Islámský stát získal Ramádí, na pomoc povolány další šíitské posily

Bagdád - Ozbrojenci z hnutí Islámský stát (IS) prý dobyli celé irácké město Ramádí ležící asi 110 kilometrů západně od Bagdádu. V reakci na zprávu se už do blízkosti města přemístila kolona asi 3000 šíitských milicí, aby podpořila armádu v boji proti radikálům. Irácké síly se zatím nasazení šíitů ve velkém na tomto území, které obývají hlavně sunnité, snažily vyhnout.

Islámský stát obsazuje místo, kde se kdysi zrodil (zdroj: ČT24)

Na základnu Habbaníja, která leží asi 30 kilometrů od Ramádí, dorazil konvoj obrněných vozidel vyzbrojených těžkými kulomety a raketomety. V očekávání nového boje prý k základně vyrazily z druhé strany obrněné síly IS.

Šíitské oddíly zvané Hašd Šaabí neboli lidové mobilizační síly jsou státem sponzorované jednotky. Vznikly před rokem a odhaduje se, že v nich slouží kolem 100 tisíc lidí. V dubnu vojsku pomohly získat zpět město Tikrít. Vybojování Tikrítu se považovalo za otevření cesty k osvobození Mosulu, který IS obsadil loni. Premiér Hajdar Abádí ale tvrdí, že šíité do bojů o severoirácký Mosul nasazeni nebudou. 

Tuto rozsáhlou provincii na západě Iráku začal IS obsazovat loni jako první irácké území, a jako sunnitská organizace mezi tamními sunnity nenarážel na velký odpor. Až na Ramádí obsadil většinu měst, provinční středisko mu padlo do rukou o víkendu. Nedávno ale vláda oznámila, že vznikají oddíly sunnitských dobrovolníků, které se připravují bojovat o Anbár.

obrázek
Zdroj: ČT24

Oznámení radikálů o dobytí Ramádí přišlo jen pár desítek minut poté, co irácký premiér Hajdar Abádí nařídil bezpečnostním složkám, aby své pozice v provincii Anbár neopouštěly. Jestliže se potvrdí, že se celé Ramádí dostalo pod kontrolu islamistů, půjde o první město dobyté ozbrojenci od chvíle, kdy irácká armáda s pomocí spojenců v čele s USA začala radikály postupně zatlačovat.   

Objevily se informace, že radikálové dobyli jednu z posledních čtvrtí, nad kterou dosud držely kontrolu vládní jednotky. Poté prý povstalci obsadili rovněž velitelství bezpečnostních složek a obklíčili strategickou vojenskou základnu, informovaly světové tiskové agentury. Že na řadě vládních budov zavlála černá vlajka Islámského státu, potvrdil i blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. Podle odhadů místních představitelů zahynulo za poslední dva dny při bojích s islamisty na 500 lidí - jak civilistů, tak vojáků.

Ztráta klíčového města zhruba 100 kilometrů od Bagdádu znamená nejtěžší ránu od loňské červnové ofenzívy, při které islamisti dobyli dvoumilionový Mosul a Tikrít. Zisk Ramádí je navíc pro islamisty symbolickým vítězstvím. Právě tady před třemi lety přijala extremistická organizace jméno Islámský stát.

„Chaos, násilí a teror je všude. Střely a bomby přistávají náhodně na domech. Přicházejí nové zprávy, že spousta rodin byla zabita. Vidím mnoho žen, které utíkají,“ popsala jedna z uprchlých žen z Ramádí. Islamisté již v pátek dobyli hlavní vládní budovu a vyvěsili na ní svou černou vlajku. O den později se ale z budovy zase údajně stáhli.  

Již v minulosti se objevily informace, že iráčtí vojáci před islamisty prchají a na místě zanechávají zbraně, tanky i další vojenskou techniku. Premiér Abádí proto vyzval příslušníky bezpečnostních složek, aby podobné scénáře nedopustili.

Pentagon: Kdyby padlo Ramádí, USA pomohou Iráku dobýt jej zpět

K Ramádí se v Jižní Koreji vyslovil americký ministr zahraničí John Kerry. Řekl, že se očekávalo, že v Anbáru budou boje těžké, protože irácké bezpečnostní síly tam nejsou dobře vybudovány. Ztráta Ramádí je podle něj jenom dočasný neúspěch v boji proti IS, který bude nakonec úspěšný. V boji proti IS pomáhá v Iráku mezinárodní letecká koalice vedená USA. Její vedení oznámilo, že za posledních 72 hodin letadla podnikla v Ramádí 19 náletů a podporu ještě zvýšila na požádání irácké armády.

