Moskva - Ruská policie dnes krátce zadržela deset lidí, kteří si přišli na Rudé náměstí v Moskvě připomenout 45. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Mezi zadrženými je například bratranec Vadima Deloneho, který se účastnil obdobného protestu osmi lidí přesně před 45 lety, píše na svých stránkách Český rozhlas. Mezi účastníky demonstrace byla stejně jako v roce 1968 básnířka a překladatelka Natalija Gorbaněvská.
"Roztáhli jsme plakát 'Za vaši i naši svobodu'. Za několik minut (policisté) reagovali, ale řekli jsme jim, že budeme stát pět minut a pak odejdeme. Nakonec jsme tam stáli opravdu víc času, než to bylo v šedesátém osmém roce. No ale potom nás stejně zadrželi," řekla Českému rozhlasu překladatelka a bohemistka Nina Falkovská.
Prezident Miloš Zeman v Hovorech z Lán:
„Nevím, proč je zatkli. Pokud by je zatkli proto, že připomínali výročí sovětské okupace, tak bych to považoval za velmi chybné, protože Ruská federace jako nástupnický stát SSSR se již za okupaci omluvila a považoval bych za vhodné, kdyby ruští vedoucí představitelé stáli v čele této demonstrace.“
Lubomír Zaorálek, místopředseda Poslanecké sněmovny:
„Vadilo by mi velice, pokud by zasáhla jen proto, že připomínali toto datum. To by bylo nehorázné.“
Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny:
„Mohu si to vysvětlovat jako obhajobu okupace Československa ze strany současné moci v Rusku.“
Dnešní incident vysílala v přímém přenosu ruská nezávislá televizní stanice Dožď. Podle její reportérky policisté povolili aktivistům, aby několik minut postáli se svým velkým transparentem, pak je ale naložili do autobusu, který je odvezl na policejní stanici. Po celou dobu prý přitom policisté skupinu s transparentem obklopovali, aby znemožnili pohled kolemjdoucím. Stejně jako demonstrace před 45 lety se i dnešní akce zúčastnila básnířka a překladatelka Natalija Gorbaněvská. Na rozdíl od roku 1968 ji však dnes policie nezadržela. V rozhovoru pro Dožď s úsměvem poznamenala, že dnes byla policie oproti roku 1968 na místě rychleji, na rozdíl od tehdejšího zákroku ale aktivisty nebila.
Podle Falkovské policie mužům zabavila všechny věci bez účasti nezúčastněných svědků, jak by se to mělo dělat. Účastníci byli krátce zadrženi a dostali na 29. srpna předvolání k soudu kvůli porušování pravidel veřejného shromažďování; podle Falkovské ale o žádné veřejné shromáždění nešlo. Očekává se, že soud se několikrát odročí, účastníkům akce hrozí pokuta v přepočtu kolem 20 tisíc korun. Jak Falkovská dodala, nebyla to předem ohlášená akce, protože nic takového na Rudém náměstí není možné.
„Když přišli, tak jsme jim vysvětlili, že to není politická akce proti něčemu, ale že chceme připomenout výročí, kdy se uvědomělí občané postavili proti okupaci Československa. A že je prosíme, aby nás tady nechali aspoň pět minut. ale potom nás začali zadržovat,“ uvedla Falkovská pro ČRo.
Jako osm statečných v roce 1968
Čtyři dny po invazi v srpnu 1968 se na moskevském Rudém náměstí sešla skupinka osmi Sovětů, kteří nesli československou vlaječku a transparenty odsuzující okupaci Československa. Na transparentech byly nápisy Za vaši i naši svobodu, Ať žije svobodné Československo, Hanba okupantům, Svobodu Dubčekovi nebo Ruce pryč od Československa. Během několika minut skupinu surově napadli policisté v civilu. Účastníci byli zatčeni a odsouzeni k několika letům za mřížemi, v pracovních táborech nebo ve vyhnanství, někteří i k nucené psychiatrické léčbě.
Tato demonstrace byla tehdy v Sovětském svazu natolik výjimečným projevem odvahy, že dodnes jsou známa jména „osmi statečných“ demonstrantů: lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalia Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov a lingvistka Larisa Bogorazová; na náměstí se k nim pak jako osmá připojila mladičká Taťjana Bajevová. Po propuštění emigrovali Gorbaněvská, Fajnberg a Delone do Francie a Litvinov, Dremljuga a Bajevová do USA. V Rusku zůstali pouze Babická a Bogorazová.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 armády pěti států východního bloku - Sovětského svazu, Polska, Německé demokratické republiky, Maďarska a Bulharska - vpadly do Československa, aby potlačily tehdejší reformy. První sled zahrnoval zhruba 100 000 vojáků se 700 letadly a 2 300 tanky. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 000 vojáků a 6 000 tanků. Zatímco vojáci Maďarska, NDR, Bulharska a Polska se z československého území po krátké době stáhli, přítomnost sovětských vojsk byla legalizována v říjnu 1968 československým Národním shromážděním, které schválilo smlouvu o jejich „dočasném pobytu“. Ten se nakonec protáhl na 23 let.
