Londýn - Ptačí chřipka děsila svět několik let a státy začaly ve velkém nakupovat lék Tamiflu. I Česko mělo před pěti lety zásoby skoro za miliardu korun. Většina balení - za 840 milionů - ale stále leží ve skladech a nikdo o ně nemá zájem. Prošlé zásoby léku se po desítkách tisíc likvidují. Podle ministerstva zdravotnictví se ale tehdy nedalo dělat nic jiného, protože se léky pořizovaly podle pandemického plánu. Teď se navíc objevila studie, podle níž není Tamiflu o nic účinnější než třeba obyčejný Paralen.
Tamiflu mělo zabránit pandemii, zachránit tisíce životů a ušetřit miliardy za hospitalizace. Země lék skupovaly po statisících. Nezávislý výzkum britské neziskové organizace Cochrane Collaboration ale nyní ukázal, že Tamiflu nezabírá o nic lépe než běžný paracetamol. Šíření chřipky prý nezabrání a ani nezmírní nebezpečné komplikace. Jen mírně pomáhá proti jejím projevům a navíc má nežádoucí účinky, o nichž se nevědělo - nevolnost, bolesti hlavy, psychické problémy, potíže s ledvinami a hyperglykémii.
Výrobce léku a někteří experti jsou nicméně přesvědčeni, že je analýza chybná a výsledek studie zpochybňují. „Stovka úřadů po celém světě Tamiflu zkoumala a je přesvědčená, že je to důležitý lék,“ tvrdí Daniel Thurley z firmy Roche, která lék vyrábí. Také britské ministerstvo zdravotnictví soudí, že autoři studie vycházeli z chybných statistických údajů a pro analýzu vedlejších účinků použili netradiční metody.
Podle hlavního hygienika měla Česká republika k 27. dubnu 2009 1 922 870 balení Tamiflu v hodnotě 922 977 600 korun. V pandemii 2009/2010 bylo uvolněno 186 320 balení. V roce 2012 bylo kvůli vypršení použitelnosti zlikvidováno 138 243 balení v hodnotě 66 771 369 korun. K dnešku má ČR 1 735 198 balení v hodnotě 842 904 847842 904 847 korun.
Zásoby Tamiflu nakupovaly vlády po celém světě, aby se v roce 2006 připravily na pandemie ptačí a o tři roky později prasečí chřipky. Jenom Británie za lék utratila 473 milionů liber (asi 15,7 miliardy korun). Profitoval z toho mimo jiné tehdejší americký ministr obrany Donald Rumsfeld, který měl velký majetkový podíl ve společnosti Gilead Science, kde kdysi býval také předsedou představenstva. V jejích laboratořích lék vyvinuli a nechali si jej patentovat. Distribuci následně převzala švýcarská firma Roche a Gilead pak inkasoval licenční poplatky.
Prasečí chřipka A(H1N1) byla menší pohromou, než se čekalo
Nový typ chřipky přenosné na člověka, jehož první obětí se stala před pěti lety (12. dubna 2009) 39letá sociální pracovnice Adela María Gutiérrezová ze San Luis Potosí ve středním Mexiku, dostal název mexická prasečí chřipka nebo také nová chřipka či chřipka A(H1N1). Tento virus chřipky, obsahující geny prasečí, lidské a ptačí chřipky, způsobil pandemii, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila v červnu 2009 a prohlásila za ukončenou v srpnu 2010. Její rozsah ale nebyl tak velký, jak se čekalo, ačkoli jí podlehlo na 18 000 lidí.
Původně prasečí chřipkové onemocnění bylo přenosné na člověka a v dalších případech byl prokázán i přenos mezi lidmi. První případ v ČR se objevil v květnu 2009 - chřipkou A(H1N1) onemocněl pilot Českých aerolinií, který přiletěl z New Yorku. První českou obětí se stala 22. října 2009 v Karlovarské krajské nemocnici jedenatřicetiletá žena, u které chřipka zkomplikovala její vážné onemocnění. Podle oficiálních údajů se mexickou prasečí chřipkou nakazilo v ČR 2477 lidí a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo. Na běžnou sezónní chřipku a komplikace s ní přitom v ČR ročně umírá zhruba 2500 lidí. Podle šéfa zdravotní sekce Rady Evropy Wolfganga Wodarga stály za vyhlášením pandemie prasečí chřipky Světovou zdravotnickou organizací farmaceutické firmy, které díky tomu vydělaly obří sumy na prodeji léků a vakcín.
