Johnsonovo přerušení schůze parlamentu je nezákonné, rozhodl soud

Nejvyšší soud Spojeného království jednomyslně rozhodl, že krok premiéra Borise Johnsona vedoucí k přerušení zasedání parlamentu na pět týdnů nebyl v souladu se zákonem. Proti rozhodnutí soudu se nelze odvolat. Poslanci se tak mohou sejít, další postup teď mají v rukou předsedové obou komor parlamentu. Šéf Dolní sněmovny John Bercow sdělil, že poslanci se sejdou ve středu ve 12:30 středoevropského letního času. Premiér Johnson uvedl, že verdikt bude respektovat.

  • 23:17

    On-line přenos pro tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. Britští poslanci se znovu sejdou ve čtvrtek. V plánu mají například debatu o principech demokracie a o právech voličů.

  • 22:57

    Poslanci již bez Johnsona diskutují o agresivním slovníku některých poslanců a o hrozbách a výhružkách, které jsou vůči politikům i jejich rodinám vznášeny. Připomínají případ Jo Coxové, která byla během kampaně před brexitovým referendem pro své názory zavražděna neonacistou.

  • 22:47

    The Guardian zároveň poznamenal, že Johnsonova slova vůbec nenaznačila, jak nyní vláda hodlá postupovat. Generální prokurátor Geoffrey Cox odpoledne uvedl, že poslanci budou moci "brzy" znovu hlasovat o vypsání parlamentních voleb, premiér ale toto vyjádření nepotvrdil.

„Rozhodnutí žádat Její Veličenstvo o přerušení schůze parlamentu bylo nezákonné, protože v důsledku zabránilo parlamentu vykonávat jeho ústavní funkce, aniž by k tomu byl oprávněný důvod,“ řekla soudkyně Brenda Haleová, když četla shrnutí rozsudku. Přestávka byla podle soudu nezákonná, neboť jejím cílem bylo zabránit poslancům v práci.

„Schůze parlamentu nebyla přerušena. To je jednomyslné rozhodnutí všech jedenácti soudců. Je na parlamentu a především předsedech obou komor, aby rozhodli, co dělat dál,“ dodala Haleová.

Nahrávám video

„Jakožto ztělesnění naší parlamentní demokracie se Dolní sněmovna musí sejít bez odkladu. Povedu v tomto smyslu naléhavé konzultace s předsedy stran,“ oznámil předseda Dolní sněmovny John Bercow a později dodal, že poslanci se sejdou ve středu ve 12:30 středoevropského letního času.

Předseda Skotské národní strany Ian Blackford už vyzval k okamžitému zahájení schůze. Šéf horní komory Norman Fowler očekává, že lordi se sejdou při nejbližší příležitosti.

Nahrávám video

Na vyjednávání se podle Komise nic nemění

Rozsudek podle Evropské komise nic nemění na aktuálním vyjednávání o odchodu Británie z Unie. „Naším vyjednávacím partnerem nadále zůstává britská vláda,“ sdělila její mluvčí Natasha Bertaudová. Komise očekává, že premiér Boris Johnson co nejdříve předloží nový návrh, který by nahrazoval takzvanou irskou pojistku.

„V podstatě to znamená, že britská vláda bude ohledně vyjednávání o dalším osudu brexitu neakceschopná. Parlament nebyl za tři roky schopen dojít k žádnému konsenzu,“ upozornil spolupracovník České televize v Londýně Ivan Kytka.

Podle britských médií je verdikt další velkou porážkou premiéra Borise Johnsona. Podle šéfa opozičních labouristů Jeremyho Corbyna by měl premiér zvážit rezignaci. V projevu na stranické konferenci Corbyn řekl, že Johnson „není způsobilý být premiérem“. Zopakoval také, že krizi vyřeší jen nové volby, které by se podle něj měly konat poté, co bude vyloučena možnost brexitu bez dohody.

K rezignaci Johnsona vyzvala i Skotská národní strana či první ministr Walesu Mark Drakeford. Také šéfka opozičních proevropských liberálních demokratů Jo Swinsonová řekla, že „Boris Johnson není způsobilý být premiérem. Uvedl v omyl zemi i královnu a nezákonně umlčel zástupce lidu.“

Johnson: Verdikt budu respektovat, ale nesouhlasím s ním

Johnson podle zdrojů agentury Reuters v úřadu vlády rezignovat nehodlá. Verdikt soudu bude respektovat, i když s ním nesouhlasí. „Zjevně je to verdikt, který budeme respektovat,“ řekl v New Yorku, kde se účastní Valného shromáždění OSN. „Nemyslím si, že je správný, budeme ale pokračovat a parlament se samozřejmě zase sejde,“ dodal.

„S rozhodnutím nejvyššího soudu zásadně nesouhlasím,“ uvedl předseda vlády. Řekl, že k britské justici má „nejvyšší možný respekt“, nemyslí si ale, že verdikt je správný.

Důležité je podle předsedy vlády nyní to, aby 31. října Británie opustila Evropskou unii. „Zajistíme, aby měl parlament dostatek času na debatu o brexitu,“ řekl Johnson. Vláda se podle něj teď snaží dosáhnout co nejlepší dohody s Evropskou unií. Soudy a parlament tyto snahy hatí, dodal premiér. Po vystoupení na mítinku podnikatelů v New Yorku také řekl, že v Británii by se měly uskutečnit parlamentní volby.

Britský premiér se v reakci na prosazení zákona proti brexitu bez dohody dvakrát pokusil vyvolat předčasné volby, nezískal k tomu ale podporu dostatečného počtu poslanců. Nyní se spekuluje o tom, že opozice po návratu poslanců do Westminsteru předloží návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu, který v září ztratil hlasovací většinu.

Lídr opozičních labouristů Corbyn v úterý rovněž hovořil o parlamentních volbách, zároveň ale Johnsona vyzval, aby „uposlechl zákon“ a „shodil brexit bez dohody ze stolu“. Není tedy jasné, zda se opozice ihned bude snažit vládu svrhnout, nebo zda se ji bude snažit donutit k vyjednání dalšího odkladu brexitu.

Nahrávám video

Dvojí rozhodování nižších instancí

Toryovský premiér Johnson na konci srpna požádal královnu Alžbětu II., aby v druhém zářijovém týdnu ukončila zasedání parlamentu a nové zahájila až 14. října. Královna, která jedná na přání předsedy vlády, souhlasila.

Přerušení práce parlamentu je za běžných okolností rutinní událostí, v době, kdy se blíží termín odchodu Velké Británie z Evropské unie, si ale premiérův krok vysloužil kritiku. Podle mnohých chtěl totiž Johnson zabránit poslancům, aby do podoby brexitu zasahovali. Přerušil ji také na neobvykle dlouho.

Soudy nižších instancí rozhodly v otázce, zda byl Johnsonův krok v souladu se zákonem, rozdílně. Skotský soud uvedl, že záležitost je politická a krok byl zákonný. Odvolací soud ale vydal opačný verdikt. Na stranu vlády se postavil londýnský soud, na který se obrátila aktivistka Gina Millerová a expremiér John Major.

Spojené království se chystá odejít z Evropské unie 31. října. O odchodu ze společenství rozhodli voliči v referendu z roku 2016. Premiér chce zemi vyvést z bloku, ať už se mu podaří dojednat dohodu s Bruselem, či nikoliv. Parlament před časem ale schválil zákon, který brexit bez dohody prakticky znemožňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 3 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled