Jednotky Berkut rozpuštěny, na Majdanu se představí nová vláda

Kyjev – Prozatímní ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov podepsal výnos o rozpuštění pohotovostních jednotek Berkut. Ty minulý týden tvrdě zasáhly proti demonstrantům na kyjevském náměstí Nezávislosti. Avakov to oznámil na svém facebookovém účtu. Demonstranti se mezitím dohodli s vůdci politických stran, že už ve středu večer na Majdanu představí novou vládu. Podle dohody bude prý několik resortů svěřeno zástupcům veřejnosti.

Komanda Berkut se při demonstracích v ukrajinské metropoli stala symbolem násilností, které si vyžádaly přes osmdesát mrtvých (více zde). Avakov bez dalších podrobností napsal, že jednotky podléhající ministerstvu vnitra budou „likvidovány“.

Organizace, která v systému ukrajinských bezpečnostních složek nahradila dřívější sovětský OMON, má centrály ve všech ukrajinských oblastech a větších městech. Bojovníci Berkutu měli na Ukrajině špatnou pověst už před poslední vlnou nepokojů, často byli zapleteni do vydírání, únosů, mučení a krytí volebních podvodů.

Na západě Ukrajiny se během nepokojů desítky těžkooděnců z jednotek Berkut daly na stranu povstalců, ve Lvově se dokonce v minulých dnech na kolenou omlouvali za krvavé represe v Kyjevě. Na východě Ukrajiny jsou naopak bojovníci Berkutu oslavováni jako hrdinové a ochránci veřejného pořádku.

Zda budou velitelé Berkutu v ruskojazyčných regionech výnos Avakova respektovat, není zatím jasné. Třeba na Krymu sílí volání po uspořádání regionálního referenda, které by mělo rozhodnout o tom, zda má poloostrov být i nadále součástí Ukrajiny, připojit se k Rusku či vyhlásit nezávislost (o separatistických tendencích čtěte zde).

Noví ministři předstoupí před Majdan

Termín, kdy bude představena nová ukrajinská vláda, se v posledních hodinách a dnech několikrát měnil. Poslední dohoda zní, že kabinet, který by měl zemi vést do květnových prezidentských voleb, předstoupí před obyvatelstvo dnes večer. Ceremoniál by měl na náměstí Nezávislosti začít v 18:00 SEČ.

Zda se datum a čas podaří dodržet, ale není jasné. Jednání o vytvoření koalice pokračovala v kuloárech ukrajinského parlamentu dlouho do noci a podle pozorovatelů se sestavování vlády komplikuje. Strany Vlast, UDAR a Svoboda se snaží získat do svých řad nezařazené poslance. Těch je po rozpadu bývalé vládní Strany regionů ve sněmovně nezvykle mnoho – podle agentury ITAR-TASS až 225, tedy polovina celkového počtu.

Opoziční lídr Arsenij Jaceňuk, který je jedním z hlavních kandidátů na ukrajinského premiéra, shrnul vládní program do pěti bodů:

  • stabilizace finanční a politické situace v zemi
  • uzavření smlouvy s Mezinárodním měnovým fondem
  • vyšetření zločinů spáchaných při útocích proti demonstrantům
  • reforma ministerstva vnitra
  • podpis asociační smlouvy s Evropskou unií

Jaceňuk nicméně konstatoval, že vzhledem k potřebě zavést bolestivé reformy bude nový kabinet „kabinetem sebevrahů“.

Parlament údajně počítá s tím, že všichni členové nové vlády budou muset projít lustrací. Jak by mohly tyto prověrky vypadat, už demonstranti z Majdanu naznačili. Požadují například, aby se členem kabinetu nestal nikdo ze stovky nejbohatších Ukrajinců, nikdo z nejvýše postavených úředníků dosavadního režimu či spolupracovníků bývalého prezidenta Janukovyče. „To je maximální vyjádření nedůvěry vůči politické scéně, která zemi řídila,“ hodnotí podmínky redaktorka Lidových novin Petra Procházková.

