Italský královský rod chce od Říma vrátit panovnické klenoty

Potomci posledního italského krále Umberta II., který v roce 1946 zemi vládl pouhý měsíc před tím, než se stala republikou, chtějí získat zpět své klenoty. Šperky a další cennosti v odhadované hodnotě desítek milionů eur jsou v držení centrální banky, kam je královská rodina uschovala před svým odchodem do exilu. O jejich vrácení nyní potomci posledního monarchy formálně požádali vůbec poprvé, napsal deník The Guardian.

Náhrdelníky, brože, tiáry a další šperky, které jsou osazeny více než šesti tisíci brilianty a dvěma tisíci perlami, nosily příslušnice vládnoucí savojské dynastie včetně poslední italské kálovny Marie Josefy Belgické (na snímku). Odhad jejich hodnoty se různí, podle Guardianu se v minulosti uvádělo, že jejich cena se může pohybovat mezi 18 a 300 miliony eur, což v přepočtu činí asi 442 milionů až 7,4 miliardy korun.

Posledních osm dekád jsou šperky uschovány v trezoru centrální banky. Tam skončily poté, co Italové v červnu 1946 v referendu rozhodli o zrušení monarchie. Mužští příslušníci rodu včetně krále Umberta II. pak byli z Itálie vyhoštěni kvůli podpoře fašistického diktátora Benita Mussoliniho, zpět se směli vrátit až v roce 2002.

Bez dohody soud

Synovi Umberta II. Victoru Emanuelovi je nyní čtyřiaosmdesát a královu vnukovi Emanuelovi Filibertovi devětačtyřicet let. Oba jsou švýcarskými rezidenty a se zástupci italské vlády i centrální banky chtějí o vrácení rodinných klenotů jednat.

Jedná se o obrat. V roce 2003 se totiž pretendent italského trůnu nechal slyšet, že si Savojští nebudou činit na klenoty nárok, protože „už nejsou naše“. Hned o čtyři roky později nicméně dynastie vznesla vůči Itálii požadavek o odškodné ve výši 260 milionů eur a restituci majetku, o který přišla při vzniku italské republiky. Řím se proti takovým nárokům tehdy jasně ohradil.

Rodinný právník Sergio Orlandi nyní očekává, že v aktuální žádosti Savojští úspěšní budou. Vychází i z předpokladu, že nárokované šperky šlechta získala darem nebo osobním nákupem, a patřit by jí tak měly spíš jako rodině než sesazené dynastii. První setkání vyjednavačů obou stran se podle Orlandiho konalo v úterý. Pokud se nenajde řešení sporu, chce se rodina obrátit na soud, uvedl list Corriere della Sera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
18:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 46 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 47 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 2 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...