Brasília - Podle Světové zdravotnické organizace trpí astmatem přes 300 milionů lidí. Každý rok na něj zemře čtvrt milionu pacientů. Brazilští vědci teď proti této chorobě vyvíjejí nový lék. Pomoc našli tam, kde by ji čekal jen málokdo. Tajnou zbraní proti astmatu má být jed z nebezpečné brazilské ryby. Objevení léku je pro Brazílii nejzásadnější přínos na poli farmaceutického průmyslu za posledních několik desítek let.
Žabohlavec Nattererův žije ve vodách severní a severovýchodní Brazílie. Jeho jed umístěný v hřbetních ploutvích způsobuje prudkou bolest, následuje otok a odumírání zasažené tkáně. Vědci ze Sao Paula tvrdí, že ryba není veskrze špatná. Po čtyřech letech bádání zjistili, že v jejím těle jsou obsaženy chemické látky, které mají silné protinadýmavé účinky. V laboratorních testech na myších se ukázalo, že tyto látky fungují při boji s astmatem a že na rozdíl od ostatních léků nezpůsobují pacientům jiné problémy, jako třeba vysoký krevní tlak, nechutenství, nevolnost nebo dokonce šedý zákal.
„V prvé řadě má tento lék mnohem vyšší účinnost než ty, které zatím existují, a navíc se jeho užívání obejde bez vedlejších účinků. Astmatu se pacienti nezbaví do konce života, takže potřebují léky neustále. Některé z dnes užívaných medikamentů ale u nich způsobují nežádoucí reakce, a nemůžou se proto užívat dlouhodobě. Námi vyvíjené léky se ale tímto způsobem neprojevují, takže je můžou astmatici bez obav užívat,“ vysvětluje výzkumnice Monica Lopes Ferreirová z Butantanského institutu.
Astma je chronické a někdy i smrtelné onemocnění plic. Při astmatickém záchvatu se stáhnou svaly kolem dýchacích cest, a ty se zúží. Projeví se to sípáním a dýchavičností. Postižený člověk cítí tlak na prsou, což se může opakovat i několikrát za den. Dosud užívané léky na astma obsahují kortizon. Ten, který vyvíjejí v Brazílii, se jako kortizon chová, ale nemá škodlivé účinky, a navíc účinkuje na všechny symptomy astmatu.
Butantanský institut už si svůj objev nechal patentovat. Potrvá ale nejméně tři roky, než lék dostane konečnou podobu. Práci doktorky Ferreirové financovala soukromá firma, která bude mít na starosti i výrobu prvních vzorků léku. „My jsme už udělali vše, co se od vědců čeká. Teď se dostáváme do fáze, kdy bude potřeba značného kapitálu. Lék by se měl začít vyrábět ve velkém, což si žádá také velké investice. Podle našich testů se dá podávat v podobě tablet nebo aerosolu. Hlavně ale bude muset projít klinickými testy, a i to bude finančně náročné,“ říká Ferreirová.
