Jaceňuk v Bruselu: Jsme odhodláni podepsat asociační smlouvu s EU


6. 3. 2014Aktualizováno6. 3. 2014|Zdroj: ČT24

Brusel – Ukrajinská vláda je odhodlána podepsat asociační smlouvu s Evropskou unií, jakmile to bude možné. Po jednání s evropskými lídry v Bruselu to řekl ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Už dopoledne označil současnou situaci na Ukrajině za krizi celé Evropy. Je proto odpovědností všech, jak se tato situace bude řešit. Ukrajinský premiér také vyzval Rusko, aby se v případě, že stojí o mír a stabilitu v Evropě, chovalo „podle mezinárodního práva“. V Bruselu se koná mimořádný summit nejvyšších představitelů EU, kteří řeší, jak tvrdý postoj zaujmou vůči Moskvě. Zástupci Česka prosazují diplomatické řešení.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk po jednání s lídry osmadvacítky uvedl, že jejich snahou bylo najít řešení vleklé krize na Ukrajině výhradně za pomoci politických a diplomatických prostředků. „Jsme odhodláni krizi vyřešit mírovými prostředky. My, tedy ukrajinský stát, lpíme na své nezávislosti a územní celistvosti… Nikdo nemá právo se vměšovat do našich vnitřních záležitostí.“

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk na tiskové konferenci v Bruselu:

„Ukrajinská vláda je odhodlána podepsat asociační dohodu s EU. Jsme připraveni tuto smlouvu podepsat, jakmile to bude možné. Jsme vděční svým evropským partnerům za finanční pomoc, kterou Ukrajině nabídly, protože naléhavě potřebujeme stabilizovat ekonomickou situaci.“

Jaceňuk už dopoledne po jednání v Evropském parlamentu uvedl, že Rusko svou zdráhavostí zvyšuje napětí a provokuje konflikty na Krymu. „Vyzýváme ruského prezidenta a vládu, aby okamžitě stáhli své jednotky a chovali se podle mezinárodního práva. Toto není ukrajinsko-ruský konflikt, toto je konflikt celé Evropy,“ uvedl Jaceňuk na tiskové konferenci.

Ukrajinský premiér ocenil nabídku evropského finančního balíčku, země podle něj nutně potřebuje stabilizovat svou hospodářskou situaci. „Jsme v zoufalé finanční situaci, ale vláda se snaží udržet stabilitu, plnit své závazky, pokrýt všechny rozpočtové výdaje,“ řekl Jaceňuk. Vláda už podle něj zahájila rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a je připravena podmínky budoucí dohody plnit.

Arsenij Jaceňuk po brífinku v Bruselu
Zdroj: Wiktor Dabkowski/ČTK/DPA

Ministři zahraničí visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko) zveřejnili dopis šéfce evropské diplomacie Catherine Ashtonové a eurokomisaři pro rozšíření EU Štefanu Fülemu, v němž vyzývají k co nejrychlejšímu zahájení příprav podpisu asociační smlouvy s Ukrajinou a dohody o zóně volného obchodu mezi EU a postsovětskou republikou.

Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk po jednání v Evropském parlamentu:

„Potřebujeme velice naléhavě tento problém řešit a jsme připraveni k tomu najít řešení v rámci celé skupiny EU, USA a Rusko. Žádáme Rusko, aby odpovědělo, zda je připraveno zachovat mír a stabilitu v Evropě, nebo se bude chtít snažit vyprovokovat další napětí a konflikty v našich bilaterálních a multilaterálních vztazích.“

Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz označil situaci na ukrajinském poloostrově Krym za nebezpečnou a dramatickou. „Evropský parlament stojí za Ukrajinou a já vám dávám záruku, že tento parlament je na straně svobodné, demokratické Ukrajiny a jejího národa,“ uvedl Schulz po jednání s Jaceňukem. EU je podle Schulze zklamána jednáními v Paříži, kde nedošlo k osobnímu setkání ruského a ukrajinského ministra zahraničí.

José Manuel Barroso, Arsenij Jaceňuk, Herman Van Rompuy, Catherine Ashtonová na summitu v Bruselu
Zdroj: ČTK / AP/Olivier Hoslet

Německá kancléřka Angela Merkelová po svém příjezdu do Bruselu označila chování Ruska na Krymu za „neakceptovatelné“. Sankce vůči Rusku považuje za nevyhnutelné v případě, že Moskva nepřistoupí na diplomatické rozhovory. „Z dnešního jednání by měl vzejít signál, že pro vztahy mezi EU a Ruskem bude mít to, co udělali na Krymu, následky,“ uvedla dánská premiérka Helle Thorning-Schmidtová.

Francouzský prezident Francois Hollande při příchodu na jednání zdůraznil, že EU bude vyvíjet „nejsilnější možný tlak“ na Rusko, aby začalo  snižovat napětí, a nevyloučil, že k tomu budou využity také sankce. „Čeho se snažíme dosáhnout? Nechceme další eskalaci až k já nevím jakému napětí. Naopak, chceme otevřít dveře k dialogu,“ prohlásil Hollande, podle něhož musí Evropa znít jedním hlasem, jen takový tlak umožní uklidnit situaci a najít cestu k vyjednávání.

