Bugulma – Spisovatel Jaroslav Hašek strávil v Rusku za první světové války čtyři roky a bojoval i v řadách Rudé armády. V tatarstánské Bugulmě, kde působil jako zástupce velitele města, dodnes funguje jeho muzeum. Dům číslo 67 dnes obklopují paneláky, zbourání unikl jen proto, že má pro Bugulmu historický význam.
Jaroslav Hašek se těší velké oblibě i v Rusku
V roce 1918 tady po dva a půl měsíce úřadoval zástupce velitele města Gašek – jak místní příjmení Jaroslava Haška vyslovují. „Říkal, že na mapě má Bugulma málo místa, ale o to víc v jeho srdci. Víte, když napsal cyklus povídek o svém pobytu v Rusku, žádmému z měst nevěnoval tolik prostoru jako Bugulmě,“ sdělila ředitelka muzea Světlana Balimová.
V povídkové knize Velitelem Bugulmy sám sebe popisuje jako osvíceného komandanta, který nikomu neublížil. O tom už ale místní historici pochybují. „Mimořádné komise a revoluční tribunály fungovaly sice nahodile, ale měly jeden cíl – zničit co možná nejvíc kontrarevolucionářů. Proto s nimi velitel musel solidarizovat a respektovat jejich názory,“ uvedl historik Rafail Chisamov.
Místní archivy dokládají třeba Haškovu historku, jak vyvolal protest obyvatel města, protože poslal jeptišky uklízet kasárny. Z kláštera je dnes věznice, osazenstvo Sověti vyvezli na Sibiř. V muzeu je možné vidět na 200 exponátů. Další tři tisíce se ale nachází v depozitářích. Malému domku chybí prostor, živí ho peníze od ruského státu a zaměstnanci muzea si stěžují na nezájem z Česka.
Hašek prošel ve službách Rudé armády několik působišť, musel se skrývat i před českými legionáři, kteří na něj vydali zatykač. A spekuluje se o tom, že právě do Bugulmy chtěl umístit i dění jedné z kapitol Dobrého vojáka Švejka, román bohužel nedopsal. Místní radnice nechala Švejkovi alespoň postavit pomník na nádražním peróně.