Island vystavil stopku úsporám, vládu sestaví euroskeptici

Reykjavík - Islandské parlamentní volby s přehledem vyhrály opoziční strany pravého středu, které zemi před pěti lety paradoxně přivedly k hospodářskému kolapsu. Islanďané do čela země poslali konzervativní Stranu nezávislosti a liberální Pokrokovou stranu, a razantně se tak postavili proti současné vládnoucí střední levici a její tvrdé ekonomické politice. Výsledek voleb také naznačuje, že Island patrně nebude dál jednat o členství v Evropské unii.

Vládnoucí sociální demokraté získali podporu jen asi 13 procent lidí, z čehož plyne, že od minulých voleb ztratili přes polovinu voličů. Voliči tak zřejmě vytrestali dosavadní středolevou vládu sociální demokratky Jóhanny Sigurdardóttirové za její úspornou ekonomickou politiku posledních let. Vládě se však podařilo těmito kroky vyvést ostrov v severním Atlantiku z hluboké krize způsobené kolapsem tamního bankovního systému. Sedmdesátiletá Sigurdardóttirová již dříve oznámila, že z politiky odchází.

Pravicové strany teď ostrovanům slíbily nižší daně a větší pomoc zadluženým domácnostem. A výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Nejvíce hlasů, 26,7 procenta, získala konzervativní Strana nezávislosti, hned za ní skončila se ziskem 24,4 procenta hlasů liberální Pokroková strana. Tato dvě uskupení držela před zhroucením ekonomiky v roce 2008 na Islandu moc téměř 30 let, často v koalici. Také nyní budou mít v 63členném parlamentu společně pohodlnou většinu 38 mandátů.

Přístupová jednání s EU jsou „u ledu“

Mnozí Islanďané věří, že opoziční uskupení jsou schopna zajistit hospodářské oživení. Slibují nižší daně a větší pomoc zadluženým domácnostem. „Viděli jsme, jaké problémy vznikly ve zdravotním systému a v systému sociálních dávek… Nyní je čas nově investovat, vytvářet pracovní místa a zahájit růst,“ prohlásil vůdce Strany nezávislosti Bjarni Benediktsson.

Třiačtyřicetiletý Benediktsson v reakci na vedení jeho strany ve volbách prohlásil, že by se měl stát budoucím premiérem země. Osmatřicetiletý vůdce Pokrokové strany Sigmundur Gunnlaugsson uvedl, že je připraven s ním spolupracovat. Obě strany jsou navíc vnímány jako euroskeptické. Lze tedy předpokládat, že jejich volební úspěch zastaví dosavadní snahy Islandu o vstup země do Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 45 osob utrpělo zranění, 26 převezli záchranáři do nemocnic. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo dalších osm lidí, zraněných je jedenáct osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřeli tři lidé.
03:05Aktualizovánopřed 37 mminutami

VideoJe v troskách, ale dokáží ho obnovit, říká Hladík o íránském jaderném programu

„Je to věc prestiže,“ vysvětluje ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík, proč je podle něj pro Írán zásadní jeho jaderný program, který je hlavní třecí plochou mezi Teheránem a Washingtonem. Podle Hladíka je aktuálně v troskách, ale země má schopnost ho obnovit. Jednání delegací Íránu a USA vnímá jako dobrý signál, absence dohody podle něj nicméně není překvapením. „Bez čínské podpory by ten íránský režim nemohl fungovat tak, jak funguje,“ podotkl také v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem, v němž se mluvilo i o situaci mezi Izraelem a Libanonem.
před 2 hhodinami

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 5 hhodinami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 13 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 13 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 14 hhodinami
Načítání...