Mezitím se krymský parlament jednomyslně vyslovil pro připojení k Rusku - více čtěte zde

Lídři unijních zemí zahájili mimořádný summit neformálním obědem, kde diskutovali o evropské reakci na ruský vojenský zásah na Krymu. Země se dosud neshodovaly na tom, jak tvrdý postoj zaujmout. Pobaltské státy, Polsko, ale i Česká republika patří mezi ty více kritické, jejich pohled mírní například němečtí diplomaté či zástupci jihoevropských zemí.

GALERIE
videogallery_424767

Dnešní summit by tak mohl vyhodnotit, zda EU pozastaví s Ruskem rozhovory o vízové liberalizaci. Na tomto opatření se v pondělí šéfové diplomacií členských států v Bruselu jednomyslně shodli, pokud se situace na Krymu neuklidní. Unie také připravila balík pomoci Ukrajině ve výši 11 miliard eur (zhruba 300 miliard korun), což ale výrazně zaostává za ukrajinskými představami, které jsou více než dvojnásobné.

Evropští ministři uvedli, že územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny byly zcela zjevně porušeny agresivním počínáním ruských ozbrojených sil. Požadují od Ruska, aby své jednotky stáhlo a začalo plně uskutečňovat rusko-ukrajinské dohody o statusu černomořské flotily. Vyzvali také Rusko, aby začalo jednat s Ukrajinou. V opačném případě prý mají na stole několik variant sankcí. Podobně hrozí i Washington.

Sobotka: Česko preferuje diplomatické řešení

Český premiér Bohuslav Sobotka po svém příjezdu na mimořádný summit v Bruselu uvedl, že Česko upřednostňuje diplomatické řešení ukrajinské krize. Diskusi o možných opatřeních proti Rusku se sice nebrání, je však opatrný ohledně plošných ekonomických sankcí, které by mohly poškodit českou i evropskou ekonomiku. Domníváme se, že vzhledem k tomu, jak je ekonomicky propojena Evropa s Ruskem, tak je to něco, co může poškodit obě strany," uvedl.

Český premiér Bohuslav Sobotka
Zdroj: ČTK / AP/Jakub Dospiva

Česká republika podle Sobotky podporuje nutnost respektování mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a její nezávislosti. Praha je prý otevřená k diskusi o podobě unijní reakce na současné i budoucí chování Ruské federace. „Naše pozice je rozhodná, ale ne hysterická. My jsme připraveni podpořit jasné vyjádření vůči tomu, co se odehrává na Ukrajině, co se odehrává na Krymu,“ prohlásil. Předseda Senátu Milan Štěch potvrdil, že do Ruska nyní nepojede. Uvedl, že se cestu v souvislosti s ruským postupem vůči Ukrajině rozhodl odložit.

Premiér věří, že Moskva nakonec bude respektovat rozhodný postoj mezinárodního společenství, Evropské unie a NATO. Z vnějšího pohledu na dění na Krymu se prý zdá, že situace se nadále nezhoršuje. „Nemyslím si, že se dá hovořit o deeskalaci,“ řekl ale předseda vlády. To by podle něj vyžadovalo návrat ruských vojenských jednotek na základny. „V žádném případě nesmí být podezření, že se neoznačené ruské vojenské jednotky pohybují po území suverénního státu,“ vysvětlil.

EU shodně jako další mezinárodní hráči trvá na zachování územní celistvosti a svrchovanosti Ukrajiny a odsuzuje postup Ruska, které okupuje ukrajinský poloostrov Krym. Moskva zdůrazňuje své obavy o bezpečnost ruskojazyčného obyvatelstva nejen Krymu, ale celé východní části země.

K vojenskému zásahu dal prezidentovi Vladimiru Putinovi souhlas ruský parlament. Moskva ale přes množící se důkazy o opaku světu tvrdí, že neoznačené jednotky, které nyní Krym ovládají, nejsou její ozbrojené síly.

EU usiluje o vytvoření zprostředkovatelské kontaktní skupiny, která by se pokusila strany sporu přivést k jednacímu stolu. Západní spojenci jsou především zajedno v tom, že tvrdě odsuzují ruský postup jako „agresi“ a „porušení mezinárodního práva“ a že zároveň vylučují svou vojenskou intervenci.

Představitelé EU se také zabývají možnými sankcemi vůči předákům režimu svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. EU ve středu zmrazila majetek 18 ukrajinských prominentů, kteří jsou podezřelí z odpovědnosti za zmizení miliard dolarů ze státních účtů. Na seznamu je například bývalý premiér Mykola Azarov, exministr vnitra Vitalij Zacharčenko nebo někdejší generální prokurátor Viktor Pšonka. (Celý seznam prominentů.)

ČT24.cz o ukrajinsko-ruské roztržce