„Na Majdanu mě zaskočila organizovanost. Já jsem si myslela, že to bude něco, co jsem zažila v Egyptě, kdy celé lidové povstání provázel chaos a kriminalita. To v Kyjevě určitě nebylo, tam panovala dost velká disciplína,“ říká redaktorka LN Petra Procházková.

Za důkaz této hluboké nedůvěry lze považovat i to, že demonstranti jsou připraveni tábořit na kyjevském centrálním náměstí až do léta. Oznámil to jejich zástupce Volodymyr Lanovoj. „Dokud nebude zvolen nový prezident, dokud nezasedne nový parlament a vláda, ti lidé tam budou stát,“ prohlásil. Mnozí z nich prý nedůvěřují ani nové politické garnituře, kterou zosobňují Vitalij Kličko a Julija Tymošenková.

Nového prezidenta si Ukrajinci zvolí 25. května, datum předčasných parlamentních voleb ještě stanoveno nebylo. Podle médií jsou ve hře dva termíny – červen nebo říjen.

Strana UDAR pak navrhla, aby v každém ministerstvu vznikla „rada veřejnosti“, jejíž delegát by měl být nominován do funkce náměstka ministra. Rada Majdanu – orgán složený ze zástupců demonstrantů – rovněž jmenovala tříčlenný výbor, který má napříště o klíčových otázkách státní správy jednat s politickými stranami.

Podle informací z parlamentních kruhů je horkým favoritem na post dočasného ukrajinského premiéra zástupce strany Vlast, bývalý šéf parlamentu a ministr Arsenij Jaceňuk. Napsal to list Ukrajinská pravda. Vůdce hnutí UDAR Vitalij Kličko ani šéfka strany Vlast Julija Tymošenková o funkci předsedy vlády zájem nemají. V úvahu údajně připadá i podnikatel a nezávislý poslanec Petro Porošenko, ke své kandidatuře se však nevyjádřil.

UKRAJINSKÁ KRIZE NA WEBU ČT24.CZ:

Ruští vojáci se šikují na Krymu ZDE

Zeman: Janukovyč nesplnil slib, ať se nediví ZDE

Čokoládový král prezidentem? ZDE

Janukovyčův plán: Postřílet demonstranty ZDE

Janukovyč se má zodpovídat před tribunálem ZDE

Dopad ukrajinské krize na české podniky ZDE

Janukovyč zmizel

Protesty proti režimu prorusky orientovaného prezidenta Viktora Janukovyče zmítají Ukrajinou už tři měsíce. Vypukly poté, co Janukovyč odmítl v listopadu podepsat asociační dohodu s Evropskou unií a naopak se rozhodl pro bližší příklon k Rusku, které poskytlo půjčku na záchranu ukrajinských financí (čtěte víc).

Viktor Janukovyč
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Minulý týden bylo při pouličních bitvách mezi protivládními demonstranty a policií v centru Kyjeva zabito nejméně 88 lidí. Janukovyč v pátek uprchl z Kyjeva a parlament ho v sobotu zbavil funkce. Nové úřady na Janukovyče vydaly zatykač kvůli podezření z podílu na hromadných vraždách civilistů.

Sesazený prezident o sobě dal naposledy vědět v sobotu; ještě v neděli byl prý viděn na Krymu. Od té doby není známo, kde se bývalá hlava státu skrývá. Poslanci už schválili usnesení, podle něhož by se měl Janukovyč za krveprolití z minulého týdne zpovídat před mezinárodním trestním tribunálem (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři se stal terčem útoku

Ceny ropy ve čtvrtek pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si krátce po 08:00 SEČ připisovala zhruba 6,5 procenta a dostala se nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 9 mminutami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 1 hhodinou

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 3 hhodinami

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly tamní úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 5 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 10 hhodinami
Načítání...