Jak se volí prezident

Přímá volba prezidenta je českou novinkou, přesto se její pravidla řídí už zavedeným postupem – totiž tím při senátních volbách.

Kandidovat může zájemce o prezidentské křeslo, kterého podpoří – podpisem – nejméně dvacet poslanců nebo deset senátorů. Anebo ten občan České republiky, kterému je alespoň čtyřicet let a jehož kandidaturu podpoří peticí nejméně 50 000 lidí. Zákonnou překážkou kandidatury je pouze ztráta volebního práva – kdo nemůže volit, nemůže být ani zvolen. Záznam v trestním rejstříku či pochybná minulost zákonnou překážkou nejsou.

Volba prezidenta je dvoukolová.

1. kolo – 11. a 12. ledna 2013

V prvním kole usilují o místo na Pražském hradě všichni uchazeči, kteří se do příslušného data – v tomto případě 6. listopadu 2012 – oficiálně zaregistrovali a oprávněnost jejich registrace nebyla zpochybněna. Prezidentem republiky je pak zvolen kandidát, který obdržel „nadpoloviční většinu platných hlasů“. Tedy kandidát, který získá více než 50 % všech platných hlasů.

2. kolo – 25. a 26. ledna 2013

Pokud nikdo nezíská přes padesát procent všech platných hlasů, koná se druhé kolo. Do něj postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola volby. Prezidentem se pak stává ten, kdo obdrží vyšší počet hlasů.

Pokud nastane rovnost hlasů v prvním kole – dva či více kandidátů získají například shodně po třiceti procentech – postupují do druhého kola volby všichni kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet platných hlasů. „Nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet platných hlasů oprávněných voličů.“ Kdyby tedy získal kandidát „A“ třicet procent a kandidáti „B“ a „C“ shodně pětadvacet procent hlasů, do druhého kola postupují všichni tři. Prezidentem se pak stává ten, kdo získá jednoduše nejvíc hlasů.

Pokud z druhého kola volby nevzejde jeden kandidát s nejvyšším počtem platných hlasů – nastane rovnost – prezident republiky není zvolen a do deseti dnů se vyhlásí zcela nová volba prezidenta republiky. S novými kanditáty, novou kampaní, novým sbíráním podpisů.

PRŮBĚH HLASOVÁNÍ:

  • Hlasovat je nutné osobně.
  • Po příchodu do volební místnosti volič prokáže svou totožnost a státní občanství ČR (platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky, cestovním průkazem nebo občanským průkazem).
  • Od okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise obdrží prázdnou úřední obálku, do které za plentou vloží vybraný lístek.
  • Aby byl hlas platný, musí vložit volič do úřední obálky pouze 1 hlasovací lístek.
  • Úřední obálku s lístkem po opuštění plenty volič vhodí před komisí do volební schránky.
  • S voličem, který nemůže sám vybrat hlasovací lístek kvůli zdravotnímu postižení nebo z jiných důvodů, nemůže číst nebo psát, může být v prostoru za plentou přítomen jiný volič a voličem vybraný hlasovací lístek za něho vložit do úřední obálky.
  • Volič může požádat ze závažných důvodů, zejména zdravotních nebo rodinných, obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena.  V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči dva své členy s volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové okrskové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

HLASOVÁNÍ V ZAHRANIČÍ:

  • Pokud se volič trvale zdržuje v cizině a chce volit prezidenta, musí požádat o zapsání do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem nebo konzulárním úřadem České republiky ve svém místě pobytu.
  • V případě krátkodobého pobytu v zahraničí je možné volit na zastupitelském úřadě na voličský průkaz, kterýsi před tím musí volič vyzvednout na obecním úřadě v místě svého trvalého bydliště (podrobnosti zde)
  • Volba v zahraničí se koná ve stejných termínech jako na území České republiky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 5 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 6 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPo útocích ruských dronů zůstávají v Chersonu trosky budov

Rusko nadále útočí na Ukrajinu nejčastěji drony. Jen na město Cherson jich na začátku června mířilo přes pět a půl tisíce. Od července tam bude platit povinná evakuace rodin s dětmi z nejnebezpečnějších čtvrtí. Právě jedna z nejohroženějších je u řeky Dněpr, která Cherson dělí od ruských pozic. Ruské údery tam na začátku měsíce zničily celý obytný dům. Trosky zasažených budov pak končí na nedaleké skládce, auta je tam vyvážejí i třikrát denně. Teď je tam jedenáct tisíc tun trosek. Většinu tvoří soukromé domy.
před 7 hhodinami

Krym je bez benzinu a zavádí nucené odstávky elektřiny

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.
před 10 hhodinami

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...