Izrael je výlučně židovský stát, schválili tamní poslanci. Většina rozhoduje, vzkázal Netanjahu Arabům

3 minuty
Jsme výlučně židovský stát, odsouhlasil izraelský parlament
Zdroj: ČT24

Izraelský parlament přijal kontroverzní zákon, který zemi definuje jako výlučně židovský stát. Arabština už podle nové normy není oficiálním jazykem, ale jazykem se speciálním statusem. Zakládání židovských osad zákon označuje za národní zájem a hlavním městem stanoví Jeruzalém. Poslanci arabské menšiny, která tvoří zhruba 20 procent z téměř devíti milionů obyvatel Izraele, zákon kritizují, stejně jako izraelská opozice a mnohé židovské organizace v zahraničí. Před přijetím normu kritizoval také prezident Reuven Rivlin.

Pro novou právní úpravu prosazovanou pravicovou vládou hlasovalo ve 120členném parlamentu 62 poslanců, proti bylo 55 zákonodárců a dva se zdrželi hlasování.

„Izrael je historickou vlastí židovského lidu, který v něm má výlučné právo na sebeurčení,“ stojí v zákoně, který byl přijat po několikaměsíční vyostřené debatě.

Za národní symboly stanovuje zákon vlajku, menoru, hymnu, hebrejský kalendář a židovské svátky, stejně jako Den nezávislosti. Dále stanovuje, že „sjednocený a celý“ Jeruzalém je hlavním městem země a jediným oficiálním jazykem je hebrejština. 

Muslimové a Izrael
Zdroj: data z roku 2016 podle izraelského ministerstva zahraničí

Arabštině přiznává „zvláštní status“, takže ji lze nadále používat při styku s úřady. Arabská menšina má sice podle zákona stejná práva jako židovské obyvatelstvo, ale už dlouho si stěžuje na pozici druhořadých občanů, kterým se dostává horších služeb v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a bydlení.

„Budeme v Izraeli nadále zajišťovat dodržování lidských práv, ale většina má také svá práva a většina rozhoduje,“ hájil minulý týden zákon premiér Benjamin Netanjahu, který také slíbil, že zákon prosadí před letní parlamentní přestávkou. „Toto je rozhodující chvíle, ať žije stát Izrael,“ řekl premiér po hlasování.

Etnické složení Izraele
Zdroj: CIA.gov (odhad z roku 2016)
Náboženství v Izraeli
Zdroj: CIA.gov (odhad z roku 2016)

Pasáž stavějící židovství nad demokracii byla vypuštěna

Až tento týden byla ze zákona vyjmuta pasáž, která měla umožnit vytvářet komunity podle náboženského nebo národnostního hlediska a udržovat jejich exkluzivitu. V květnu kritici dosáhli vyškrtnutí článku, podle kterého měl nejvyšší soud stavět židovský charakter země nad její charakter demokratický.

Izrael se v minulosti běžně charakterizoval jako židovský stát, ale v minulých pěti letech zejména pravicoví politici, kteří nyní zemi vedou, usilovali o uzákonění tohoto faktu, což mělo umožnit zahrnout židovskou národnost a víru do vládní politiky.

Izrael nemá psanou ústavu, místo ní se řídí několika základními zákony, k nimž nyní přibyl zákon o národním státu. V Izraeli se o něm debatovalo několik let a jeho původní podoba z roku 2011 zaznamenala mnoho změn.

Kritici mluví o apartheidu

Arabští poslanci okamžitě po schválení kopie zákona roztrhali a byli ze sálu vyvedeni. Izrael tímto „prohlásil, že nás zde nechce, prosadil zákon o židovské nadřazenosti a sdělil nám, že budeme navždy občany druhé kategorie“, napsal ve svém prohlášení poslanec Ahman Úda.

Jeho kolega Ahmad Tíbí před odchodem ze sálu na Netanjahua volal: „Prosadil jste zákon apartheidu, rasistický zákon. Proč se bojíte arabštiny?“ „Jak se odvažujete takto mluvit o jediné demokracii na Blízkém východě?“ odpověděl premiér.

Zástupci Hnutí za okamžitý mír, které je kritikem okupace palestinských území, při noční debatě o zákonu mávali v sále z balkonu černou vlajkou, dokud je ochranka nevyvedla.

Americký židovský výbor (AJC) v prohlášení uvedl, že je přijetím zákona velmi zklamán. Neschvaluje zejména klauzuli o tom, že na židovské osady stavěné na okupovaném Západním břehu Jordánu se bude pohlížet jako na věc národního významu.

Zakladatel americké židovské organizace J Street Jeremy Ben-Ami zahrnul do kritiky i Netanjahuovu vládu.

„Ten zákon se zrodil v hříchu, jeho jediný smysl je říci komunitám Arabů, LGBT a dalším menšinám v Izraeli, že nejsou a nikdy nebudou rovnocennými občany. Před dvěma měsíci jsme oslavovali 70. výročí vzniku deklarace o nezávislosti Izraele, v níž je psáno, že Izrael ‚zajistí naprostou rovnost sociálních a politických práv všem svým občanům bez ohledu na jejich víru, rasu a pohlaví‘. Netanjahuova vláda teď nebere ohled na tato slova ani na hodnoty, která představují,“ sdělil Ben-Ami.

Právní centrum pro práva arabské menšiny v Izraeli ve svém stanovisku uvedlo, že „zákon o národním státě je koloniální zákon s rysy apartheidu, který mezinárodní zákon zakazuje, protože je v rozporu s mezinárodní úmluvou zakazující páchat zločiny apartheidu“. 

Výhrady k zákonu vyjádřila také mluvčí šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové. Podle ní může ohrozit možnost vytvoření dvou států.

Izraelské nálety v Pásmu Gazy mezitím ve čtvrtek zabily jednoho člena radikálního palestinského hnutí Hamas a tři osoby zranily. Podle izraelské armády byly nálety zacíleny na členy Hamasu, kteří se chystali k Izraeli vyslat balonky s hořlavinami. V uplynulých týdnech způsobily takové útoky v jižním Izraeli požáry. Hamas v Gaze vládne od roku 2007 a s Izraelem vedl už tři války.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestech v Íránu zemřely dle režimu dva tisíce lidí. Svědci mluví i o střelbě do davů

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 3 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 4 mminutami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 1 hhodinou

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů byla zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 4 hhodinami
Načítání...