Italský královský rod chce od Říma vrátit panovnické klenoty

Potomci posledního italského krále Umberta II., který v roce 1946 zemi vládl pouhý měsíc před tím, než se stala republikou, chtějí získat zpět své klenoty. Šperky a další cennosti v odhadované hodnotě desítek milionů eur jsou v držení centrální banky, kam je královská rodina uschovala před svým odchodem do exilu. O jejich vrácení nyní potomci posledního monarchy formálně požádali vůbec poprvé, napsal deník The Guardian.

Náhrdelníky, brože, tiáry a další šperky, které jsou osazeny více než šesti tisíci brilianty a dvěma tisíci perlami, nosily příslušnice vládnoucí savojské dynastie včetně poslední italské kálovny Marie Josefy Belgické (na snímku). Odhad jejich hodnoty se různí, podle Guardianu se v minulosti uvádělo, že jejich cena se může pohybovat mezi 18 a 300 miliony eur, což v přepočtu činí asi 442 milionů až 7,4 miliardy korun.

Posledních osm dekád jsou šperky uschovány v trezoru centrální banky. Tam skončily poté, co Italové v červnu 1946 v referendu rozhodli o zrušení monarchie. Mužští příslušníci rodu včetně krále Umberta II. pak byli z Itálie vyhoštěni kvůli podpoře fašistického diktátora Benita Mussoliniho, zpět se směli vrátit až v roce 2002.

Bez dohody soud

Synovi Umberta II. Victoru Emanuelovi je nyní čtyřiaosmdesát a královu vnukovi Emanuelovi Filibertovi devětačtyřicet let. Oba jsou švýcarskými rezidenty a se zástupci italské vlády i centrální banky chtějí o vrácení rodinných klenotů jednat.

Jedná se o obrat. V roce 2003 se totiž pretendent italského trůnu nechal slyšet, že si Savojští nebudou činit na klenoty nárok, protože „už nejsou naše“. Hned o čtyři roky později nicméně dynastie vznesla vůči Itálii požadavek o odškodné ve výši 260 milionů eur a restituci majetku, o který přišla při vzniku italské republiky. Řím se proti takovým nárokům tehdy jasně ohradil.

Rodinný právník Sergio Orlandi nyní očekává, že v aktuální žádosti Savojští úspěšní budou. Vychází i z předpokladu, že nárokované šperky šlechta získala darem nebo osobním nákupem, a patřit by jí tak měly spíš jako rodině než sesazené dynastii. První setkání vyjednavačů obou stran se podle Orlandiho konalo v úterý. Pokud se nenajde řešení sporu, chce se rodina obrátit na soud, uvedl list Corriere della Sera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Student na střední škole v Polsku nožem zranil osm lidí

Na střední škole v Ostrolence na severovýchodě Polska ve středu jeden ze studentů zaútočil nožem a zranil osm lidí, informují polská média. Policie devatenáctiletého útočníka zadržela.
před 7 mminutami

Hútíové zasáhli letiště v Jemenu, hlásí se i k útokům na Saúdskou Arábii

Rakety a drony s výbušninami vystřelené jemenskými povstalci hútíi zasáhly v noci na středu mezinárodní letiště v jemenském Adenu, uvedlo podle agentury Reuters jemenské ministerstvo dopravy. Balistická raketa byla zachycena také severně od saúdskoarabské metropole Rijádu a povstalci se hlásí i k dalším útokům v zemi.
08:25Aktualizovánopřed 23 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 41 mminutami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jeden z nejodpornějších útoků.“ Ukrajina hlásí po ruských úderech desítky obětí

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 14 lidí včetně dětí. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Další nakažený morem v Rusku? WHO žádá informace

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec, uvedla agentura Reuters. Laborantka zmíněného irkutského ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu.
před 1 hhodinou

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
před 2 hhodinami

Zvolení Rausche je pro AfD průlom, míní Nerad. Palata mluví o varování

Zvolení Tobiase Rausche z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) do čela zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku je pro stranu průlomem a pokračováním trendu jejího posilování, uvedl v 90' ČT24 zahraničněpolitický analytik Filip Nerad. Komentátor Deníku.cz Robert Palata považuje výsledek hlasování za „velmi varovný“. Rausch totiž získal více hlasů, než kolika disponují AfD a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) dohromady. Výsledek tak otevírá otázku, odkud další podpora přišla a co může znamenat pro prosincovou volbu zemského premiéra.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.