Italský soud potrestal majitele ocelárny za ekologické spiknutí. Odsedí si 20 a 22 let vězení

Kvůli ekologickým a zdravotním škodám odsoudili v jihoitalském Tarantu k dvaadvaceti a dvaceti letům vězení bratry Fabia a Nicolu Rivaovy. Prohřešků se dopustili před lety jako majitelé a členové vedení oceláren Ilva. Bývalý guvernér Apulie Nichi Vendola má jít za mříže na tři a půl roku, nižší tresty dostalo také několik úředníků samosprávy.

Někdejší vedení oceláren Ilva začala policie vyšetřovat v roce 2012 kvůli možnému vypouštění karcinogenních a toxických látek do ovzduší. Tyto zplodiny v uplynulých letech podle prokuratury přispěly k úmrtí a poškození zdraví lidí, kteří žili v okolí ocelárny.

Společnost Ilva souvislost mezi zdravotními problémy a svým provozem popírala s tím, že ocelárna ekologické normy neporušovala. Laboratorní testy ale ukázaly silné znečištění vzduchu, půdy, povrchových a spodních vod v místech provozu i v nedalekých obytných oblastech.

Bratry Rivaovy soud odsoudil za zločinné spolčení s cílem způsobit ekologickou katastrofu, za otrávení zdrojů potravin a úmyslné opomenutí preventivních opatření na pracovišti. Vendola, který stál v čele samosprávy regionu Apulie v letech 2005 až 2015, dostal trest za vydírání, protože se podle soudu snažil ovlivnit kontroly znečištění ovzduší u oceláren. Ze stejného důvodu byli obžalováni i bývalý šéf provincie Taranto Gianni Florido či radní pro životní prostředí Michele Conserva. Oba dostali dnes tříletý trest. Trest 21 let a šest měsíců odnětí svobody dostal i bývalý vysoký manažer podniku Girolamo Archinà.

Bývalý levicový politik Vendola oznámil, že se proti rozsudku odvolá. Podle něj je rozhodnutí prvoinstančního soudu „justiční monstrum, které se souhlasem lidové poroty dopadá na nás, kteří jsme od Rivaových nevzali žádné peníze“. Dodal, že jeho tehdejší vedení regionu schválilo přísnější limity a poukázalo na škodlivost hutě. Domnívá se, že pro jeho odsouzení neexistují relevantní důkazy.

Soud také nařídil zabavení výrobní části oceláren v Tarantu. Rozhodnutí ale vstoupí v platnost, až po vyčerpání všech opravných prostředků. Do té doby ocelárny mohou fungovat.

Nahrávám video

Rodina Rivaových získala ocelárny od italského státu v roce 1995. Po zahájení trestního stíhání v roce 2012 kvůli škodlivým emisím skončila firma pod zvláštní správou. Po mezinárodní soutěži převzala italskou společnost v roce 2018 skupina ArcelorMittal, která kvůli tomu musela mimo jiné odprodat své hutě v Ostravě. Loni v prosinci se italský stát s firmou ArcelorMittal dohodl, že vstoupí do kapitálu oceláren, a bude tak ručit za tisíce pracovních míst.

Hutě v Tarantu byly založeny v 60. letech jako státní podnik. Provoz vyrostl nedaleko čtvrtě Tamburi, jejíž obyvatelé si dlouhodobě stěžují na negativní vlivy oceláren na životní prostředí. Podle italského tisku se jedná o vůbec největší ocelárnu v Evropě. Dopad hutí na zdraví obyvatel Taranta a okolí řešil v minulosti i Evropský soud pro lidská práva. Ten v roce 2019 odsoudil Itálii za to, že nechránila dostatečně zdraví obyvatel jihoitalského města a jeho okolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 5 mminutami

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 1 hhodinou

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi 30letý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
před 1 hhodinou

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
před 5 hhodinami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Albánii pokračují protesty proti developerskému projektu Trumpovy rodiny

V Albánii proběhly další protesty kvůli projektu Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plány na výstavbu obřího turistického resortu v laguně Vjosa-Narta, nedaleko jihoalbánského přístavu Vlora, kritici považují za bezohlednou invazi na nedotčené chráněné území, které je mimo jiné domovem divokých plameňáků. „Už máme po krk korupce. Měli bychom být (nově přijatou) kandidátskou zemí Evropské unie, ale chybí nám základní služby. Každý má své vlastní důvody. Musí to skončit,“ sdělil demonstrant z Tirany Greisi Mani. Za tyto problémy podle nespokojených Albánců může premiér Edi Rama, který zůstává odhodlaný dát americkým developerům zelenou.
před 8 hhodinami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 9 hhodinami
Načítání...