protesty v Ammánu
Do dramatu se osobně vložil král Abdalláh II., který kromě toho, že přijal rezignaci premiéra, také o měsíc odložil zdražení elektřiny a benzínu. „Šetapadesátiletý monarcha čelí zatím největší zkoušce svého devatenáctiletého panování,“ upozornil blízkovýchodní zpravodaj ČT Szántó.
Končící premiér Mulki stál v čele vlády od června 2016. Je bývalým diplomatem i ministrem a jeho otec je někdejší jordánský premiér Fauzí Mulki.
Jordánsko dosud platilo za jednu z nejstabilnějších zemí Orientu, pro západní země, včetně Česka, jeden z největších spojenců. Bouře se znepokojením proto sledovali ve Washingtonu, Londýně, Moskvě i Jeruzalémě.