Johannesburg - Jihoafrická republika si připomíná celkem 44 obětí hornických nepokojů na severozápadě země. Vzpomínkové akce se účastní příbuzní obětí i členové jihoafrické vlády. Protest za vyšší platy se mezitím rozšířil a stávka výrazně zvedla cenu platiny.
Policejní hlídky u místa tragédie kontrolovaly příchozí už od časného rána. Připomínková akce začala rituální očistou místa, kde minulý čtvrtek zemřelo 34 horníků. Střelbou vyvrcholily násilné střety mezi stávkujícími a policií, které si předtím vyžádaly dalších 10 mrtvých včetně dvou policistů.
„Musíme zjistit pravdu,“ konstatoval prezident na místě činu
Tryzně bylo přítomno několik set lidí včetně politiků a představitelů církve. Na místo tragédie včera dorazil i prezident. Jinak oblíbeného Jacoba Zumu ale čekalo chladné přivítání. Sám čelí kritice, že řešení krize nezvládl on ani jeho vláda. „Už jsem rozhodl o zřízení vyšetřovací komise, která pomůže zjistit pravdu,“ prohlásil prezident. Těžařské společnosti obvinily prezidenta Jacoba Zumu z nesprávné reakce na situaci. Prezident prohlásil, že si hornictví jako celek může dovolit zvýšit mzdy. Těm, které to neučiní, pohrozil odebráním těžařských licencí.
Policejní složky, odpovědné za zabíjení, se držely stranou. Většina z těch, kteří v Marikaně oslovili přítomné, vyzývala politiky, aby se nesnažili ze smrti horníků vytěžit politický kapitál. Vzpomínková shromáždění se plánují také v Johannesburgu a Kapském Městě.
Provozovatel dolu, britská společnost Lonmin původně pohrozila stávkujícím propouštěním, ale protože většina z horníků ignorovala obě její ultimata, hrozbu odvolala. Trvá ale na tom, že je stávka nelegální. Týden po dramatické střelbě tak zůstává situace napjatá. Důl na platinu je uzavřený, protesty a požadavky na zvýšení platů se navíc rozšířily do dvou dalších. Cena platiny kvůli omezené těžbě a obavám investorů roste. Vyšplhala se na nejvyšší úroveň od května.
Kritika se valí i na politiky, kteří o potlačení stávky rozhodli. Střelba vyvolala vzpomínky na masakry z doby apartheidu, kdy bílá menšina utlačovala černošskou většinu. Současní vládci z Afrického národního kongresu tehdy hájili chudé dělníky. Teď se ale podle nich bijí spíš za velké firmy.