Mluvčí Pentagonu Elissa Smithová uvedla, že kdyby hlavní město provincie Anbár skutečně padlo, koalice vedená USA by přišla iráckým ozbrojeným silám na pomoc. „O Ramádí se bojovalo od loňského léta a IS nyní získal výhodu,“ uvedla Smithová. Ztráta města by podle ní neznamenala, že v bojích začal mít IS navrch, připustila ale, že by to islamistům dodalo „propagandistické povzbuzení“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Katar potvrdil dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem

Příměří v Pásmu Gazy začne platit 19. ledna, uvedl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Oficiálně tak potvrdil dosažení dohody, o kterém dříve informovala média z neoficiálních zdrojů. Dohoda má zajistit přerušení bojů na šest týdnů, osvobození 33 rukojmí držených v Pásmu Gazy a propuštění zhruba tisícovky palestinských vězňů. Dohodu Hamás už potvrdil, podle Izraele se ale stále pracuje na jejích konečných detailech.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Rusko podniklo další masivní útok na Ukrajinu

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu. Napadená země tak musela preventivně přerušit dodávky elektřiny v několika oblastech, uvedla s odkazem na ukrajinské úřady agentura AP. Invazní jednotky vypustily proti energetickým objektům více než čtyři desítky střel a raket a sedm desítek dronů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Situace se mění a zároveň zůstává stejná, míní odborníci k příměří v Gaze

Uzavření dohody o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás představuje zásadní posun na cestě k trvalému míru, míní odborníci na mezinárodní situaci, které oslovila Česká televize. Nemohlo být přitom podle nich jednoduché jí dosáhnout, protože obě strany deklarovaly cíl tu druhou zcela porazit a zlikvidovat. Velký podíl na dosažení dohody může mít i blížící se nástup zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, zmínili.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zelenskyj přijel do Varšavy kvůli usmíření historické křivdy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel na návštěvu Varšavy a jednal s polským premiérem Donaldem Tuskem. Tématem jejich rozhovoru byla exhumace Poláků zavražděných ve Volyni za druhé světové války nacionalisty z Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Tusk zároveň slíbil, že polské předsednictví v Radě Evropské unie bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do EU. Zelenskyj jednal i se svým protějškem Andrzejem Dudou.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Omezení vývozu čipů z USA není definitivní, věří české úřady

Iniciativa aktuální americké administrativy k omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci (AI) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nepřináší nic definitivního. Také podle ministerstva zahraničí je nařízení teprve ve fázi připomínek a schvalování. Regulace bude předmětem politických jednání vysokých českých představitelů ve Washingtonu v následujících týdnech, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ve středu USA zpřísnily i omezení týkající se pokročilých počítačových polovodičů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Ničivé požáry u Los Angeles se při nové extrémní výstraze zatím nešíří

Dva rozsáhlé požáry, které minulý týden zničily tisíce domů na okrajích amerického Los Angeles, se v noci na středu dál nešířily, přestože v oblasti opět zesílil vítr, ukazují údaje kalifornského úřadu pro boj s lesními požáry. Počet obětí vzrostl nejméně na pětadvacet. Oheň už zničil nebo poškodil přes dvanáct tisíc budov, zlikvidovány byly celé čtvrti.
včeraAktualizovánovčera v 17:06

Zadržený jihokorejský prezident Jun Sok-jol u výslechu odmítá vypovídat

Protikorupční vyšetřovatelé zadrželi jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola, který v prosinci vyhlásil stanné právo. Jun, o kterého se Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (CIO) zajímá kvůli obviněním z možného zneužití funkce a z organizování vzpoury, se zatčení snažil na poslední chvíli předejít nabídkou spolupráce. První zatčený úřadující prezident v historii země během výslechu zatím odmítá mluvit, uvedli činitelé CIO.
včeraAktualizovánovčera v 14:54

Green Deal europoslanci schválili před pěti lety. Ochranu klimatu řeší i další země

Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.
včera v 12:14
Načítání...