Islámský stát získal Ramádí, na pomoc povolány další šíitské posily

Bagdád - Ozbrojenci z hnutí Islámský stát (IS) prý dobyli celé irácké město Ramádí ležící asi 110 kilometrů západně od Bagdádu. V reakci na zprávu se už do blízkosti města přemístila kolona asi 3000 šíitských milicí, aby podpořila armádu v boji proti radikálům. Irácké síly se zatím nasazení šíitů ve velkém na tomto území, které obývají hlavně sunnité, snažily vyhnout.

Nahrávám video

Na základnu Habbaníja, která leží asi 30 kilometrů od Ramádí, dorazil konvoj obrněných vozidel vyzbrojených těžkými kulomety a raketomety. V očekávání nového boje prý k základně vyrazily z druhé strany obrněné síly IS.

Šíitské oddíly zvané Hašd Šaabí neboli lidové mobilizační síly jsou státem sponzorované jednotky. Vznikly před rokem a odhaduje se, že v nich slouží kolem 100 tisíc lidí. V dubnu vojsku pomohly získat zpět město Tikrít. Vybojování Tikrítu se považovalo za otevření cesty k osvobození Mosulu, který IS obsadil loni. Premiér Hajdar Abádí ale tvrdí, že šíité do bojů o severoirácký Mosul nasazeni nebudou. 

Tuto rozsáhlou provincii na západě Iráku začal IS obsazovat loni jako první irácké území, a jako sunnitská organizace mezi tamními sunnity nenarážel na velký odpor. Až na Ramádí obsadil většinu měst, provinční středisko mu padlo do rukou o víkendu. Nedávno ale vláda oznámila, že vznikají oddíly sunnitských dobrovolníků, které se připravují bojovat o Anbár.

obrázek
Zdroj: ČT24

Oznámení radikálů o dobytí Ramádí přišlo jen pár desítek minut poté, co irácký premiér Hajdar Abádí nařídil bezpečnostním složkám, aby své pozice v provincii Anbár neopouštěly. Jestliže se potvrdí, že se celé Ramádí dostalo pod kontrolu islamistů, půjde o první město dobyté ozbrojenci od chvíle, kdy irácká armáda s pomocí spojenců v čele s USA začala radikály postupně zatlačovat.   

Objevily se informace, že radikálové dobyli jednu z posledních čtvrtí, nad kterou dosud držely kontrolu vládní jednotky. Poté prý povstalci obsadili rovněž velitelství bezpečnostních složek a obklíčili strategickou vojenskou základnu, informovaly světové tiskové agentury. Že na řadě vládních budov zavlála černá vlajka Islámského státu, potvrdil i blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. Podle odhadů místních představitelů zahynulo za poslední dva dny při bojích s islamisty na 500 lidí - jak civilistů, tak vojáků.

Ztráta klíčového města zhruba 100 kilometrů od Bagdádu znamená nejtěžší ránu od loňské červnové ofenzívy, při které islamisti dobyli dvoumilionový Mosul a Tikrít. Zisk Ramádí je navíc pro islamisty symbolickým vítězstvím. Právě tady před třemi lety přijala extremistická organizace jméno Islámský stát.

„Chaos, násilí a teror je všude. Střely a bomby přistávají náhodně na domech. Přicházejí nové zprávy, že spousta rodin byla zabita. Vidím mnoho žen, které utíkají,“ popsala jedna z uprchlých žen z Ramádí. Islamisté již v pátek dobyli hlavní vládní budovu a vyvěsili na ní svou černou vlajku. O den později se ale z budovy zase údajně stáhli.  

Již v minulosti se objevily informace, že iráčtí vojáci před islamisty prchají a na místě zanechávají zbraně, tanky i další vojenskou techniku. Premiér Abádí proto vyzval příslušníky bezpečnostních složek, aby podobné scénáře nedopustili.

Pentagon: Kdyby padlo Ramádí, USA pomohou Iráku dobýt jej zpět

K Ramádí se v Jižní Koreji vyslovil americký ministr zahraničí John Kerry. Řekl, že se očekávalo, že v Anbáru budou boje těžké, protože irácké bezpečnostní síly tam nejsou dobře vybudovány. Ztráta Ramádí je podle něj jenom dočasný neúspěch v boji proti IS, který bude nakonec úspěšný. V boji proti IS pomáhá v Iráku mezinárodní letecká koalice vedená USA. Její vedení oznámilo, že za posledních 72 hodin letadla podnikla v Ramádí 19 náletů a podporu ještě zvýšila na požádání irácké armády.

Mluvčí Pentagonu Elissa Smithová uvedla, že kdyby hlavní město provincie Anbár skutečně padlo, koalice vedená USA by přišla iráckým ozbrojeným silám na pomoc. „O Ramádí se bojovalo od loňského léta a IS nyní získal výhodu,“ uvedla Smithová. Ztráta města by podle ní neznamenala, že v bojích začal mít IS navrch, připustila ale, že by to islamistům dodalo „propagandistické povzbuzení“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má sedm obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí sedm mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 2 hhodinami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 2 hhodinami

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 3 hhodinami
Načítání...