Bugulma – Spisovatel Jaroslav Hašek strávil v Rusku za první světové války čtyři roky a bojoval i v řadách Rudé armády. V tatarstánské Bugulmě, kde působil jako zástupce velitele města, dodnes funguje jeho muzeum. Dům číslo 67 dnes obklopují paneláky, zbourání unikl jen proto, že má pro Bugulmu historický význam.
V roce 1918 tady po dva a půl měsíce úřadoval zástupce velitele města Gašek – jak místní příjmení Jaroslava Haška vyslovují. „Říkal, že na mapě má Bugulma málo místa, ale o to víc v jeho srdci. Víte, když napsal cyklus povídek o svém pobytu v Rusku, žádmému z měst nevěnoval tolik prostoru jako Bugulmě,“ sdělila ředitelka muzea Světlana Balimová.
V povídkové knize Velitelem Bugulmy sám sebe popisuje jako osvíceného komandanta, který nikomu neublížil. O tom už ale místní historici pochybují. „Mimořádné komise a revoluční tribunály fungovaly sice nahodile, ale měly jeden cíl – zničit co možná nejvíc kontrarevolucionářů. Proto s nimi velitel musel solidarizovat a respektovat jejich názory,“ uvedl historik Rafail Chisamov.
Místní archivy dokládají třeba Haškovu historku, jak vyvolal protest obyvatel města, protože poslal jeptišky uklízet kasárny. Z kláštera je dnes věznice, osazenstvo Sověti vyvezli na Sibiř. V muzeu je možné vidět na 200 exponátů. Další tři tisíce se ale nachází v depozitářích. Malému domku chybí prostor, živí ho peníze od ruského státu a zaměstnanci muzea si stěžují na nezájem z Česka.
Hašek prošel ve službách Rudé armády několik působišť, musel se skrývat i před českými legionáři, kteří na něj vydali zatykač. A spekuluje se o tom, že právě do Bugulmy chtěl umístit i dění jedné z kapitol Dobrého vojáka Švejka, román bohužel nedopsal. Místní radnice nechala Švejkovi alespoň postavit pomník na nádražním peróně.
