Italský královský rod chce od Říma vrátit panovnické klenoty

Potomci posledního italského krále Umberta II., který v roce 1946 zemi vládl pouhý měsíc před tím, než se stala republikou, chtějí získat zpět své klenoty. Šperky a další cennosti v odhadované hodnotě desítek milionů eur jsou v držení centrální banky, kam je královská rodina uschovala před svým odchodem do exilu. O jejich vrácení nyní potomci posledního monarchy formálně požádali vůbec poprvé, napsal deník The Guardian.

Náhrdelníky, brože, tiáry a další šperky, které jsou osazeny více než šesti tisíci brilianty a dvěma tisíci perlami, nosily příslušnice vládnoucí savojské dynastie včetně poslední italské kálovny Marie Josefy Belgické (na snímku). Odhad jejich hodnoty se různí, podle Guardianu se v minulosti uvádělo, že jejich cena se může pohybovat mezi 18 a 300 miliony eur, což v přepočtu činí asi 442 milionů až 7,4 miliardy korun.

Posledních osm dekád jsou šperky uschovány v trezoru centrální banky. Tam skončily poté, co Italové v červnu 1946 v referendu rozhodli o zrušení monarchie. Mužští příslušníci rodu včetně krále Umberta II. pak byli z Itálie vyhoštěni kvůli podpoře fašistického diktátora Benita Mussoliniho, zpět se směli vrátit až v roce 2002.

Bez dohody soud

Synovi Umberta II. Victoru Emanuelovi je nyní čtyřiaosmdesát a královu vnukovi Emanuelovi Filibertovi devětačtyřicet let. Oba jsou švýcarskými rezidenty a se zástupci italské vlády i centrální banky chtějí o vrácení rodinných klenotů jednat.

Jedná se o obrat. V roce 2003 se totiž pretendent italského trůnu nechal slyšet, že si Savojští nebudou činit na klenoty nárok, protože „už nejsou naše“. Hned o čtyři roky později nicméně dynastie vznesla vůči Itálii požadavek o odškodné ve výši 260 milionů eur a restituci majetku, o který přišla při vzniku italské republiky. Řím se proti takovým nárokům tehdy jasně ohradil.

Rodinný právník Sergio Orlandi nyní očekává, že v aktuální žádosti Savojští úspěšní budou. Vychází i z předpokladu, že nárokované šperky šlechta získala darem nebo osobním nákupem, a patřit by jí tak měly spíš jako rodině než sesazené dynastii. První setkání vyjednavačů obou stran se podle Orlandiho konalo v úterý. Pokud se nenajde řešení sporu, chce se rodina obrátit na soud, uvedl list Corriere della Sera.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Střelec z Krakova zemřel v nemocnici

Útočník, který v sobotu v centru Krakova zabil šest lidí a dalších patnáct zranil, zemřel v pondělí ráno v nemocnici, informovala na síti X polská policie.
před 14 mminutami

Některá ožívají, jiná strádají. Změna vlády v Maďarsku otřásla i médii

Změna vlády v Maďarsku otřásla politikou, ale i médii. Tlak vůči nim polevil a některé redakce – kdysi zrušené – mohou opět fungovat. Část dosud nezávislých webů naopak nově přichází o předplatitele. Po změně vlády už totiž mnozí nemají motivaci jim přispívat.
před 33 mminutami

Trump připustil, že jeho deportační politika možná byla na voliče příliš tvrdá

Šéf Bílého domu Donald Trump připustil, že jeho administrativa byla v otázce deportací přistěhovalců možná příliš tvrdá. Učinil tak ve svém prvním velkém rozhovoru od chvíle, kdy jeho strana ve volbách v polovině funkčního období prezidenta ztratila kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. V rozhovoru pro pořad 60 Minutes, který televize CBS odvysílala v neděli, republikánský prezident rovněž řekl, že věří v možnost spolupráce s demokraty v novém Kongresu na určité formě imigrační dohody.
před 1 hhodinou

Papež v Argentině vyzval k ochraně demokracie a boji proti korupci

Papež Lev XIV. během návštěvy Argentiny vyzval politické představitele Latinské Ameriky k boji proti korupci, ochraně demokracie a větší ohleduplnosti vůči chudým. Ve svém projevu v Buenos Aires, kterému přihlížel i argentinský prezident Javier Milei, zdůraznil, že představitelé moci musí znát hranice svých pravomocí a jednat ve prospěch celé společnosti. Papežova návštěva je první cestou hlavy katolické církve do Argentiny od roku 1987.
před 6 hhodinami

Střelbu v Krakově vyšetřují jako terorismus, ministr varuje před dezinformacemi

Polská prokuratura vyšetřuje sobotní útok v Krakově jako teroristický čin. Mladý Polák, který je nyní v nemocnici v kritickém stavu, na hlavním náměstí v Krakově zastřelil šest lidí a dalších patnáct osob včetně policistů zranil. Ministr vnitra Marcin Kierwinski už v sobotu tento čin označil za terorismus. Náměstí zůstalo den po tragické události uzavřené až do večera, kdy policejní mluvčí oznámila, že práce kriminalistů na místě skončila. Polský vicepremiér Krzysztof Gawkowski večer řekl, že Polsko po útoku „zavalila vlna dezinformací“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTuzemské turistické značení pomůže ve vietnamských národních parcích

Více než 130 let starý český systém turistického značení najde využití i tisíce kilometrů daleko – nově pomůže s orientací návštěvníkům tří národních parků ve Vietnamu. Zavedení tam měl na starosti se svým kolegou předseda Klubu českých turistů Pavel Přílepek, který se vydá s českými barvami značit trasy i na Kypr.
před 11 hhodinami

Rusko zaútočilo na záchranáře v Komyšuvaše, zabíjelo v Oděse či Dnipru

Moskva zaútočila dronem na záchranáře pracující na místě velkého pondělního ruského útoku na středisko humanitární pomoci v Komyšuvaše v Záporožské oblasti. Záchranáři nebyli zraněni, úder ale poškodil jejich techniku. Nejméně jeden člověk přišel o život při ruském útoku na Oděsu, další zemřel na předměstí Dnipra. V Dněpropetrovské oblasti zůstalo po ruských náletech bez proudu přes půl milionu odběratelů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Herzog oficiálně pověřil šéfa Jašaru Eisenkota sestavením vlády

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli odpoledne formálně pověřil šéfa opoziční centristické strany Jašar Gadiho Eisenkota sestavením nové vlády. Eisenkot uvedl, že podle jeho názoru je možné rychle sestavit novou vládu s výraznou většinou v parlamentu, píše agentura Reuters. Dle AFP dodal, že členové současných vládních stran Likud a Náboženský sionismus mohou podpořit jím vedený nový kabinet, pokud „jim opravdu jde o národní jednotu“. Eisenkot má nyní na vytvoření vlády 28 dní, přičemž prezident může lhůtu v případě nutnosti prodloužit o další dva týdny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.