Některé italské horské vesničky srovnalo silné zemětřesení se zemí, obětí jsou už stovky. Přeživší říkají, že nic tak strašného nezažili. Jeden z turistů přirovnal tragédii k „Dantovskému peklu“. Pod troskami stovek budov stále vyzvánějí mobily a příbuzní nezvěstných doufají v zázrak.
Italská města duchů. Pod troskami vyzvánějí mobily, přeživší mluví o apokalypse
„Polovina města už neexistuje,“ prohlásil ve středu starosta historického městečka Amatrice, kde se zrovna konal festival tradičního jídla, takže na místě bylo hodně výletníků. Z horské obce se stalo de facto město duchů.
„Všechny stěny se zřítily“
Zemětřesení udeřilo ve středu brzy ráno, spící lidé tak často neměli šanci z budov uniknout. „Tvrdě jsme spali. Najednou jsme zaslechli hrozivý zvuk, postel se začala třást, skříň se otevřela a všechny stěny se zřítily. Okna se rozbila. Bylo to strašné,“ popsal hororové probuzení jeden z obyvatel Amatrice.
Šokovaní přeživší vybíhali často v pyžamech na ulici a plakali. „Už nechci nic slyšet. To je pořád: Slyšela jsi, že zemřel, věděla jsi, že to pohřbilo celou rodinu – manžele, dítě. Už to nesnesu. Připadám si jako ve snu, doufám, že se v určité chvíli probudím,“ prohlásila žena z Amatrice.
Pětašedesátiletý Luca Faccenda přišel při katastrofě o bratrance. Podle něj šlo o nejsilnější zemětřesení, jaké kdy zažil. Otřesy těžce poničily dům jeho matky, kde trávil v dětství prázdniny. „Když tudy procházím a vidím, jak je vše zničené… je to strašné. Je to strašně těžké, nemožné pochopit,“ podotkl Ital.
Jeden turista z Říma popsal středeční ranní scénu v horské obci Illica, několik kilometrů severně od Accummoli, „jako Dantovské peklo“. „Lidé volali o pomoc. Záchranáři dorazili po jedné hodině, hodině a půl,“ konstatoval návštěvník.
Slyšíme jen jejich kočky, říká přeživší čekající na záchranu příbuzných
Někteří stále doufají v zázrak. „Moje sestra a její manžel jsou pod troskami. Čekáme na kopáče, ale nemůžou se sem dostat. Nejsou tam vůbec slyšet. Slyšeli jsme jenom jejich kočky. Já jsem tady nebyl, ale rozeběhl jsem se sem hned, jak se země začala třást. Povedlo se vytáhnout sestřiny děti, ty jsou teď v nemocnici,“ říká Guido Bordo.
Všude kolem v obci Illica zřetelné stopy zkázy. Rozbitá okna trčící z hromad trosek zřícených domů, závěsné květináče, které jako zázrakem zůstaly na napůl pobořených zdech, či jasně barevná dětská deka poutající pohled v pobořeném domě, skrz který je po otřesech vidět. V některých prázdných skořápkách toho, co bývalo domovem místních obyvatel, vytrvale vyzvánějí telefony.
Šťastné i tragické konce
Ve středu po setmění vytáhli záchranáři z trosek budovy v jedné z nejvíce zasažených vesniček Pescara del Tronto desetiletou dívku. „Ona je naživu!“ křičeli radostně lidé. Místní hasič pak potvrdil, že dítě bylo převezeno do nedaleké nemocnice. Další přeživší ženu odvezli záchranáři na nosítkách o pouhých pár minut později.
„Co bych povídala? Tohle býval můj domov. Teď nemám nic,“ řekla jedna zhruba třicetiletá žena, jejíž dům stál poblíž míst, odkud záchranáři vytáhli raněné.
Oblast zasáhly stovky dalších otřesů, některé z nich dosahovaly 5,5 stupně Richterovy škály. „Spadl celý strop. Podařilo se mi dát polštář přes hlavu, takže mě to nezranilo, jen lehce nohu,“ prohlásila šokovaná Maria Gianniová.
Mezi oběťmi je i osmnáctiměsíční Marisol Piermariniová, jejíž matka Martina Turcová přežila v roce 2009 ničivé zemětřesení v italské Aquile, kde zemřelo na 300 osob. Z oblasti otřesů se poté odstěhovala. Žena byla odvezena do nemocnice poté, co ji vytáhli z trosek ve vesnici Arquata del Tronto.